Problém dvou těles na Světě knihy



 

svět knih čínská delegaceAtmosféra letošního pražského veletrhu je dusná. Kolegové mi sdělovali, že už v průběhu prvního dne zasahovala záchranná služba u dvou kolapsů. V sobotu jsem vkročil pod kopule a stan Výstaviště osobně a nechápal jsem, co má společného tak výsostně sólová a privátní záležitost, jako je četba knih, s masovou promenádou mezi nekonečnými stěnami plnými knižních svazků.

 

Čtěte reportáž: Dosti prostý muž na Světě knihy 2018

 

Kdyby množství lidí na veletrhu znamenalo přímou korelaci se zájmem Čechů o literaturu, měli bychom na růžích ustláno. Hlodá ve mně však podezření, že tomu tak patrně nebude, doslýchám-li se o skutečných prodejích papírových knih. Integrální součástí veletrhu je jeho rozměr internacionální.

 

V pátek 11. května se v redakci Literárních novin setkala delegace Čínského svazu spisovatelů s několika českými kolegy. V podtextu rozhovorů plynul nenápadný, ale samozřejmý test, co o sobě vzájemně víme. Z čínských úst se ozývala jména Kafka, Čapek, Hašek, Kundera, z české strany to byla spíš zvědavost, o čem se dnes v Číně píše. Autorka korejské národnosti, která žije v regionu u hranic se severní Koreou, mluvila o svém zájmu o uprchlíky ze sousední země a o tom, že píše o jejich začleňování do čínské společnosti a o politické nestabilitě, jež je v oblasti cítit. O těchto aspektech migračních procesů v současném světě, zdá se, nemáme u nás ponětí. Čínští autoři zároveň také přiznávali, že jejich poměrně solidní představa o české literatuře „do rozpadu Sovětského svazu“, utrpěla v posledních desetiletích velkou újmu. Nová česká díla se nepřekládají zejména také proto, že v Číně prudce ubylo bohemistů. Prakticky jediná možná cesta od českého autora k čínskému čtenáři dnes vede přes anglickou verzi díla. Přítomný básník a esejista Si Čchuan vyprávěl o svém zájmu o poezii střední Evropy a o tom, jak Czeslawa Milosze přebásňoval z angličtiny, neboť polsky neumí. Na mírné české stesky na omezené publikační možnosti vážné literatury, odpovídali Číňané tak, že necítí podobná omezení. Nakladatelství je mnoho, všechna jsou státní. Soukromník může vydat knihu, pokud se domluví se státním subjektem, že mu poskytne ISBN, ve hře jsou pak podíly na nákladech a výnosech. V Číně neexistuje nám známá praxe kmenových autorů. Spisovatel vydává každou knihu u jiného nakladatele a může dokonce vydat jednu knihu i u více nakladatelů současně.

 

Vedoucím delegace je tibetský prozaik Alaj. Jedním z mnoha jeho děl je šestisvazkový román Prázdnota hor. Toto historické panorama sahá od padesátých let do let devadesátých minulého století a nabízí obraz tibetského venkova. Z textu, jehož ukázku si lze přečíst v právě vydané příloze Literárních novin Současná čínská literatura, na čtenáře dýchne poklidný, přirozený duch klasické čínské literatury a člověk si uvědomí pro nás nepředstavitelnou hlubinu jejich kulturní tradice. Spolu s Alajem najdete v příloze již zde citovaného Si Čchuana a dalších šestnáct autorů, mezi nimi například také Liou Cch‘- sina, který očaroval české znalce literatury svou již česky vydanou knihou Problém tří těles. Jde prý o žánrově nezařaditelný průlom ze světa sci-fi.

 

Česko-čínské literární vztahy nejsou naštěstí problémem ze světa sci-fi a mají velmi reálnou podobu, i když jde o dvě nestejně velká tělesa. Jde o denní chleba osobitého nakladatelství Verzone a k jeho úsilí nyní přispěly i Literární noviny. K zahlédnutí se to nabízí na stánku na Výstavišti.    

  

Atmosféra diskuze s čínskými spisovateli na Světě knih fotograficky (mimo jiné se křtila příloha Literárních novin věnovaná čínské literatuře):

 

svět knih Čína 06svět knih Čína 04svět knih Čína 09

 

 

 

 

 

 

svět knih Čína 10svět knih Čína 11svět knih Čína 05

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 14 Květen 2018 07:31 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB