Literární vyhlídky (18. až 24. března)


Nadcházející týden se ponese ve znamení Lipského knižního veletrhu a velkých očekávání, která vzbuzuje na straně České republiky jako hostující země. Informace přímo z místa dění budou přinášet i Literární noviny na svém webu. Tato událost by nicméně neměla zastínit tuzemské kulturní akce, z nichž ta největší – Žižkovská Noc v Praze – nabídne celou řadu autorských čtení a besed. Vybrali jsme pro vás i několik zajímavých, tentokrát převážně nebeletristických, knižních novinek.

Žižkovská noc

 

POZVÁNKY

 

18. 3.

Praha / V 19 hodin bude v ústřední pobočce Městské knihovny v Praze představeno 86. číslo časopisu Analogon s tématem Domov / Doupě / Identita. Se svými příspěvky zde vystoupí Arnošt Goldflam a filosof Petr Kužel. Moderuje František Dryje. Na programu je i literární pásmo vzpomínkových glos, reflexí a komentářů vztahujících se k osobnosti a tvorbě surrealistického básníka Pavla Řezníčka (1942–2018), nazvané Srdce v lavóru a doplněné ukázkami jeho dosud nepublikovaných básní.

 

19. 3.

Brno / V 17 hodin zavítá do literární kavárny brněnského Knihkupectví Academia na náměstí Svobody konžsko-francouzský spisovatel, dramatik, nakladatel a novinář Caya Makhélé. Od jeho první návštěvy Prahy v roce 2003 se začal prohlubovat autorův vztah k české kultuře. Do českého divadelního povědomí se zapsal úspěšnou hrou Bajka o lásce, pekle a márnici (La Fable du Cloître des Cimetières), která se dočkala dvou inscenací. Tu první natočila režisérka Lída Engelová pro Český rozhlas a druhou zpracoval režisér a ředitel pražského Divadla Na Prádle Petr Hruška. Svůj zatím poslední román Les Matins de Prague (2018, Pražská jitra) představil Caya Makhélé minulý rok na Světě knihy a nedávno také vyšla jeho básnická sbírka Murmures d’Afrique / Šepoty Afriky (2018) v bilingvním francouzsko-českém vydání. V současné době je v ČR na rezidenčním pobytu v rámci projektu Praha město literatury a plánuje napsat divadelní hru pro studenty Akademického gymnázia.

Broumov / Od 17.30 proběhne v Městské knihovně v Broumově další setkání z cyklu Literární Café – neformální posezení a beseda s aktuálními rezidenty klášterního Literárního domku. Své práce během autorského čtení představí česká ilustrátorka a komiksová autorka Štěpánka Jislová a německý spisovatel a umělec Stephan Grafe. Jislová je spoluzakladatelkou české pobočky Laydeez do Comics, organizace, která si klade za cíl představovat široké veřejnosti komiksové autorky a jejich tvorbu. Mimo komiksové a ilustrativní práce se věnuje herním konceptům, stripům, obálkám knih, návrhům potisků oblečení a tetování. V roce 2017 vydala své první zcela autorské album s názvem Klášter Nejsvětějšího Srdce, který vypráví o obyvatelích kláštera, který je v post-apokalyptickém světě ztracený uprostřed toxické mlhy.  

Praha / V 19 hodin se v Divadle Komedie uskuteční křest dvou nových čísel kulturního magazínu Lógr (30, 31). Protože jarní číslo bude na téma „Nemoci“, výjimečně se redaktoři spojili se dvěma mladými básnířkami, které otevřeně o psychických problémech píší. S Terezou Sylvou Klenorovu, jíž loni vyšla sbírka Píšu nesouvislé básně o diagnóze F.60.3, se budete moct setkat osobně, s Marií Jehličkovou – o čtyři roky mladším důchodcem a básnířkou, jak o sobě hovoří –, v zastoupení herečkou Julií Goetzovou. Nepřijdete ani o klasické tragicko-komické vystoupení/přednášku z řad tvůrců časopisu, následovat bude koncert Cermaque. Pot a poezie. Běsné, politické i intimní písně básníka a hudebníka Jakuba Čermáka ověnčeného v posledních letech dvěma nominacemi na cenu Anděl.

Ostrava / Od 19 hodin se bude v Galerii výtvarného umění v Ostravě konat beseda s polskou básnířku, prozaičkou, ekokritičkou a překladatelkou Julií Fiedorczuk. Vystoupení spojené s autorským čtením a debatou na téma ekokritiky, ekopoetiky a ekopoezie bude moderovat básnířka a bohemistka Olga Słowik. Julia Fiedorczuk není v Česku úplně neznámá: v roce 2011 se zúčastnila Měsíce autorského čtení, její básně byly zařazeny do Antologie současné polské poezie (2011), úryvek z její prózy vyšel v A2. Působí na Varšavské univerzitě, kde vede semináře zaměřené na americkou literaturu, teorii literatury a ekokritiku. V roce 2018 získala za sbírku Žalmy Cenu Wisławy Szymborské.

 

20. 3.

Praha / V 17 hodin proběhne v sále Společnosti Franze Kafky slavnostní zahájení výstavy „Lela Migirov – Odradek“, která zde potrvá až do října 2019. Lela Migirov je oceňovaná francouzsko-izraelská malířka, částečně žijící v Paříži a v Tel Avivu. Je členkou L’Académie Européenne des Arts France a její díla jsou zastoupena v European Art Museum v Dánsku a v soukromých sbírkách ve Francii, USA, Německu, Izraeli a Rusku. Lela Migirov je velmi eklektická umělkyně a zúčastňuje se různých individuálních a společných výstav v Evropě. V poslední době je její dílo úzce spojeno s literární tvorbou Franze Kafky a Georgese Pereca – v Praze představovaná výstava vznikla na motivy Kafkovy povídky Starost hlavy rodiny.

Praha / Od 19 hodin bude Knihovna Václava Havla hostit druhé autorské čtení tvůrců nominovaných letos v některé ze sedmi kategorií výročních knižních cen Magnesia Litera. Tentokrát se zde představí Jiří Kamen s povídkovým souborem Elvis ze Záluží (próza), Vojtěch Matocha s knihou Prašina (knihy pro děti a mládež) a Petr Stančík s románem Nulorožec (próza). Uvádí Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.

 

21. 3.

V Praze se ve dnech 21. až 23. března odehraje již podeváté festival Žižkovská Noc (www.zizkovskanoc.net), který v rámci bohatého kulturního programu nabídne i řadu zajímavých literárních akcí. Během festivalu tak zejména v prostoru žižkovské Pracovny představí svou tvorbu kupříkladu Zofia Bałdyga, Jonáš Zbořil, Kamil Bouška, Olga Pek, Jan Škrob, Lukáš Csiczely, Lucie Faulerová, Tomáš Čada, Anna Prstková, Adam Borzič, Mirka Ábelová či Jan Těsnohlídek.

Brno / Od 17 hodin nabídne Knihovna Jiřího Mahena setkání s autory březnového Velkého knižního čtvrtku. Komponovaným pořadem provází Petr Vizina a jeho hosty tentokrát budou Marek Hilšer (Tango pod Hradem), Lenka Horňáková-Civade (Grófka), Vítězslav Kremlík (Obchodníci se strachem), René Nekuda (Příběhostroj) a Pavol Rankov (Legenda o jazyku). Mimochodem, rozhovor se slovenským spisovatelem Pavolem Rankovem přineseme v dubnovém Bibliu, příloze Literárních novin 4/2019, které vyjdou 28. března!

Tábor / V 18.30 zavítá do Městské knihovny Tábor v rámci akce Spisovatelé do knihoven básnířka, redaktorka, editorka a literární kritička Olga Stehlíková. Orientuje se především na současnou českou poezii a prózu. Podílela se na přípravě desítek knih, sama pak debutovala sbírkou Týdny (2014), za kterou obdržela Magnesii Literu za poezii. Experimentální titul vejce/eggs (2018) předkládá 101 dvojverší a propojuje poezii, překlad a hudbu. Loni také vydala pod pseudonymem Jaroslava Oválská sbírku Za lyrický subjekt (spolu s Milanem Ohniskem) a pod vlastním jménem svou nejnovější sbírku Vykřičník jak stožár.

Praha / Od 18.30 bude Instituto Cervantes de Praga hostit setkání nazvané „Od básníka k básníkovi: z 20. do 21. Století“ a pořádané u příležitosti Světového dne poezie. Akce se zúčastní básníci Kateřina Rudčenková a Carlos Pardo a Patricia Gonzalo de Jesús, která je uznávanou překladatelkou z češtiny do španělštiny. Zazní nejen jejich vlastní tvorba, ale každý z nich si také vybere oblíbeného básníka z 20. a 30. let minulého století, což přítomným lépe přiblíží dobu, ve které žil León Felipe – básník, jemuž je věnována výstava v sále institutu. Následná beseda bude věnována významu psaní poezie v 21. století a moderovat ji bude básník a editor Vratislav Färber.

 

NOVÉ KNIHY

Zajímavé téma si vybral Václav Velčovský, který uspořádal antologii s názvem Jazyk jako fetiš (vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) a podtitulem „Texty o Češích a českých Němcích 1880–1948“. Cílem této edice je demonstrovat stereotypní uvažování o češtině a němčině, vnímání jejich role ve společnosti a rovněž vztah jazyka a státní moci. Vybráno bylo 85 textů či jejich souborů z let 1880-1948, které byly vytvořeny Čechy i českými Němci, liberály, konzervativci i šovinisty, demokraty, nacisty i komunisty. Snahou bylo vytvořit co nejpestřejší mozaiku uvažování o jazyku z úst a per politiků, právníků, novinářů, umělců i lingvistů, která by provokativně ukázala kontinuitu vnímání jazyka jako fetiše, který zabránil konstruktivnímu česko-německému soužití.

„Sto padesát let boje za volnost, rovnost a sesterství“ pak líčí komiksová kniha Neohrožené ženy (nakladatelství Argo), kterou přeložila Jitka Jindřišková. Před 150 lety vedly ženy a muži velice rozdílné životy. Ženy nemohly volit ani samy si vydělávat peníze. Nemohly rozhodovat o vlastním těle. Rozhodovali za ně otcové, až do chvíle, než se vdaly. Pak rozhodoval manžel. To se změnilo ve chvíli, kdy se ženy začaly organizovat. Norská novinářka Marta Breenová spolu s ilustrátorkou Jenny Jordahlovou vykládají dějiny ženského hnutí, i s mnoha dramatickými bitvami, jež musely ženy vybojovat, aby se domohly svých práv.

Když známý československý fotograf Jan Lukas zmáčkl spoušť svého aparátu, mělo Vendulce Voglové zbývat několik měsíců života. Fotografie, která později udělala z dvanáctiletého děvčete symbol holokaustu, přitom nemusela vůbec vzniknout. Vendulka byla Židovka a Lukas se bál konspiračně pořízené snímky vyvolat. Kdyby u něj nacisté fotografii našli, skončil by stejně jako Vendulka a její rodina v koncentráku. Po téměř osmdesáti letech se novináři Ondřeji Kundrovi podařilo Vendulku Voglovou najít v USA, kam po válce emigrovala, a přesvědčit ji, aby o svém pohnutém životě a přátelství s fotografem Janem Lukasem vyprávěla. Reportáž nazvaná Vendulka. Útěk za svobodou (nakladatelství Paseka) přináší osobní a výjimečné svědectví o nejbolestivějších událostech 20. století.

Pozoruhodným počinem je monografie Josef Portman (1893–1968). Na pomezí bibliomanie (vydalo nakladatelství Arbor vitae ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví). Josef Portman byl doposud známý nejvíce jako iniciátor legendárního litomyšlského Portmonela kongeniálně do nejmenších detailů vyzdobeného Josefem Váchalem. Kniha připravená Vilmou Hubáčkovou a Bronislavou Rokytovou poprvé sleduje jednotlivé fazety jeho života a díla. Portman je prezentován nejen svou vydavatelskou činností, ale také jako vytrvalý sběratel, rozporuplný mecenáš a milovník umění, který svůj život zasvětil literatuře, krásným knihám a výtvarnému umění. Jako bibliofil a amatérský tiskař stál za vznikem mnoha zajímavých knižních titulů, nezřídka vydaných jen v jednom nebo několika málo výtiscích, často doplněných důmyslným výběrem výtvarného doprovodu. Neostýchal se oslovit ke spolupráci takové umělce, jakými byli např. Jan Konůpek, Zdenka Braunerová, Vojtěch Preissig, Josef Čapek nebo Karel Svolinský. Z literátů patřili k jeho nejoblíbenějším Charles Baudelaire, Otokar Březina, Paul Claudel, Jaroslav Durych, Gustav Flaubert, Franz Kafka, Pierre Louys a Miloš Marten. Přestože Portman celoživotně působil v Litomyšli, charakter, rozpětí a výsledky jeho činnosti přesáhly hranice jeho rodného regionu a v určitém směru také hranice tehdejšího Československa. Stal se také jedním z prvních nakladatelů, kteří u nás vydali grafikami doprovozené texty Franze Kafky. Opomenuty nebudou ani jeho erotické tisky, které byly doposud obestřeny tajemstvím. Zvláštní pozornost je v knize věnována Portmanově sbírce umění. Kniha doplněná rozsáhlými úryvky korespondence je ve své kompozici jedním z pramenů pro porozumění kulturním dějinám první poloviny 20. století.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

plakat

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB