Knižní veletrh v Lipsku potřetí: Rudiš cenu nedostal


Úvodní den (čtvrtek 21. března) Lipského knižního veletrhu se pro českou stranu nesl ve znamení dvou významných událostí. První z nich bylo slavnostní otevření národního stánku a druhou vyhlašování Ceny Lipského knižního veletrhu, na niž byl nominován i Rudišův román Winterbergs letzte Reise (Luchterhand 2019).

Jaroslav Rudiš na knižním veletrhu v Lipsku. Foto: Profimedia

 

Český stánek byl otevřen v pravé poledne za přítomnosti ministra kultury České republiky Antonína Staňka, náměstkyně ministra Kateřiny Kalistové, ředitele Lipského knižního veletrhu Olivera Zilleho, ředitele Moravské zemské knihovny a vedoucího projektu Tomáše Kubíčka, koordinátora projektu Martina Krafla, vedoucí Referátu města Lipska pro mezinárodní spolupráci Gabriele Goldfussové a zástupce partnerského města Brna Iva Bednáře.

Z proslovů všech řečníků vysvítalo přání, aby se započatá užší spolupráce mezi německou a českou stranou neomezila pouze na veletrh, nýbrž aby Česká republika ze své privilegované role hostující země vytěžila co možná nejvíce a aby si v Německu v co možná největším měřítku rozšířila čtenářskou obec. Opakované vybízení k zájmu o české knihy zaznělo především z úst Olivera Zilleho, který zdůraznil, že je potřeba autory podpořit hlavně četbou, která současně umožní pochopení společných dějin.

Samotnému otevření stánku předcházela čtení dvou spisovatelek, jejichž jména v Německu nejsou neznámá: Radky Denemarkové (Příspěvek k dějinám radosti / Beitrag zur Geschichte der Freude vyšel v překladu Evy Profousové v nakladatelství Hoffmann und Campe v únoru tohoto roku) a Terezy Boučkové (Rok kohouta a Šíleně smutné povídky, obojí v nakladatelství Karl Rauch, 2015 a 2014, překlad Raija Haucková a Ulrike Helmkeová ve spolupráci s Raijou Hauckovou).

Denemarková byla současně vyslankyní prvního dne, jehož tématem byla literatura ve výjimečných situacích. Po představení českého stánku a následném pohoštění (tematicky se s ohledem na Moravskou zemskou knihovnu, jíž jsou program i česká reprezentace svěřeny, podávalo víno z moravských sklepů) si štafetu převzal Martin Vopěnka, který představil německý překlad své knihy Moje cesta do ztracena (Meine Reise ins Ungewisse, přeložila Raija Haucková, Drava 2019).

Sylvie Richterová posléze před publikem, které již od samého rána obsadilo nejen veškerá místa auditoria v podobě lodi, ale i prostor za ním, hovořila s Tomášem Glancem a německou autorkou Steffi Böttgerovou o své knize Každá věc ať dospěje na své místo. Jáchym Topol s Radkou Denemarkovou diskutovali o roli spisovatelů v současném světě, následovala prezentace knihy Jana Nováka Děda, debata Radka Fridricha a Eugena Brikcia o dadaismu v Sudetech a ohlédnutí za nejdůležitějšími okamžiky dne se Zuzanou Fuksovou a jejím hostem Dorou Kaprálovou, která se blíže představí v pátek 22. března.

Nebyl to ovšem jen národní stánek, kde se čeští autoři představili německému publiku. Ze 130 míst, na nichž se spisovatelé v průběhu veletrhu budou setkávat se svými čtenáři, předčítali či debatovali mnozí v dalších částech areálu lipského výstaviště – v hlavní hale měli návštěvníci možnost potkat Pavla Kohouta, jehož jméno zde bylo často skloňováno v souvislosti s jeho přínosem české literatuře, Jaroslava Rudiše i Terezu Semotamovou, jejíž prózu Ve skříni v německojazyčném prostoru pochvalně reflektovalo například pondělní vydání periodika Süddeutsche Zeitung.

Rudišův román Winterbergs letzte Reise na Cenu Lipského knižního veletrhu nakonec bohužel nedosáhl. Nositelé ceny v jednotlivých kategoriích – Eva Ruth Wemmová za překlad románu Verlorener Morgen (Ztracené ráno, Die Andere Bibliothek 2018) rumunské spisovatelky Gabriely Adameșteanové, Harald Jähner za publikaci Wolfszeit. Deutschland und die Deutschen 1945–1955 (Doba vlků. Německo a Němci v letech 1945–1955, Rowohlt Berlin 2019) mapující sociální dějiny Německa v prvním poválečném desetiletí a konečně Anke Stellingová za prózu Schäfchen im Trockenen (Ovečky v suchu, Verbrecher Verlag 2018) společně s prestižním oceněním, udíleným za podpory Svobodného státu Saska a města Lipska od roku 2005, každý obdrželi 20 tisíc eur. Tradičních tři krát pět knih musela porota letos vybírat z 359 titulů.

Pozdně odpolední a večerní program se odehrával již v centru města – v lipské městské knihovně (zde vystoupil Jáchym Topol) a v Galerii KUB, kde autorská dvojice Jaromír 99 a Jan Novák představili komiksové zpracování mašínovské látky Zatím dobrý a kde dále probíhala diskuse Marka Tomana s Martinem Reinerem o geniu loci v Praze a Brně a debata Radka Fridricha s Terezou Boučkovou nazvaná Indiáni v Sudetech.

Také na čtení poezie se dostalo, například v nakladatelství Leipziger Literaturverlag (Daniela Puschová, Sylva Fischerová a Radek Fridrich), zkrátka nepřišla ani současná dramatická tvorba Romana Sikory, Davida Drábka a Barbory Schnelle.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

plakat

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB