Asociace spisovatelů: Příklad, co se s námi v dnešním světě děje



 

Asociace spisovatelůVzrůstá nenávist a neporozumění mezi skupinami lidí. Patří k tomu aktivita Asociace spisovatelů namířená proti Karlu Gottovi.

 

 

 

 

Asociace spisovatelů, což je jedna ze sedmi českých spisovatelských organizací, se začala velmi angažovat v české účasti na mezinárodním knižním veletrhu v Lipsku. Asociace spisovatelů, pokud si na to někdo vzpomene, vznikla jako takový trucpodnik. Když se šéfem Obce spisovatelů stal Tomáš Magnusek, tak několik spisovatelů vedených Petrou Hůlovou odešlo a vytvořilo tuto asociaci. Od té doby jsme o nich neslyšeli nic jiného než to, že chtějí vyšší honoráře a že uspořádali první kongres, na který pozvali Milana Uhdeho, díky němuž se jako by přihlásili k tradicím šedesátých let. Nic jiného jsme o nich nikdy neslyšeli.

 

Proto mne udivilo aktuální prohlášení Asociace spisovatelů, které radikálně vystupuje proti tomu, jakým způsobem se organizuje česká kulturní účast na knižním veletrhu v Lipsku. Proč se do toho plete Asociace spisovatelů? Vystupuje za všechny spisovatele a vůbec si nepřipustí, že tu je ještě Obec spisovatelů, České centrum PEN klubu, Unie českých spisovatelů, ale i Klub českých a slovenských spisovatelů a dokonce i Klub amatérských spisovatelů. Je tu spousta podobných organizací, které by také mohly mít právo – a většina z nich má mnohem delší tradici než tato účelově vzniklá truc asociace paní Hůlové – být tím připomínkovým místem k tomu, jaké to kulturní zastoupení bude.

 

Asociace spisovatelů požaduje po programovém koordinátorovi Českého roku v Lipsku a hostování Česka na mezinárodním knižním veletrhu v Lipsku Martinu Kraflovi společnou schůzku se všemi zvanými autory Lipsko 2019 a též zástupci profesních organizací a kromě toho i bezodkladné zrušení vystoupení Karla Gotta, který měl při zahájení Českého roku kultury v Lipsku zazpívat. To mi přijde hodně silná káva. Ne že bych byl nějakým velkým fanouškem Karla Gotta, respektuji ho jako profesionála, jako figuru, která je v německém hudebním kontextu velmi dobře zapsána, a jako člověka, který dělá u nás pop music nejdéle a navíc na vysoce profesionální úrovni. To je věc, kde si Asociace spisovatelů osobuje právo vyjadřovat se k věcem, jimž absolutně nerozumím.

 

Vždyť tím, že píší, že Karel Gott nesmí při této akci v Lipsku vystupovat, prokazují naprosté nepochopení kulturního či kulturně-politického kontextu. Ale o politiku ani nejde. Spíš o kulturní česko-německou vzájemnost, přičemž Gott je stejně tak vlastnictvím německé kultury jako české, a to už od sedmdesátých let. Takže podepsaní členové Asociace spisovatelů se ukázali jako totální diletanti. A co mě na jejich vyjádření zaujalo, že se pasují na zastánce toho, že spisovatelé nebo umělci mají mít jasný postoj a vlastní názor. A to, co tedy představuje Gott v českém programu, považují za ‚ukázkovou absenci postojovosti‘. To je taková zvláštní čeština od spisovatelů, to jako by psala sekretářka na nějakém stranickém sekretariátu. Se spisovateli takové vyjadřování nemá mnoho společného.

 

A nejen to se lidem z Asociace spisovatelů, která má šedesát členů a vznikla koncem roku 2014, nepovedlo, protože koordinátor Martin Krafl jim vzkázal, že není co rušit, protože žádný Gottův koncert dohodnut nebyl. „Jistou zábavnou pointou je, že polovina signatářů poté, co tuhle výzvu vydali, se od té výzvy distancovala, protože paní Hůlová v ní o své vlastní vůli změnila nějaké formulace. Takže je to celé jedna velká blamáž. A ani bych o tom vlastně nemluvil, kdyby to nebyl jeden z typických příznaků toho, co se mezi námi, s námi a v tomhle našem dnešním světě děje. Jak se různé organizace, různé zájmové skupiny snaží nás nějakým způsobem od sebe oddělit, pokud možno postavit naše zájmy navzájem proti sobě a podle známého latinského hesla divide et impera, rozděl a panuj, nám také snadněji vládnout.

 

Silně to připomíná totalitní vtip o tom, jaký je rozdíl mezi demokracií a lidovou demokracií, asi jako mezi kazajkou a svěrací kazajkou. Liberální demokracie totiž není demokracie. Liberální demokracie je elitokracie, je to vláda nikým nevolených elit, které poučují ty ostatní o tom, co jsou hodnoty a co hodnoty nejsou.

 

 

Poslední vyjádření Václava Kahudy, předsedy Asociace spisovatelů (pro Parlamentní listy – 12.8.):

Základní problém není Karel Gott, ke kterému já osobně chovám jistou míru sympatie, ale neexistence dialogu mezi organizátory české účasti na knižním veletrhu Lipsko 2019 a profesními organizacemi literátů.

Místo koncertů moderní a klasické vážné hudby od českých autorů v podání českých muzikantů jsou organizovány mainstreamové akce aktérů populární hudby. Není problémem Karel Gott, ale jeho nesmyslné spojování s českou literaturou.

Tento laciný dramaturgický lapsus ze strany organizátorů je ztělesněním ignorance a byrokratické lhostejnosti. Je to viditelný a zřetelný příznak systémové poruchy. Stav, kdy úředníci zodpovědní za kulturní politiku státu nepodléhají zpětné vazbě od zainteresované veřejnosti. Včelka Mája a Krteček nemohou být kulturními ambasadory, alespoň ne v dospělém světě.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 14 Srpen 2018 07:58 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB