Literární vyhlídky (11. až 17. února)


Fotomontáž Petr NagyNadcházející týden nabídne mimo jiné dvojí setkání s prozaikem a překladatelem Josefem Moníkem, který se představí nejprve v roli překladatele memoárů česko-amerického spisovatele Marka Slouky a o den později coby autor zdařilého románu Povodeň. Nemalý ohlas pak dozajista vzbudí dramatizace románu Jáchyma Topola Noční práce ve Stavovském divadle. A jako obvykle nabízíme též několik knižních tipů.  

 

POZVÁNKY

11. 2.

Praha / Od 19 hodin se v Knihovně Václava Havla uskuteční beseda s česko-americkým spisovatelem Markem Sloukou, autorem oceňovaných memoárů Daleko v srdci (Prostor 2018), který byl loni na podzim hostem pražského Festivalu spisovatelů. Na životním příběhu jeho otce prof. Zdenka Slouky (1923–2012) by se daly demonstrovat dějiny 20. století. Za války totálně nasazený, později redaktor Lidových novin, jenž po komunistickém puči v roce 1948 prchá s rodinou do exilu, kde setrvá více než 40 let a stane se vysokoškolským pedagogem. Po návratu do vlasti navazuje na někdejší publikační činnost a je vyznamenán Cenou Ferdinanda Peroutky… Dalo by se očekávat, že právě tato silná, mnohovrstevná osobnost bude ústřední postavou synových pamětí. Ve skutečnosti je to však matka Olga, katastrofálně nespokojená v manželství, zmítaná záchvaty smutku a zloby, kterými terorizuje muže a traumatizuje jediného syna, jenž ji bezmezně miluje. Autor si pohrává s pamětí a snaží se oddělit fikci od pravdy, už nechce nic přibarvovat, omlouvat, vylepšovat. Pečlivě skládá dramatický příběh svých rodičů, na němž se vedle matčina fatálního vztahu k jinému muži podepsala nečekaně dlouhá a svízelná emigrace. Debaty se společně s autorem zúčastní nakladatel Aleš Lederer a překladatel Josef Moník. Ukázky přečte herec Kajetán Písařovic, večerem bude provázet Denisa Novotná.

12. 2.

Vsetín / V 17 hodin zavítá v rámci projektu Spisovatelé do knihoven do vsetínské Masarykovy veřejné knihovny lékař, básník a esejista Michal Maršálek. Autor devíti básnických sbírek (dosud poslední s názvem Červený otazník vydal v roce 2017) je zároveň spoluautorem několika odborných knih z oblasti psychiatrie a emeritním primářem Psychiatrické nemocnice Bohnice.

Ostrava / V 18 hodin budou v ostravském Antikvariátu a klubu Fiducia představeny dvě nové knihy autorů střední generace, Pavla Kolmačky a Petra Hrušky. Sbírka básní Pavla Kolmačky Život lidí, zvířat, rostlin a včel (Triáda 2018) získala ocenění Tvárnice, udělované literárním časopisem Tvar za nejvýraznější knižní počin uplynulého roku. Sbírka básní Petra Hrušky Nikde není řečeno (Host 2019) se vyznačuje zvláštní kompozicí, na níž se podílejí nezvyklé texty-torza psané na způsob starověkých hliněných destiček, a výtvarně ji doprovodil Jakub Špaňhel. Uvedení sbírek nezůstane pouze dílem autorů, nýbrž budou „pokřtěny“ netradičními hudebními vstupy – rockový kytarista Jan Gajdica, frontman skupiny Jeseter, sestavil speciálně pro tento večer své sólové vystoupení na pozoun ze skladeb Boba Dylana a zpěvačka Yvetta Ellerová zakomponovala svou píseň do experimentálního noisového celku Romana Polácha. Celý pořad bude moderovat Libor Magdoň.

Praha / Od 19.30 proběhne v kavárně Fra autorské čtení Josefa Moníka z jeho nejnovější prózy Povodeň (Dauphin 2018). Opulentní burleska nás zavede zpět do času povodní, gründerského kapitalismu s českou tváří či beztvárné komunity bývalých disidentů-čerpačů. Podíváme se též do Ameriky a zažijeme spoustu úchvatných dobrodružství. Bratr již zesnulé německy píšící spisovatelky Libuše Moníkové, s nímž jste mohli číst rozhovor v Literárních novinách 8/2018, se živí jako tlumočník a překladatel (překládal beatniky i svatého Augustina) a je autorem řady próz (Neser bohy, Psi bez rodokmenu, Schweik It Easy, Prostitutky). Večer uvádí Ladislav Šerý.

Praha / V kavárně Liberál budou 19.30 uvedeny básnické sbírky Pavla Zajíce Peníze (Větrné mlýny 2018) a Kláry Goldstein Kenotaf (Host 2018). Knihy uvedou a večerem provedou Olga Stehlíková a Josef Straka. Klára Goldstein na sebe před třemi lety upozornila nejen vítězstvím v Literární soutěži Františka Halase, ale následně i vyzrálým debutem – sbírkou Milíře, v níž se ústrojně prolínají témata existenciální s intimními, privátní s angažovanými. Ve své nové knize Kenotaf zkoumá vrstevnatý „ekosystém“ našeho bytí v různých podobách, časech a místech. V senzuální lyrice „latinského“ střihu hledá odpověď na základní otázky lidské existence. Pavel Zajíc se v roce 2012 stal laureátem Literární soutěže Františka Halase, kde zároveň získal Zvláštní cenu Klementa Bochořáka, díky níž vydal sbírku /ona místa/. V roce 2015 byl zastoupen v ročence Nejlepší české básně a loni mu vyšla druhá sbírka Peníze.

13. 2.

Hradec Králové / Od 17 hodin nabídne Knihovna města Hradce Králové autorské čtení Terezy Boučkové z její nové knihy fejetonů Závod s časem (Odeon 2018) a následné povídání o všem, co vás bude zajímat v souvislosti s tvorbou této uznávané spisovatelky a scenáristky, mj. autorky próz Indiánský běh a Rok kohouta či scénáře k filmu Smradi.

Praha / V 18 hodin začne v Ústřední pobočce Městské knihovny v Praze další Literární salónek Nób(e)l. Jako obvykle bude řeč o jedné knize nositele Nobelovy ceny za literaturu a o jedné knize laureáta jiné literární ceny. Tentokrát bude jejich pojítkem téma dětství a vyhnanství. Nobelista Isaac Bashevis Singer ve vzpomínkové próze Láska a vyhnanství vypráví o svém dětství ve Varšavě, o složitém dospívání i o trýznivém hledání nové existence v USA, kam odešel před 2. světovou válkou. Susan Abulhawa je zase autorkou knihy Jitra v Dženínu – poutavé ságy o trpkém osudu čtyř generací jedné palestinské rodiny, odehrávající se na pozadí více než šedesát let trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu.

14. 2.

Praha / Ve Stavovském divadle bude mít ve čtvrtek 14. února premiéru inscenace Kouzelná země, za jejímž názvem se skrývá jevištní adaptace třetího románu Jáchyma Topola Noční práce (2001). Jeho příběh evokuje přízračný svět české pohraniční vesnice v čase přelomové dějinné události – okupace ČSSR vojsky zemí Varšavské smlouvy. Bratři Ondra a Kamil jsou sem „uklizeni“ svým otcem, který má blíže neurčené tajné poslání a nemůže se o kluky starat. Ti se tak stávají jakýmsi majetkem vesnice a zároveň kanálem, jímž protéká zjitřená kolektivní paměť. Na ploše několika srpnových dnů, kterými nás Topol svým jedinečným obrazivým stylem provádí, jako bychom se ocitli v sousedství všeho podstatného, čím mohla typická česká vesnice projít – válka, odsun, kolektivizace, ale také hony na čarodějnice, pogromy, masopustní orgie. V Topolově knize se zvláštním způsobem protíná historie a bezčasí ve znepokojivém, nervy drásajícím tanci. Úkol převést tento tanec na jeviště bude výzvou pro režiséra Jana Mikuláška, jenž se společně s Martou Ljubkovou zhostil i samotné dramatizace Topolova textu.

Praha / V 18 hodin bude ve Studentském klubu Celetná představena kniha pro děti Pozor doktor! (Běžíliška 2019) za účasti všech čtyř autorů – Petra Svobodného, Nikoly Logosové, Robina Krále a Zuzany Lednické. Výpravně provedená encyklopedie nabízející vhled do lékařské profese i do jejího vývoje od pravěku po současnost je určena čtenářům od 10 do 14 let, kteří se dozvědí, jak se chirurgie vyvinula od pravěké trepanace k narkóze a transfuzi krve anebo že proti moru se dnes místo sebemrskačství a bezhlavého útěku bojuje moderními antibiotiky.

NOVÉ KNIHY

Bod tání (Plus 2019) je již třetím povídkovým souborem hudebníka, malíře a spisovatele Martina Němce (*1957). Dvacet příběhů s často bezejmennými protagonisty vychází z reálného světa kolem nás, ale nezřídka čtenáře konfrontuje s čímsi fantaskním, magickým, nevysvětlitelným. Proti tomu autor staví povídky, které na první pohled působí banálně – například třídní sraz po letech –, ale tento dojem i díky obraznému, místy až básnickému jazyku Němcových textů záhy mizí.

Z esejistického díla Jana Vladislava (1923–2009) dosud vyšlo tiskem jen překvapivě málo: Malé morality, Portréty a autoportréty a Pařížský zápisník I. (1981/1989). Jan Vladislav přitom psal své eseje již od padesátých let a pokračoval v tom jak ve svém pařížském exilu, tak i později v 90. letech. Tématem jeho esejů jsou čeští i světoví autoři, často ti, které osobně poznal. Ve svých textech se zabývá evropskou literaturou mnoha staletí, ale i kulturou Orientu a autory americkými. Předmětem jeho zájmu jsou často i výtvarné umění, hudba, filosofie, neopomíná ani otázky společenské a politické. Svazek Eseje (Torst 2018) shrnuje všechny dosud tiskem nevydané soubory esejů, které si Jan Vladislav sám uspořádal.

Komentovaná edice Do vlasti české (ed. Annalisa Cosentino, Institut pro studium literatury 2019) sice nezahrnuje veškerou korespondenci italského literárního vědce a básníka Angela M. Ripellina (1923–1978) s Čechy, přesto však dovoluje sledovat vývoj různých vztahů a příběhů a nabízí i několik tematických okruhů: např. dopisy, které osvětlují okolnosti vzniku první knihy Angela M. Ripellina Storia della poesia ceca contemporanea (Dějiny současné české poezie, 1950, česky 2019), vzájemnou korespondenci s Vladimírem Holanem z let 1948–1977 či trvalý Ripellinův zájem o výtvarné umění. Přítomné dopisy jsou nejen vzácným dokladem zájmu a znalosti, kterým se těšila česká kultura v Itálii – tato korespondence je také důležitým svědectvím o situaci, v níž se česká kultura ocitla po druhé světové válce, o přátelstvích, radostech a svízelích celé řady méně i více známých osobností české literární a umělecké scény různorodého zaměření, jako byli Karel Teige, Jindřich Chalupecký, Vladimír Holan, Jiří Kolář a mnoho dalších.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

plakat

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB