Literární vyhlídky (18. až 24. února)


Fotomontáž: Petr NagyV nadcházejícím týdnu si přijdou na své čtenáři z regionů, kam zavítá – většinou v rámci projektu Spisovatelé do knihoven – hned několik českých autorů a autorek. Do Prahy naopak přijede bestsellerista Simon Mawer. Mezi knižními tipy nemůže chybět próza nedávno zesnulého spisovatele Amose Oze, jemuž také bude již dnes večer věnována vzpomínková akce v Knihovně Václava Havla.

 

POZVÁNKY

8. 2.

Praha / Od 19 hodin se v Knihovně Václava Havla pod názvem O lásce, tmě a Amosi Ozovi uskuteční vzpomínkový večer zasvěcený jednomu z nejuznávanějších izraelských spisovatelů a intelektuálů Amosi Ozovi, autorovi více než třiceti knih beletrie, esejistiky a vzpomínek, který zemřel 28. prosince minulého roku. Svým dílem vytvořil nezapomenutelnou galerii izraelské reality a jejích politických i duchovních kořenů a konfliktů. Oz se dlouhodobě angažoval za mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Za jedinou možnou cestu považoval rozdělení na izraelský a palestinský stát. „To, co se děje v Izraeli, je srážka mezi oprávněným nárokem izraelských Židů na vlastní území se stejně oprávněným nárokem palestinských Arabů,“ řekl jednou. Autor několikrát navštívil Prahu, kde kdysi studovala jeho matka, a spřátelil se s Václavem Havlem a dalšími českými literáty. Hosty večera budou Alice Horáčková a Michael Žantovský, moderuje Lucie Tungul. Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s institutem TOPAZ.

Praha / V 19 hodin se v Knihovně na Vinohradech představí trojice nadějných mladých básníků a básnířek. Adam Hošek studuje bohemistiku a historii v Olomouci a své básně publikoval ve sbornících několika literárních soutěží, časopisecky pak v Hostu a Tvaru. Anna Petruželová studuje katedru dokumentární tvorby na FAMU, je finalistkou soutěže Františka Halase 2016, básně publikovala v časopise A2 a v nakladatelství Fra se připravuje k vydání její debutová sbírka s názvem Puchýře. David Krkoška studuje žurnalistiku na Univerzitě Karlově, je taktéž finalistou soutěže Františka Halase 2016, své básně publikoval v časopisech Psí víno a Host a v současnosti pracuje pro Radio Wave. Uvádí Robert Wudy.

19. 2.

Strakonice / V 17 hodin zavítá do strakonické čajovny Pod stolem básnířka, redaktorka, editorka a literární kritička Simona Racková. Akce se koná v rámci projektu Spisovatelé do knihoven a ve spolupráci se Šmidingerovou knihovnou ve Strakonicích. Autorka je držitelkou Drážďanské ceny lyriky za rok 2016, od 13 let se věnuje tanci, zejména flamenku, a v průběhu večera mimo jiné představí svou básnickou sbírku Tance (2015).

Nymburk / V 18 hodin proběhne v Městské knihovně Nymburk křest Semínek pro novou pěstitelskou sezónu. Ve speciální semenářské edici Městská knihovna Nymburk vydává text Františky Jirousové o jejích loňských prvních pěstitelských zážitcích ze statku v Prostředním Vydří. Text vychází v limitované edici 100 kusů a je doprovozen vzácnými semeny Františčiných krásných dýní a ilustracemi Marty Veselé Jirousové.

Liberec / Od 18 hodin nabídne Knihkupectví a antikvariát Fryč dialog dvou autorů, básníků Jana Škroba a Josefa Straky, týkající se především jejich nových knih Reál a Cizí země. Debutová sbírka Jana Škroba Pod dlažbou (2016) byla vnímána jako podařený pokus o sblížení angažovaného postoje k současnému světu a lyrické schopnosti vyjádřit ho a autor byl za ni nominován na cenu Magnesia Litera pro objev roku. Ve své druhé básnické knize se Škrob zabývá napětím mezi skutečností a fikcí, v prvé řadě je to však pokus o generační zpověď a osobní (duchovní i politický) manifest – vzpouru proti dystopii, ve které svým způsobem už dnes žijeme. Josef Straka doposud proslul především svými básněmi a kratšími básnivými prózami, z nichž prosakuje jemná melancholie, syrové existenciální klima, osamělé ohledávání světa v pohybu, za chůze, během cest a pobytů v cizích městech a cizích zemích. Próza Cizí země je nenápadná česká tragédie z časů, jež nenašly důvod přát citlivým a noblesně umírněným, ale naopak se rády kořily otravně průrazným, bezohledným a ke všemu odhodlaným, z doby, jež veškerý idealismus smetla ze stolu. Autor dobře ví, že nemá šanci tohoto nepřítele porazit, ale ani mu nehodlá jít na ruku – vzdoruje v podzemním baru či na řídce navštíveném čtení poezie, a pak o něm vydává křehké, ale vnitřně odolné a osvobodivé svědectví.

Praha / V 19 hodin bude v Knihovně Václava Havla slavnostně uvedena kniha Václav Havel a film. Scénáře, analýzy a úvahy z let 1957–1989, jejímž editorem je Jan Bernard a kterou společně vydávají Knihovna Václava Havla a Národní filmový archiv. Čtenářům nabídne mimo jiné i badatelské objevy, jako například autorovy dosud nepublikované scénáře a texty pro film či o filmu. Pamětníci kameraman Ivan Šlapeta a Dagmar a Ivan Havlovi budou vzpomínat na dramatikovy filmařské a herecké pokusy například v Juráčkově filmu Každý mladý muž a v disidentské videoinscenaci Ať žije Fronda! Na programu je též projekce krátkého filmu Osudná noc, pro nějž napsal Václav Havel v roce 1988 scénář podle pamětí Vasila Biľaka a který natočil Andrej Krob s Divadlem na tahu.

Praha / V 19.30 proběhne v Božské Lahvici slavnostní vyhlášení laureátů Tvárnice 2018/2019. Tvárnice je čtenářská anketa, která z osobností české kritiky vybere Kritika roku. Ten poté za každou sezónu soutěže vybere Literární dílo roku. Cena Dílo roku 2018 bude udělena Olgou Stehlíkovou Pavlu Kolmačkovi za sbírku Život lidí, zvířat, rostlin, včel a cenu Kritik roku 2019 si převezme Jan M. Heller. Moderuje Lukáš Senft, součástí večera bude čtení prvního laureáta Díla roku Pavla Kolmačky.

20. 2.

Praha / V 17 hodin pořádá Knihkupectví Academia na Václavském náměstí autogramiádu a besedu s britským spisovatelem Simonem Mawerem. U českých čtenářů sklidil značný ohlas jeho román Skleněný pokoj, inspirovaný skutečným osudem proslulé brněnské vily Tugendhat, stejně jako u nás loni vydaná próza Pražské jaro, v níž se autor znovu vrátil do Československa – tentokrát do bouřlivých šedesátých let a s napínavým příběhem o sexu, politice a zradě.

Praha / Od 18 nabídne Památník národního písemnictví v bubenečské Malé vile setkání s australským spisovatelem Richardem Fidlerem. Autor dvou rozsáhlých bestsellerů Ghost Empire a Saga Land, příběhů ze starověké Byzance a z Islandu vikingského období, je aktuálně rezidentem projektu Praha město literatury a píše nyní román o Praze, v němž se prolíná osobní zkušenost a mytologie a který zahrnuje i období, jež strávil v Praze během sametové revoluce. Večerem provází spisovatel a komentátor David Vaughan, texty v překladu Tomáše Míky čte Kajetán Písařovic.

Ústí nad Labem / V 18 hodin zavítá v rámci projektu Spisovatelé do knihoven do Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem spisovatelka, scenáristka a novinářka Irena Dousková. Přízeň čtenářů si získala již svým románem Hrdý Budžes (1998), také zásluhou divadelního představení s herečkou Bárou Hrzánovou v hlavní roli. Na tento bestseller volně navazuje prózami Oněgin byl Rusák (2006) a Darda (2011). Následovalo dalších sedm titulů a v roce 2018 jí vyšla zatím poslední novela Rakvičky.

21. 2.

Pardubice / V 17 hodin přivítá Krajská knihovna v Pardubicích v rámci projektu Spisovatelé do knihoven spisovatele, překladatele a redaktora Miloše Urbana, který zaujal už svým debutem z roku 1998 Poslední tečka za Rukopisy (vydaným nejprve pod pseudonymem Josef Urban). Následovaly úspěšné romány Sedmikostelí, Stín katedrály, Santiniho jazyk, Lord Mord, Přišla z moře či sci-fi román Urbo Kune a další. Jeho kniha Hastrman získala cenu Magnesia Litera a stala se předlohou nového filmu Ondřeje Havelky.

Tábor / V 18.30 přijede do Městské knihovny v Táboře díky projektu Spisovatelé do knihoven básník, překladatel a literární publicista Ondřej Hanus. Někdejší šéfredaktor časopisu Psí víno působil v Ústavu pro českou literaturu AV ČR a nyní pracuje jako nakladatelský redaktor. Je autorem básnických sbírek Stínohrad, Výjevy (za kterou obdržel Cenu Jiřího Ortena) a Volné verše (ta mu vynesla nominaci na Magnesii Literu).

Praha / Od 19 hodin se bude na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (místnost P104) konat seminář o současné české literatuře, který pořádá České literární centrum ve spolupráci s FF UK. Pozvání na akci přijali Petr A. Bílek, jenž pronese přednášku o trendech v české próze posledních deseti let, a Lucie Faulerová, která přečte několik ukázek ze svého loňského debutového románu Lapači prachu. Součástí večera bude také představení grantových možností, které ČLC a MKČR nabízí zahraničním bohemistům a bohemistkám a překladatelům a překladatelkám z češtiny. Akce je především určena zahraničním studentům a studentkám, kteří studují humanitní obory v českém jazyce, vítáni budou ale také všichni zájemci o současnou českou literaturu a překlad.

22. 2.

Ostrava / V 18 hodin se v ostravském Domě umění uskuteční akce s názvem Protimluvná sedmnáctka – tradiční slavnost k výročí 17 let existence revue Protimluv, na níž vystoupí pět básníků s valašskými kořeny, například básník Zdeněk Volf z Tuřan u Brna nebo pedagog a básník Jakub Chrobák z Ostravy, z Prahy přijedou novinář a básník Martin Skýpala a ještě básnířka a módní návrhářka Marie Šťastná, z Bystřičky u Vsetína básník a redaktor literárního časopisu Texty Pavel Kotrla. Akce k sedmnáctému výročí vzniku ostravské kulturně-literární revue Protimluv uvede autory, kteří jako například Zdeněk Volf a Martin Skýpala vydali v Protimluvu sbírky, ale také básníky, jejichž texty byly publikovány v některých dřívějších časopiseckých vydáních revue Protimluv. Autorská čtení obohatí rovněž hudební vystoupení skupiny Bílí koně. Moderuje Jiří Macháček.

Černošice / Od 20 hodin se v Klubu Ferenc Futurista představí S.d.Ch. (vlastním jménem Miloslav Vojtíšek), autor dramatických a prozaických textů, básník, výtvarník a hudebník (Periferie 42, Ruce naší Dory), který spolupracuje s časopisy A2, Umělec, Svět a divadlo a serverem A2larm a je držitelem dvou Cen Alfréda Radoka za původní dramatický text. DO Černošic přiveze svou nejnovější prózu s názvem Kniha Tutáč – fiktivní zápisník českého ministra kultury.

23. 2.

Praha / Ve 13 hodin začne v kině, předsálí a kavárně Ponrepo akce s názvem Kniha z kina – knižní minifestival, na kterém se představí nakladatelství Institut umění – Divadelní ústav, Národní filmový archiv, Knihovna Václava Havla, Nová beseda, NAMU – Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, Vydavatelství FF UK, Bylo nebylo, Take Take Take, Památník národního písemnictví a další. V krátkých přednáškách, které budou probíhat v kinosále a budou proloženy projekcemi snímků z projektu Číst Havla, se hosté zaměří na prameny bádání: na filmové scénáře kurátor NFA Jan Trnka, na divadelní fotografii kolegové z IDU, na profilovou edici Nové besedy Co je nového? Andrea Slováková a na sbírku rukopisů a jejich využití kolegové z PNP. Na Knihu z kina navazuje večerní projekce filmu Marketa Lazarová z 35mm kopie.

 

NOVÉ KNIHY

Čteme všichni. Když ne zrovna poezii, ruský román nebo filozofický traktát, určitě směrovky na silnicích, nápisy na obalech sušenek nebo esemesky. Písmena v jakékoli podobě provázejí člověka již po staletí, ale nepřišla k nám sama od sebe: někdo je vymyslel, nakreslil a v dřívějších dobách navíc ještě na ně odlil formu a vyrazil, aby jimi mohl tiskař pokrýt papír. Dnes si už neumíme představit svobodnější prostředí než rozbalovací menu s písmem v textovém editoru. Z každého fontu tryská historie, za každou kličkou nebo dříkem vykukuje Johannes Gutenberg. Jsou tu názvy, které známe: Helvetica, Times New Roman, Palatino nebo Gill Sans. Jsou tu fonty z fólií a otrhaných rukopisů: Bembo, Baskerville a Caslon. Jsou tu možnosti pro různý vkus: Bodoni, Didot a Book Antiqua. Ale taky riziko posměchu: Brush Script, Herculanum, Braggadocio a Comic Sans. Ještě před pětadvaceti lety jsme o nich neslyšeli a ve věku psacího stroje jsme je nemohli ani předvídat, dnes se bez nich neobejdeme. Kniha Ten můj font (přeložili K. Bártová, H. Ditrichová, T Filipová a T. Jajtner, nakladatelství Akropolis) vás provede dobrodružným světem písmen, raznic, písmolijen, grafiků, dávné, ale vůbec ne zaprášené historie stejně jako nejžhavější současností vzniku fontů. Každé písmo odráží určitý názor, jedinečné chápání světa. Ale také estetické hodnoty. Některý font se hodí pouze pro velké městské nápisy, jiný pro tisícistránkový román. Jak je to možné, vám Simon Garfield ve své nové knize vysvětlí formou čtivou tak, že nebudete chtít přestat. A hlavně budete všechna ta písmena potřebovat vidět.

Kniha 1968 (přeložila Helena Matocha, nakladatelství Host) zasvěceně líčí jeden z politicky nejbouřlivějších roků dvacátého století: ve Spojených státech a v Evropě se šíří vlna demonstrací proti válce ve Vietnamu, v ulicích Paříže vlají rudé prapory a v Praze umírá socialismus s lidskou tváří. Román je pro české čtenáře přitažlivý mimo jiné i autentickým vylíčením pražských srpnových událostí – jeho autor, švédský novinář a spisovatel Jan Guillou, totiž onoho osudného roku pobýval dva měsíce v Československu. Hrdina románu, levicově angažovaný Eric Letang, právě dokončil studium práv a podařilo se mu získat místo koncipienta v proslulé advokátní kanceláři Henning Sjöstrand. Hned od začátku se musí vyrovnávat s tím, že právo se dá využívat jak ve službách dobra, tak zla. Je horké léto 1968 a Eric míří kvůli svému prvnímu velkému případu do západního Německa, odkud se posléze vydává se svou láskou do Československa.

Obraz fiktivního kibucu padesátých let je pro Amose Oze návratem do míst, kde se zrodilo jeho psaní. Žijí tu kromě jiných i osamělí lidé, kteří se s kolektivistickým duchem prostředí těžko vyrovnávají. Skutečné sny se střetávají s idealismem v příběhu otce, který se rozhodne postavit milenci své dcery, svému příteli a vrstevníkovi, v osudu starého zahradníka, který na svých bedrech nese celou tíži tohoto světa, nebo v líčení ženy, jež své sokyni píše mučivě zvrácené dopisy. Ozovo brilantní literární mistrovství je tu opět hluboce lidské, empatické a zároveň kritické k dějinám i společnosti. Próza Mezi svými (nakladatelství Paseka) z pera nedávno zesnulého spisovatele vychází tradičně v překladu Lenky Bukovské a Mariany Fisher.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB