Zemřel literární vědec Milan Jankovič


 

Milan Jankovič, Foto: Petr KotykDne 5. ledna nás zastihla zpráva, že ve věku nedožitých 90 let zemřel profesor Milan Jankovič (1929–2019). Není lehké psát o konci jednoho z nejlepších kamarádů našeho mládí. Leč navzdory času…

Jankovič se uvedl nadějnou monografií o Josefu Václavu Sládkovi. Poté se věnoval – spolu s Radko Pytlíkem a Zdenou Ančíkem – vydávání tehdy neznámého časopiseckého díla Jaroslava Haška. Bujará léta tzv. Letenské Thelémy patří k nejhezčím, jež jsme spolu prožili – a na které i dnes rádi vzpomínáme.

Na Milana se však usmálo štěstí, že se stal žákem profesora Jana Mukařovského. Základem jeho metody zvané strukturalismus byl výzkum literárního díla jako struktury, tj. vnitřní umělecké výstavby díla, pochopitelně i s přihlédnutím k souvislostem dobovým. Čili důraz na vnitřní a jazykovou výstavbu díla – na rozdíl od sociologie, který tehdy převládala.

Strukturalismus byl dlouhá léta „detašovaným marxistům“ solí v očích; metodou, jež byla vydána perzekuci a vymítána z literární teorie i z vědeckého provozu. Na to také Jankovič, jako vědec a redaktor časopisu Česká literatura, brzy doplatil. Byl propuštěn z Ústavu pro českou literaturu a živil se jako noční hlídač v různých skladištích. (V roce 1984 jsme spolu – zcela „náhodně“ – vydali knihu Trn v zrcadle doby.)

Mezitím navázal Milan kontakt se spisovatelem Bohumilem Hrabalem, tehdy rovněž proskribovaným. Také Hrabalovi věnoval Jankovič několik pozoruhodných „samizdatových“ studií. (Po sametové revoluci vyšly v knize Nesamozřejmost smyslu). Najdeme zde zasvěcené práce o Haškovi a o Hrabalovi – zvlášť nutno vyzdvihnout skvělou studii o Werichově vyprávění Osudů dobrého vojáka Švejka, ale i studii o Příliš hlučné samotě Bohumila Hrabala aj.

Po dvou desetiletích praxe v „ostraze továren“ byl Jankovič rehabilitován a mohl se věnovat výchově mladých adeptů literární vědy na Filozofické fakultě Univerzit Karlovy v Praze.

Profesor Jankovič tedy zemřel. Co se stane s jeho dílem? Vždyť „červánky na východě“, jež věští zánik literární vědy, nejsou příliš lichotivé. Co bude s odkazem Jana Mukařovského, Felixe Vodičky a Milana Jankoviče? Najde své pokračovatele? A jaký vůbec bude osud literární vědy v jednadvacátém století?

Loučíme se s tebou, kamaráde Milane, s posledním zbytkem naděje. Nevěštěme proto osudy příliš neblahé...

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB