Víkend s fejetonem č. 15



 

fejeton ilustrace„Sovětský svaz náš vzor“ - za socialismus známé u nás heslo. To se stalo tématem pátrání po fejetonu v SSSR a Rusku.

 

 

 

V carském Rusku podle dostupných studií hrál fejeton významnou roli ve chvíli, kdy mimo metropolitních novin se začaly v šedesátých letech devatenáctého století vydávat provinční a oblastní tiskoviny. Stejně jako u nás a zřejmě kdekoli jinde bylo smyslem zavedení žánru fejetonu rozředit suchopárnost novinových zpráv beletristickým žánrem. Tak to aspoň popisuje jedna ze studií o ruském fejetonu (viz ) Poukazuje také na skutečnost, že právě v šedesátých letech devatenáctého století dochází v Rusku k sociálním reformám a tisk vytváří podle studie určitý most mezi lidmi a státem. „Noviny vstupují jako důležitý prostředek pro ovlivňování společenských vztahů a fejeton je jeden z nejaktivnějších žánrů, který se na tomto podílí,“ podtrhuje ruská studie o historii zdejšího fejetonu.

 

Prvními fejetonisty není nikdo jiný než slavní ruští klasičtí spisovatelé: „Puškin, Bělinskij, Gercen, Dobroljubov, Někrasov, Ščedrin, Gorkij (viz ). Nesmíme zapomenout ani na Ilfa a Petrova a ruského prvotřídního klasika v tomto žánru A. P. Čechova (zde můžete v ruštině číst jeden z jeho fejetonů Lékárenský poplatek ). Dokonce se v ruské odborné literatuře dočtete, že Lenin i Stalin byli oba velkými příznivci tohoto žánru a sami fejetony psali (např. Lenin: Krok za krokem).

 

Postupem doby prodělává sovětský a ruský fejeton obdobnou anabázi jako náš. Zatímco údajně ve dvacátých letech minulého století zaznamenává sovětský fejeton vzlet, tak později na čtyřicet let zemřel. Dočteme se, že až v pozdních padesátých letech dvacátého století v SSSR nastalo jeho z mrtvých vstání a fejeton je opět na výšinách zdejší žurnalistiky. Přestože se jednalo, jak je uváděno, o „stranickou literaturu“, psali v té době fejetony opět velmi významní literáti – za všechny jmenujme například Bulgakova, Pasternaka, Siňavského nebo Brodského. Fejeton v SSSR prodělává obdobně jako u nás fázi, ke které autor rozboru ruského fejetonu příznačně napsal: „Fejeton se ve zjednodušené podobě vysmívá zlu. Copak nebylo kolem nás nic zlého? Jak je možné psát o něčem, o společnosti a kultuře izolovaně od politického dění kolem nás? Je nemožné jen odděleně od všeho vytýkat nedostatky jednotlivcům, jako to dělal satirický magazín Krokodýl. To nikoho ani nezajímá.“

 

Podle textu k ruskému současnému fejetonu, jeho autor uvádí, že v mainstreamových médiích je fejeton dnes zřídka vidět a posteskne si, že přitom existuje mnoho autorů, kteří tento žánr ovládají. „Nemají kam psát,“ dodává autor článku Fejeton zemřel. Nechť žije fejeton!).

 

Viktor Anatoljevič Šenderovič je ruský scenárista, satirik a publicista, který má určité potíže pro kritiku prezidenta Putina (viz jeho fejeton Putin a dívka na bruslích), uvádí k současnému ruskému fejetonu: „V současnosti, ze zřejmých důvodů, tištěné slovo ztratilo svůj vliv. Tisk není konkurentem rozhlasu a televize. V televizi ale existují pořady blízké fejetonu, kterým je například monolog k danému aktuálnímu tématu, stand-up komedie. Jedná se o velmi originální žánr a ani nejsem moc smutný, neboť věřím, že se objeví autor a žánr fejetonu se opět vrátí. Chci tomu věřit, že fejeton předstírá mrtvolu a je rozpuštěný v jiných žánrech."

 

 

Nabídka tohoto víkendu:

 

 

Sobota

 

 Petr Bílek: Advent a dva muži

Jindřiška Ptáčková: Až na dně

 

 

Neděle

 

Petr Žantovský: Básník jako dvouhlavé tele

Markéta Šichtařová: Kdybys ses neučil tak dobře, nemusels bejt nezaměstnane

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 09 Prosinec 2018 07:58 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB