Festival palestinské literatury Kalimat. Prohlášení spisovatelky Susan Abulhawaové


weblogo PalfestV těchto dnech od 3. do 7.listopadu se koná Festival palestinské literatury Kalimat, a to postupně v několika městech Jerusalemu, Ramalláhu, Betlémě, Náblusu a Haifě. Hlavními jeho účastníky je čtrnáct palestinských a zahraničních spisovatelů.

 

 

 

Čtěte ukázku palestinsko-americké spisovatelky: Susan Abulhawa: Modrá mezi nebem a vodou

 

Pro nás známými mezi spisovateli jsou polská autorka Silwia Chutniková, publicistka píšící o Blízkém východě pro mnohá západní média Cathy Ottenová, britský lékař a spisovatel Gavin Francis, právník a spisovatel Raja Shehadeh, historik, politolog a spisovatel Nur Masalha a další. Festivalu se měla také účastnit známá americko-palestinská spisovatelka a politická aktivistka Susan Abulhawa (* 1970), u nás ji vyšly knihy Modrá mezi nebem a vodou a Jitra v Dženínu. Izraelské úřady ji však na letišti v Tel Avivu zadržely a deportovaly. Stejné se jí přihodilo před třemi lety. Tentokrát jako důvod zadržení a deportace bylo, že nedodržela povinnost dopředu si zažádat o vstupní vízum. Spisovatelka uvedla, že o takovém požadavku ze strany Izraele nevěděla.

 

Susan Abulhawaová (na snímku vpravo) patří k neúspěšnějším arabským spisovatelům. Je potomek palestinských uprchlíků z izraelsko-arabské války, kdy Izrael obsadil Palestinu. Založila organizaci HřištěAbulhawa Susan foto twitter palfest pro Palestinu. Tento projekt, jak už je z názvu patrné, se snaží dětem ve válečných zónách neupírat právo na hraní. Píše eseje a politické komentáře, její románová prvotina Jitra v Dženínu (2010, česky 2013) se stala celosvětovým bestsellerem, Modrá mezi nebem a vodou je autorčin druhý román. Abulhawaová v současné době žije s dcerou v Pensylvánii v USA.

 

 

Ke svému zadržení a deportaci vydala spisovatelka prohlášení, jehož část uvádíme:

Jak víte, izraelské úřady mi odepřely vstup do mé vlasti, a proto se nemohu zúčastnit festivalu. Zneklidňuje mě, že nemohu být se svými přáteli a kolegy spisovateli, abychom společně se zabývali a oslavovali se čtenáři naše literární tradice, a to v naší vlasti. Hodně mě bolí skutečnost, že se kdekoliv na světě mohu se čtenáři a spisovateli setkávat s výjimkou Palestiny, místa, do kterého patříme, kde vznikají naše příběhy a kam nakonec zpět všechny naše cesty vedou. Nemůžeme se setkat na půdě, která byla našimi předky před tisíciletími oplodněna, zalita slzami a krví palestinských synů a dcer, kteří o svoji vlast denně bojují.

 

O své deportaci jsem se dočetla, že důvodem je to, že jsem s izraelskými úřady předem "nekoordinovala" svoji návštěvu. To je lež. Ve skutečnosti mi bylo po příletu na letišti řečeno, že mám požádat o vízum pro svůj americký pas a že žádost bude přijata až roku 2020, což je doba nejméně pěti let poté, kdy mi bylo poprvé odepřeno vstoupit do Izraele. Řekli mi, že mou povinností je to vědět, přestože mi nikdy nebylo žádným způsobem dáno na vědomí, že mám zákaz vstupu. Také mi řekli, že důvodem mé první deportace v roce 2015 bylo, že jsem odmítla uvést důvod své návštěvy. To je také lež!

 

V roce 2015 jsem přicestovala do Palestiny za účelem vybudování dětských hřišť v několika vesnicích a pořádala jsem zahajovací oslavy na hřištích, které již před několika měsíci byla vybudována.

 

…Byla jsem vyslýchána a obviněná z toho, že nespolupracuji, když jsem neuvedla, kolik mám bratranců, jaká jsou jejich jména a jména jejich partnerů. Poté mi bylo řečeno, že mám zákaz vstupu do země. Rozčílila jsem se, zvýšila hlas, křičela a odmítala z místnosti odejít. Podle listu Haaretz jsem se "chovala rozzlobeně, hrubě a vulgárně.

 

 

Celé prohlášení najdete ZDE

 

Video o festivalu

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB