Spisovatel Bernhard Setzwein: Na počátku mého zájmu o Českou republiku stála literatura


Bernhard Setzwein. Foto: Herbert Pöhnl, LepoRello, CC BY-SA 3.0Bernhard Setzwein strávil v rámci česko-německého rezidenčního programu, který organizuje Moravská zemská knihovna u příležitosti Českého roku kultury, celý loňský říjen v Brně.  Tento mnichovský rodák nachází inspiraci pro své romány především na místech, která bychom dnes označili jako periferie. Nejinak je tomu u jeho dosud posledního románu Der böhmische Samurai (Český samuraj).



Počátky vaší tvorby jsou spjaty s vaším rodným městem. Vy sám nemáte žádné předky, kteří by pocházeli z Čech, přesto znovu a znovu píšete o této zemi. Jak k tomu došlo?

Hodně lidí se domnívá, že mám sudetoněmecké kořeny. Tak tomu ale není. Moje rodina má svůj původ v Bavorsku. Už jako mladý člověk jsem propadl literatuře. V patnácti šestnácti jsem psal první texty v bavorském dialektu. Samozřejmě jsem se nakazil i Kafkou, protože tato infekce je skoro jako dětská nemoc, spalničky nebo tak. Proto putovala moje představivost již v osmdesátých letech k Franzi Kafkovi do Prahy. K tomu se přidali další autoři, především Bohumil Hrabal, ale také Skácel, Kundera, Kohout. Na počátku mého zájmu o Českou republiku stála literatura.



Pak jste se přestěhoval do Waldmünchenu. Byl to další krok k tomu, abyste lépe poznal české prostředí a začal ho objevovat?

Ano, přestěhovali jsme se přímo na bavorsko-českou hranici. Přesně v den našeho příjezdu 1. srpna 1990 byl ve Waldmünchenu znovuotevřen malý hraniční přechod. Vždy jsem to chápal jako dárek, ale také jako výzvu: Teď se seber a prozkoumej tu zem, o které jsi už tolik četl.



I váš nejnovější román Der böhmische Samurai se z velké části odehrává u nás, konkrétně v západních Čechách. Už z názvu je poznat, že se zde potkávají dva světy – český a japonský.

Při mých prvních průzkumných cestách za hranice mě tenkrát upoutalo malé městečko jménem Poběžovice, především ten zpustlý zámek tam… jsou to často místa se zvláštním geniem loci, které u mě vyvolají proces psaní. Chtěl jsem vědět, kdo tu žil. Při mém pátrání jsem narazil na fascinující příběh jedné rodiny. Bydlel zde Heinrich Graf von Coudenhove-Kalergi (Jindřich hrabě z Coudenhove-Kalergi), kosmopolita a světoběžník, který byl mimo jiné jako velvyslanec císaře Františka Josefa i v Japonsku. Tam poznal mladou ženu Mitsuko, vzal si ji a roku 1896 ji přivezl do Evropy. Ti dva udělali z malého českého městečka, které se tehdy ještě jmenovalo Ronsperg, interkulturní místo setkávání. Přijížděli sem hosté z celého světa, například muslimský Ind s turbanem a oblekem protkaným zlatými nitěmi. Co to muselo být v Ronspergu za senzaci! 



Kdo je vlastně český samuraj?

Tím je myšlen nejstarší ze sedmi dětí, syn Johann. On a jeho bratr Richard se narodili v Japonsku. Znali ještě své japonské prarodiče, o jejichž rodině se říkalo, že měla mezi svými předky samuraje. Johann jako nejstarší ze sourozenců zdědil zámek a zůstal tam také do konce války v roce 1945. Ostatní se rozprchli do všech světových stran. Hansi byl velký excentrik, takový Salvador Dalí Šumavy, který například nechal postavit v zámku kachlová kamna, která měla jeho vlastní podobu. Oženil se s židovkou z Budapešti Lilly Steinschneiderovou, druhou ženou v habsburské říši, která získala v roce 1912 pilotní průkaz.



Bernhard Setzwein (*1960) se narodil v Mnichově, vystudoval zde germanistiku a národopis. Od roku 1985 působí jako spisovatel na volné noze a dnes žije v Chamu. Je stálým spolupracovníkem Bavorského rozhlasu v oblasti kultury a literatury. Začínal lyrikou, v současnosti píše hlavně prózu a divadelní hry. Už desítky let se z literárního hlediska věnuje bavorsko-českému sousedství, obzvláště pak ve své trilogii Die grüne Jungfer (2003, v českém překladu vyšla v roce 2007), Ein seltsames Land (2007), Der neue Ton (2012). Ve svém nejnovějším románu Der böhmische Samurai (2017) vypráví fascinující příběh rodiny Coudenhove-Kalergi z první poloviny 20. století. 


Celý rozhovor přinesly tištěné Literární noviny 1/2019. Jejich elektronickou podobu si můžete koupit ZDE.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB