Literární vyhlídky (15. až 21. dubna)


Týden před Velikonoci není, co se týče množství literárních akcí, právě nejbohatší, přesto si zvláště v Praze vybere jistě každý. Nejeden zajímavý večer nabídne Knihovna Václava Havla a vzácné setkání se odehraje také v Maiselově synagoze, kde „osvětimská knihovnice“ Dita Krausová představí vlastní autobiografii. Na závěr jako obvykle několik (audio)knižních tipů.

Koláž: Petr Nagy

 

POZVÁNKY

15. 4.

Praha / V 18 hodin se budete moci v Klubovně Ústřední knihovny setkat s Caya Makhélém, rezidentem projektu Praha město literatury. Makhélé je konžský dramatik, básník, prozaik, nakladatel a novinář. Od roku 1983 žije ve Francii. V roce 2003 poprvé navštívil Prahu a tak si ji zamiloval, že ji od té doby navštěvuje pravidelně. Jeho poslední román Les Matins de Prague (Pražská jitra), který vyšel v roce 2018, se odehrává v Praze, Paříži a Rwandě a zabývá se genocidami 20. století z pohledu osobních příběhů a jejich vzájemným prolínáním. Program bude probíhat v češtině, angličtině a francouzštině.

Praha / Od 19 hodin nabídne Knihovna na Vinohradech autorské čtení trojice básnířek, nazvané Skutečnější než nyní jsi nikdy nebyla. Svou tvorbu zde představí spisovatelka, překladatelka a výtvarnice Lenka Kuhar Daňhelová, která spolu s manželem Petrem Kuharem organizuje mezinárodní festival Stranou – evropští básníci naživo, básnířka a výtvarnice Eliška Kremlová a básnířka, fotografka a výtvarnice Marie Steinová.

Praha / V 19 zavítá do Knihovny Václava Havla spisovatelka a překladatelka Radka Denemarková, jejíž nový román Hodiny z olova (nakl. Host), inspirovaný autorčinými pobyty v Číně, získal v soutěži Magnesia Litera cenu pro Knihu roku. Jeho recenzi nabízíme ZDE. „Politici mé země jsou Čínou okouzleni a tvrdí, že jde o stabilizovanou a harmonickou společnost. Já se tam ale setkala se vším, co si lze představit pod pojmem brutální policejní stát...“ Se spisovatelkou o její nové knize a o celé řadě aktuálních témat pohovoří Dana Pfeiferová.

Praha / Od 19.30 proběhne na Střeše Lucerny křehké ohlédnutí, propojující slovo, obraz a hudbu, za geniálním básníkem, grafikem a venkovským „outsiderem volbou“ Bohuslavem Reynkem. Svědectví o dialogu duše s Bohem, inspirované návštěvami petrkovského statku a přátelstvím s Reynkovými syny Danielem a Jiřím – v režii Jana Nebeského účinkuje Lucie Trmíková.

16. 4.

Praha / Od 18 hodin bude v zasedací místnosti NO CČSH (Vítkova 13, Praha 8 - Karlín) hostem spisovatel a spolupracovník Literárních novin Ivo Fencl. „Někteří smolí díla od dětství. Jsem ten případ. Zpola žertem, zpola vážně říkám, že se však od puberty jen zhoršuji. A výhody? Skříně plné raných děl. Některá na nic. Ale jindy vás to nakopne. Píšete. Z původního výtvoru moc nezbude; ale co? Nakonec to nevadí ani vám. A ještě něco. Psaní si žádá múzu. Máte mít pocit, že 'není jiné', ale ona vás nesmí chtít. A za třetí? Nesmí vás to jako bábovku odradit od psaní. Ale pozor! Jen terapie literaturou nebývá.“

Praha / V 18 hodin se v Café Jericho uskuteční pražský křest básnické sbírky Romana Krištofa s názvem Střelné básně (nakl. Druhé město). Autor píšící již od 80. let ve svém pozdním básnickém debutu míchá mystiku a erotiku. Knihu uvede Milan Ohnisko a ukázky z ní přečte osobně Roman Krištof.

Praha / Od 19 hodin představí v Maiselově synagoze knihu Odložený život: Skutečný příběh osvětimské knihovnice (nakl. Ikar) její autorka Dita Krausová, která přežila holokaust a v roce 1949 se svým manželem Otou B. Krausem emigrovala do Izraele. Autobiografii spolu s ní uvede prof. Jiří Holý z Centra pro studium holocaustu a židovské literatury FF UK. Ukázky z knihy přednese herečka Klára Pollertová-Trojanová.

17. 4.

Praha / V 17.30 nabídne pobočka Městské knihovny Prosek autorské čtení Ivany Myškové z jejího povídkového souboru Bílá zvířata jsou velmi často hluchá (nakl. Host). Postavy této knihy jsou si dobře vědomy svých slabostí a za své viny očekávají spravedlivý trest. Nejsou vláčeny neblahými historickými událostmi, na pořádné drama si zadělají samy.

Olomouc / Od 18 hodin proběhne v literární kavárně Druhý domov další večer z cyklu Bá.snění, který tentokrát přinese poezii básníka a šéfredaktora Tvaru Adama Borziče, básnířky Anny Sedlmajerové a básníka amerického původu Luciena Zella.

Praha / V 19 hodin bude Knihovna Václava Havla hostit další z řady diskusních večerů na téma překladatelství nazvaných Ztraceni v překladu (IV), který se tentokrát zaměří na reflexi překladové literatury v různých médiích a na sociálních sítích. Recenze knih z denního tisku téměř vymizely, v časopisech se objevují také čím dál méně. A čte je vůbec někdo? Kupuje někdo knihy na základě recenze? Nebo se propagace knih přesouvá z klasických médií do prostoru sociálních sítí, jako je Instagram, Facebook, Youtube? V čem je specifická reflexe překladové literatury a jaká je její budoucnost ve světě, který se z papíru přesouvá čím dál víc do digitálu? Nad tématem se u kulatého stolu budou zamýšlet literární kritička Kateřina Čopjaková, bookstagrammer Jakub Pavlovský, Lukáš Růžička starající se o PR a marketing nakladatelství Paseka, publicista a prozaik Jakub Šofar a novinářka a recenzentka Monika Zavřelová. Moderuje Tereza Semotamová.

18. 4.

Ve čtvrtek 18. dubna nabídne Jihočeské divadlo světovou premiéru inscenace Rybí krev, kterou budějovický spisovatel Jiří Hájíček napsal podle svého stejnojmenného románu. Poutavý příběh lidí z několika malých obcí, které musely ustoupit gigantické stavbě atomové elektrárny Temelín, režíruje Natália Deáková.

Praha / Od 17 hodin se v Knihovně Václava Havla uskuteční večer věnovaný novátorovi moderní prózy, francouzskému spisovateli Louisi Ferdinandu Célinovi. V čem tkví dodnes Célinův literární dosah? Proč je tak nepominutelný a čtený? Anna Kareninová představí jeho specifické psaní u příležitosti vydání nového českého překladu stěžejního Célinova románu Voyage au bout de la nuit (1932) v nakladatelství Atlantis: česky Cesta do hlubin noci (1933) a Cesta na konec noci (2018). Připraven je také obrazový a zvukový doprovod. Večer uvádí a ukázky z Célinových próz čte Jáchym Topol.

Praha / V 19.30 nabídne žižkovský Prostor 39 křest nové knihy spisovatele Kamila Marcela Hodáčka s názvem Až úzko pomyslet (nakl. Kampe) – „Románu o strachu. O naději v beznaději. Příběhu pobodaného jehlami a nahlodaného rakovinou. Románu o triviálních vztazích, bonbonierách, lubrikačních gelech daleko za expirací, o Kabale a strženém těsnění. Románu o strachu s velkým ‚S‘. Románu o všem, čeho byste se dobrovolně nechtěli dožít a zároveň o všem, co dokonale znáte z vlastních životů.“ Knihu pokřtí David Cajthaml.

Praha / Od 20 hodin proběhne v Knihovně Václava Havla setkání a beseda s Ondřejem Kundrou nad jeho novou knihou Vendulka: Útěk za svobodou (nakl. Paseka), pojednávající o životě Vendulky Voglové, ze které slavná fotografie Jana Lukase udělala symbol holokaustu. Kromě autora knihy se můžete těšit na Michaelu Sidenberg z Židovského muzea v Praze a na teoretika fotografie Jana Mlčocha. Večer bude moderovat Bára Šichanová z Radia Wave.

 

NOVÉ (AUDIO)KNIHY

Erotický román Maria Vargase Llosy Chvála macechy z roku 1988, který nyní vydává v překladu Jana Hlouška nakladatelství Argo, líčí manželské peripetie dobře situovaného páru smyslné doni Lucrecie a pedanta dona Rigoberta, posedlého tělesnou hygienou, milovníka erotických výtvarných děl. V jedné dějové linii se popisují večerní obsedantní hygienické rituály dona Rigoberta, během nichž jeho syn Fonchito, zdánlivě nevinný cherubín předpubertálního věku, nenápadně svádí svou macechu Lucrecii. Druhá, fantaskní linie románu rozvíjí „děj“ slavných erotických obrazů, které manželskou dvojici inspirují k novým milostným hrátkám a k nimž náleží mj. Tiziánova Venuše s varhaníkem a Kupidem, Hlava I Francise Bacona či Zvěstování Fra Angélica.

Devět esejů třeba o tom, proč je fantastická literatura důležitá nejen pro dospívající, proč do lidského světa patří zvířata, který čaroděj chodil do školy dřív než Harry Potter a jak vznikaly knížky z proslulého cyklu Zeměmoří. Překlad sbírky přednášek spisovatelky Ursuly K. Le Guinové Cheek by Jowl z roku 2009, doplněný o často citovaný esej ze sedmdesátých let „Proč se Američané bojí draků“ přináší svazek nazvaný Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví a odkdy se Američané bojí draků (přel. Jakub Němeček, nakl. Gnóm!).

Jeden z nejosobitějších brazilských romanopisců současnosti Bernardo Carvalho nabízí v románu Reprodukce (přel. Lada Weissová, nakl. Garamond) hořce ironický obraz naší doby. Velké nedorozumění způsobí, že se muž nazývaný „student čínštiny“ ocitne v policejní cele, místo toho, aby odletěl na plánovanou cestu do Číny. Student je typickým představitelem současné informační společnosti: vděčný čtenář internetových zpráv a blogů, který si sám o sobě myslí, že má encyklopedické znalosti a na všechno názor. Přitom jen přejímá myšlenky, kterým nerozumí. Žije mezi realitou a virtuálním světem v jakémsi paranoidním prostoru s pocitem ohrožení. Zmatek ve studentově hlavě je ovšem jen jednou z podob nedorozumění, s nímž se potýkají všechny postavy románu – každá z nich má svoji verzi skutečnosti a ve chvílích, kdy se jejich pohled na věc střetne, nabývá román na hloubce, ale také jiskří osobitým až drsným humorem.

Kniha vzpomínek Karla Hvížďaly Exilový orloj (nakl. Novela bohemica) volně navazuje na dva svazky fejetonů a drobných esejů Osmý den týdne a Dobře mrtvý dědeček. Trojice velmi osobních zpovědí představuje svérázné paměti odkrývající souvislosti od Hvížďalových dětských let až do současnosti, přiznávají se k vlastní naivitě i slabostem a s porozuměním přemítají o pohnutkách a činech přátel. Pomyslným orlojem procházejí Hvížďalovi souputníci, s nimiž sdílel úděl exulanta, především generační vrstevníci Václav Bělohradský, Jiří Gruša, Antonín Brousek, Karel Kryl nebo Karol Sidon, ze starších Milan Kundera, Arnošt Lustig či Josef Škvorecký.

Audioknižního vydání (nahrávka o délce 7 hodin a 10 minut je dostupná pouze v digitálním formátu MP3) se dočkal nejnovější román Petra Stančíka Nulorožec (vyd. AudioBerg), který načetli Pavel Rímský s Arnoštem Goldflamem. Inspektor Libor Lavabo v něm řeší zdánlivě snadný případ dvanácti upálených nosorožic. Do pátrání se však postupně zaplétá tajný deník J. W. Goetha, boj spikleneckých společností Neptunia versus Plutonia o vládu nad světem i šílená nadpraporčice Marhanová. Poselství skryté v sérii obrazů černého jezera od Jana Preislera přivede Lavaba až do nitra vyhaslé sopky Komorní hůrka. A právě tam se skrývá nečekané rozluštění celé záhady. Název Nulorožec se vztahuje nejen na rohy uřezávané nosorožcům pytláky, ale i na „vynulovanou“ podstatu doby, v níž už není místo pro svobodnou imaginaci.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

plakat

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB