Svět knihy – den první: Literární (anti)ceny, Topolova Sestra a živel Jodorowsky


Ve čtvrtek 9. května začal další, jubilejní 25. ročník Světa knihy Praha, pořádaný navzdory každoročním spekulacím opět v Průmyslovém paláci s provizorním levým křídlem (kde najdete i stánek Literárních novin L506) a jeho nejbližším okolí na Výstavišti v pražských Holešovicích. Čestným hostem tentokrát není jediná země, nýbrž celá Latinská Amerika, byť ve výsledku reprezentovaná několika vybranými státy literárního regionu. Přibylo i doprovodných akcí, kterých letošní program nabízí již na sedm stovek.

Alejandro Jodorowsky. Foto: Petr Nagy

 

Propojení latinskoamerické literatury a letošního tématu „Paměť a vzpomínky“ nabídlo setkání s Carlosem A. Aguilerou a Jorgem Zúnigou Pavlovem v nepříliš zaplněném velkém sále Lapidária. Očekávaná diskuse nad pozapomněním a vykořeněním coby dvěma univerzálními aspekty literární tvorby bohužel ve výsledku připomínala spíše dvojhlasou přednášku, během které padla řada jmen spisovatelů a názvů děl spjatých především s problematikou exilu, o které sice oba jmenovaní autoři vědí nepochybné své (první pochází z Kuby, druhý z Chile, oba však nyní žijí v České republice), ale posluchač si z ní mnoho neodnesl. Ocenit bylo možno alespoň Aguilerou nabízený vhled do kubánské reality a Pavlovův nelíčený zájem o dějiny české, respektive v českých zemích psané literatury.

Jednou z tuzemských autorek, které na letošním veletrhu s festivalovým nádechem prezentují svou tvorbu, je oceňovaná ilustrátorka a spisovatelka Renáta Fučíková (*1964). Včerejší diskuzi s ní, odehrávající se před zraky převážně dětského publika, moderoval literární a výtvarný kritik Radim Kopáč, a kromě osvětlení autorčina tvůrčího vývoje (od ilustrování pohádek k vlastním autorským publikacím, věnovaným často významným postavám české či světové historie) a komentáře k vybraným knihám, na jejichž vzniku se podílela, byla řeč i o její aktuální výstavě v pražské galerii Villa Pellé s názvem Stories, kterou lze navštívit do 19. června. Této výstavě (jejímž kurátorem je právě Radim Kopáč) i další činnosti zmíněné galerie je mimochodem věnována zvláštní příloha aktuálního květnového vydání Literárních novin. Rozhovor s Renátou Fučíkovou najdete ZDE

V průběhu prvního dne Světa knihy se také rozdávalo několikero literárních ocenění. Jednu z výročních cen nakladatelství Mladá fronta, udělovaných v několika kategoriích, si odnesl Jiří Pelán, který spolu s Václavem Kadlecem připravil nové sedmisvazkové Spisy Bohumila Hrabala, oceněné letos již Literou za nakladatelský počin. Cenu za původní českou prózu získala Iva Pekárková s románem Třísky a oceněny byly i Lenka Bukovská a Mariana Fisher za překlad prózy Přijde kůň do baru izraelského spisovatele Davida Grossmana.

Naopak nejhorším překladům je již tradičně věnována anticena Skřipec, kterou uděluje Obec překladatelů. Letos si její představitelé vzali na paškál dvojici titulů z nakladatelství Kalibr (dříve Knižní klub), patřícího pod nakladatelský dům Euromedia Group. Po zevrubném přehledu četných prohřešků, jichž se dopustili čtyři překladatelky knihy Jamese R. Hansena První člověk: Život Neila Armstronga a překladatel knihy Jamese Pattersona Pohřešuje se prezident (na jejímž vzniku se podílel Bill Clinton), byla obávaná cena udělena Ondřeji Duhovi za překlad druhého z uvedených titulů. Ten si ji sice převzít nepřišel, avšak Skřipec místo něho vyzvedl kurážný ředitel nakladatelství Euromedia Group Antonín Kočí. Otázkou zůstává, jaký reálný dopad na kvalitu literárního překladu v Čechách udělování podobné anticeny vlastně má. Jako mírný optimista se v tomto ohledu projevil předseda poroty Jiří Hanuš, který vypozorovanou absenci nových vydání oprášených starých českých překladů z nechvalně proslulého nakladatelství Omega přisoudil právě tomu, že tato praxe byla Obcí překladatelů dlouhodobě kritizována.

Včerejšek přinesl i jméno nové laureátky Ceny Jiřího Ortena, kterou se nakonec stala mladá japanoložka Anna Cima (*1991) se svým románovým debutem Probudím se na Šibuji (Paseka 2018), oceněným již DILIA Literou pro objev roku a Cenou Česká kniha. Pětičlenná odborná porota, které předsedal Josef Chuchma, knihu vyzdvihla coby „komplexní román s přesahem mimo českou kotlinu a také s dynamickým propojením několika žánrů“. Slavnostní ceremoniál bohužel poznamenala nepřítomnost dvou nominovaných spisovatelů (vedle Anny Cimy i autora Prašiny Vojtěcha Matochy). Radovat se nakonec mohl i básník Jan Škrob, nominovaný za sbírku Reál, jelikož měsíční pobyt v Paříži hrazený Českým literárním centrem, jenž je součástí ocenění a který by prý autorka nevyužila, přiřkl los právě jemu.

Specifického ocenění se dostalo rovněž Jáchymu Topolovi (*1962), jehož dnes již kultovní román Sestra z roku 1994 se dočkal vydání v prestižní edici Česká knižnice (Host 2019). Setkání s autorem, editorkou nového vydání Danielou Iwashitou a autorem komentáře ke knize Zdeňkem Šandou, které vyvrcholilo krátkým autorským čtením ze Sestry, nabídlo řadu informací vztahujících se jak ke genezi románu, tak k přípravě aktuálního vydání, i několik novinek týkajících se samotné edice, která se tímto 100. svazkem otevírá autorům a dílům české literatury po roce 1989 a také nabývá nové grafické podoby, jejíž autorkou je (na besedě taktéž přítomná) Jana Vahalíková. Jak ovšem ukazují první ohlasy, dotyčné změny se nemusí líbit každému. Rozhovor s Jáchymem Topolem o jeho poslední knize Citlivý člověk si můžete přečíst ZDE.

Jednoznačně kladného přijetí se zato dočkal vzácný host letošního Světa knihy, ve Francii žijící umělec chilského původu Alejandro Jodorowsky (*1929), jehož vystoupení na nové venkovní scéně (Gauč ve Stromovce) přitáhlo velkou pozornost i přesto, že se konalo v samém závěru prvního veletržního dne. Devadesátiletý „kmet“ s tvůrčím záběrem od divadla a filmu přes literaturu a komiks až k filozofii byl celou hodinu na nohou a plánovanou debatu přetavil do podoby nezapomenutelné one man show. Jodorowského živelné vyprávění o životě, umění a lásce se i díky skvělému výkonu české tlumočnice vrylo do paměti všech přítomných, kteří museli smeknout před jeho mladickou vitalitou i věkovitou moudrostí. „Chtěl bych tvořit takové umění, které i vám ukáže, jak jste jedineční,“ uzavřel své jedinečné povídání, za které jej publikum po zásluze odměnilo bouřlivým potleskem.          

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB