Podzimní Velký knižní čtvrtek 2018



 

knižní čtvrtek logoMusím se k něčemu přiznat – nikdy jsem nepatřil ke čtenářům, kteří by od jara do podzimu (či od podzimu do jara) netrpělivě vyhlíželi další z takzvaných Velkých knižních čtvrtků (dále VKČ). Není to jen proto, že jsou mi z duše protivné podobné marketingové vějičky, zkrátka mne nabídka konkrétních titulů, propagovaných během těchto „čtenářských svátků“, příliš neoslovuje. Což ovšem neznamená, že se mezi nimi pravidelně neobjevuje několik titulů, o jejichž literárních kvalitách a/nebo jiných zajímavých stránkách nelze pochybovat.

 

 

 

Další datum konání této akce, kterou pořádá dvakrát ročně distribuční firma Kosmas ve spolupráci s vybranými nakladateli, připadlo na čtvrtek 18. října. Projekt mající původně pomoci knihám a knihkupcům v době ekonomické krize a odkazující jak k podobným marketingovým akcím v cizině (zejména tzv. „super Thursday“ v Anglii), tak k domácí tradici hojně vyhlížených čtvrtečních prodejů nových titulů za dob socialismu, se i tentokrát potýká s nedostatkem skutečných „literárních událostí“, přestože nabízí – stejně jako na jaře (VIZ) – celkem 15 knižních novinek. Jedinou dobrou zprávou je snad fakt, že oproti poslednímu VKČ se jedná o produkci hned dvanácti tuzemských nakladatelů, zatímco minule jich na stejný počet titulů připadalo pouze sedm.

 

Vedle Arga, propojeného s firmou Kosmas a zastoupeného dle očekávání nejvýrazněji (3 tituly), mezi nimi figuruje Druhé město se dvěma tituly a nakladatelství Prostor, Paseka, Host, Kalich, Akropolis, Metafora, Mladá fronta, Práh, Portál a Labyrint s titulem jediným. Jako obvykle se jedná o žánrově poměrně pestrou sestavu, v níž je rovnoměrně zastoupena domácí a zahraniční produkce. Zarazí však (pomineme-li tradičně absentující poezii) nepřítomnost knih pro děti, tedy pomineme-li obrazovou encyklopedii Dominica Wallimana Profesor Astrokocour: Křížem krážem lidským tělem. Zato čtenáři oblibující thrillery nebo literaturu faktu si opět přijdou na své.

 

Napětí slibují knihy britské spisovatelky Sarah Pinborough (Tiché lži), americké spisovatelky Abby Geniovy (Strážci světla), islandské autorky Hildur Knútsdóttir (Krvavá zima) a českého prozaika Pavla Renčína (Klub vrahů). Jak vidno, tento žánrový koutek ovládly ženy, zato zbylá část kolekce je už ryze mužskou záležitostí. Najdeme zde další humoristickou prózu Evžena Bočka (Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka), historické pojednání vztahující se k jednomu z „osmičkových roků“ (Zdivočelé Sudety Milana Jenčíka o událostech roku 1938), komiks věnovaný historii česk(oslovensk)ého letectví (Vzduch je naše moře), autobiografii amerického spisovatele a terapeuta Irvina D. Yaloma (Stávám se sám sebou) a dokonce jeden tuzemský literární debut (Hod mrtvou labutí textaře a scenáristy Ondřeje Hübla).

 

Mezi nejzajímavější tituly VKČ s vročením „podzim 2018“ ovšem podle mého soudu patří následující pětice knih: Tíživá láska, Jiný TGM, Neboj se vrátit domů, Za oponou války a K otevřenému nebi.

 

Poté, co se ze záhadné autorky Geniální přítelkyně Eleny Ferrante stal celosvětový fenomén, vychází v českém překladu Alice Flemrové (která přeložila i zmíněnou tetralogii) její románový debut Tíživá láska z roku 1992. Autorka v něm tematizuje problematický vztah italských žen a jejich dcer, které musí ustupovat do pozadí před svými otci a bratry.

 

Pavel Kosatík napsal „knihu o Masarykovi pro 21. století“ s názvem Jiný TGM. Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů bylo pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň zakladatel paradoxně zatížil stát břemeny, která se časem ukázala neúnosná.

 

Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku? – Nejen o těchto věcech hovoří v knižním rozhovoru Neboj se vrátit domů česká lékařka, spisovatelka a zakladatelka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová se spisovatelem a novinářem Alešem Palánem.

 

Ostřílený válečný reportér a zpravodaj Jakub Szántó vtiskl svým bohatým a leckdy notně dramatickým zážitkům knižní podobu. Barvitým jazykem zprostředkovává pozadí vybraných dějinných událostí pohledem očitého svědka a demýtizuje práci žurnalistů na místech, kde se tvoří historie. V knize nazvané Za oponou války ovšem dává nahlédnout i do svých rodinných a pracovních vztahů.

 

V románu K otevřenému nebi spojil španělský spisovatel a literární kritik Antonio G. Iturbe, autor i u nás vydaného románu Osvětimská knihovnice, dobrodružství a exotiku cestopisu s prvky historického a životopisného románu, aby oživil dnes polozapomenutá objevitelská dobrodružství trojice nerozlučných přátel a nadšených aviatiků. Těmi třemi „báječnými muži na létajících strojích“ jsou Jean Mermoz, Henri Guillaumet a Antoine de Saint-Exupéry.

 

Ani tentokrát nebudou čtenáři ochuzeni o setkání s některými výše jmenovanými autory – nejdříve v Praze (18. 10. od 17 hodin v Uměleckoprůmyslovém museu) a o týden později v Brně (25. 10. od 17 hodin v Knihovně Jiřího Mahena). Pozvání na oba večery přijala většina tuzemských autorů, konkrétně Aleš Palán s Marií Svatošovou, Pavel Renčín, Jakub Szántó, Milan Jenčík a Václav Šorel s leteckým publicistou Petrem Kolmannem a ilustrátorem Michalem Kociánem. V Praze pak tuto sestavu ještě obohatí Pavel Kosatík, Ondřej Hübl a jediný zahraniční host – islandská spisovatelka Hildur Knútsdóttir.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 18 Říjen 2018 08:17 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB