Víkend s fejetonem č. 12


 

fejeton ilustraceJsou situace kdy, kdo má tužku, pero, psací stroj, počítač se pustí do díla a píše jako ďábel. Jedná se obvykle o situace sváteční, příležitostní, jubilejní…atd.

 

 

 

Jednak je to velice inspirační, že téma je dáno určitým významným dnem, kdy se lidé na něco těší nebo si připomínají historickou událost. Vánoce, Velikonoce, Nový rok, státní svátky, významné dny… atd. Také je to tím, že redakce rády vezmou za vděk hotovým dílem na potřebné dané téma. Jsou tak následně zasypány příspěvky. Připomínáme si 17.listopad a byla obava, že se sejdou fejetony na toto jedno téma. Jedním z nich je na našem webu od šéfredaktora Petra Bílka a jinak můžete číst různorodost nápadů, kdy naši fejetonisté významnou událost přenechali raději jiným svým kolegům novinářům.

 

Sám jsem byl svědkem přívalu rukopisů k 17. listopadu v roce 1990, tedy rok po „revoluci“, kdy mi tehdejší editor Lidových novin básník Ivan Wernisch, zavolal, abych přišel do redakce, že vydá moji listopadovou povídku. Tu jsem jednou „recykloval“ na našem webu (viz), když jsem nevěděl, co k svátku publikovat. Ukázal mi rukou asi půl metru vysoký sloupec rukopisů, řka: „Tak to nám všechno přišlo“.

 

Také Karla Čapka zřejmě musela trápit sváteční situace, když ji pojednával ve fejetonu Svátky a svátky, což jsme již zmiňovali před téměř měsícem u příležitosti 28.října. Aby situaci popsal, šel na problém systematicky, když nejprve sdělil, že máme svátky sváteční a svátky všední. Pak svátky kategorizoval: 1. svátky nesporné, kdy nechodí listonoš, krámy jsou zavřeny, a my lidé se flákáme po ulicích, nevědouce, kam se vrtnout; 2. svátky sporné, kdy listonoš také většinou nechodí, ale v některých úřadech se prý pracuje, některé krámy jsou otevřeny, několik zedníků něco dělá a ostatní lidé se flákají po ulicích, nevědouce, je-li vlastně svátek nebo ne.

 

V tomto fejetonu nám nabízí ještě jedno dělení: Vedle pravých, tak říkajíc plnotučných svátků vznikly hubené a rozpačité dny, které jsou trochu svátek a trochu nic.

 

Podle Čapkovy kategorizace nějak 17.listopad nesedí a nejde do jeho dělení zařadit. Je to svátek nesporný, ale lidé se vrtnou, v Praze obvykle na Národní třídu. Ta je ale letos rozkopaná a tak nahlášený průvod z Hradčan to bude mít složitější. Bude jednodušší se „vrtnout“ na odpolední koncert na Václavském náměstí. V jiných městech to zřejmě bude podobné, i když nikoli s takovou intenzitou jako to učiní, soudě podle nedávných voleb, „kavárenská“ Praha.

 

Možná pro dnešní jinou dobu by některý z fejetonistů si měl vzít příklad z Karla Čapka, jít na věc systematicky a znovu svátky kategorizovat podle moderní doby, zvláště podle otevřených a zavřených prodejen.

 

 

Nabídka tohoto víkendu:

 

 

Sobota

 

 

Petr Bílek: Váhy nebo Štír

 

Jindřiška Ptáčková: Kdy přiletí havrani?

 

Alžběta Šerberová: Lámání v kole

 

Jan Vítek: Ženu neoblafneš

 

 

Neděle

Markéta Šichtařová: Levice se definitivně pomátla

 

Petr Žantovský: Jazykový Orwellistán

 

Rudolf Kresťan: Guru

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP