Víkend s fejetonem č. 17


 

fejeton ilustracePozor, ticho, psttt… píšu fejeton „ O malém štěstí“. Tedy, aspoň to zkouším, když přemýšlím o malém štěstí a štěstí vůbec. Takové, jak se v tuto chvílí sluší na vánoční téma, což štěstí je.

 

 

 

Musím nejdříve vysvětlit, že jsem pravoslavný a předvánoční čas prožívám vždy s obavami, kdy se pravoslaví tluče s vánočními svátky. Abych byl přesný, jak a kde. Tak u nás v rodině se to tluče.

 

Je devatenáctý prosinec a v Srbsku propuká největší sláva roku a také se ji proto říká „slava“. Je svátek svatého Nikoly – Mikuláše a to je většina srbských rodin na nohou a slaví. Některé rodiny slaví jiné světce, ale Nikola je nejoblíbenější. Vzpomínám na zvyky rodičů, co všechno se dělo a hlavně pojídalo. Slava je, mám-li to napsat na rovinu, takový spíše svátek obžérství. Tedy jeden z hříchů, kdy jakákoli střídmost jde stranou. Dnes je doma ale trouba prázdná a na stole jen špinavé nádobí. Málokdo v Srbsku na svatého Nikolu pracuje a já přišel unavený z práce. Možná, že jsem svojí prací svatého Nikolu urazil. Dal jsem si se ženou jedno baileys, že hřích se srovná a říkám, že půjdeme do kostela zažehnout svíčky a pomodlit se.

 

„Nikam nejdu. Jsem unavená,“ slyším spíše rozkaz než omluvu nebo výmluvu.

 

„Tak půjdu jen s dcerou,“ ustoupil jsem v požadavcích.

 

„Ani náhodou! Mají zítra písemku a musí se učit…,“ zněla spíše již výhružka, než cokoli jiného.

 

Oslava „slavy“ se začala hroutit.

 

„Urážíte největší srbský svátek,“ zaržál jsem zoufale.

 

Nemůžu ani popisovat, co se mi všechno hnalo hlavu, běžel jsem do pokoje k obrázku svatého Nikoly zděděného po rodičích a přemýšlel, zda ho raději neotočit zadní stranou do pokoje, aby se na to všechno nemusel dívat.

 

„Stejně to slyší,“ pokřižoval jsem se před ikonou, vyšel do večerní ulice a sám směřoval se svíčkami v kapse do kostela.

 

Začalo pršet a uvědomil jsem si, že loni a předloni také pršelo. To jsem ještě šel s nebožkou sestrou. Nebyl jsem sám a po modlitbě jsem si měl s kým podat ruku.

 

Foukal vítr. Loni také foukalo. Ty vzpomínky byly nepříjemné, jednak na zesnulé a jednak na mrzké počasí. Ještě důvod k rozmrzelosti: kostel je zavřený a budu muset před ním na schodech stejně jako vždy pokoušet se ve větru a dešti zapálit svíčky – jednu za duši a druhou za tělo. Tak si aspoň vysvětluji. Kdyby to bylo v Srbsku, tak je kostel dokořán otevřený a proudí sem davy lidí. Byl jsem před kostelem sám, a to na svatého Nikolu poprvé v životě. Přepadl mne smutek a svíčky navíc vždy zhasly, než jsem našel správné místo ve skulině železné brány. Pomodlil jsem se za rodiče a sestru. Scházel jsem po schodišti do ulice Na Zderaze a po očku hlídal svíčky, zda hoří. Ani jsem nedošel k rohu a zhasly. Vrátil jsem se a hledal jiné místo, kde tolik nefouká. Naštěstí přestalo aspoň pršet. Zapálil svíčky, opět sestupoval po schodech a sledoval jejich plaménky. Jak jinak, zhasly. Zoufalost, zoufalost… člověk si bláhově myslí a představuje, že je jejich plamenem spojen se svými předky. Začalo navíc opět pršet. Napadlo mě zasunout svíčky pod přečnívající schod. To jsem obvykle nedělal, neboť byly pak málo vidět. Kráčel jsem již ulicí Na Zderaze, svíčky hořely. Málem jsem se lekl v pusté ulici, když potkal jsem kamaráda. Vysvětluji mu své útrapy a říkám mu, že nikdo nechce se mnou slavit svatého Nikolu. Asi vám již dojde, že sedíme v restauraci u piva a co víc okno míří ke kostelu a vidím, jak svíčky hoří. Přiťuknu si půllitrem, upiju plzeňského a v těle se rozlévá pocit blaženosti. Malé štěstí.

 

Nepsal bych to, kdyby se to skutečně nestalo. Malé štěstí je i to, že jsem to napsal. Na fejetony nejsem. Neumím je. Pozor, ticho, psttt… ať nám štěstí neuletí.

 

 

Zde jsou fejetony profíků na tento předvánoční víkend:

 

 

Sobota:

 

Markéta Šichtařová: Vláda už projedla i majetek předků

 

Petr Žantovský: Post…

 

 

Neděle

 

Jindřiška Ptáčková: Kam čert nemůže

 

Josef Čapek: O Vánocích, které nechtěly být (fejeton psaný dětem)

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB