Dvě ceny pro Respekt, žádná pro Soukupovou a překvapení jménem Pánek

 

magnesia litera 2018Již po sedmnácté byly rozdány nejsledovanější tuzemské literární ceny Magnesia Litera – slavnostní vyhlášení vítězů letošního ročníku proběhlo večer 4. dubna na Nové scéně Národního divadla v Praze.

 

 

Večer moderovaný již tradičně Danielou Písařovicovou a Jiřím Havelkou, o jehož hudební složku se postarali Ondřej Havelka a jeho Melody Makers, se naštěstí obešel bez zbytečných prostojů, nudných proslovů i nucených vtipů a několik zřejmě neplánovaných průpovídek z úst moderátorů jej pouze příjemně zpestřilo, což platí i o zdařilých animovaných klipech představujících jednotlivé nominované tituly.

 

Autorem Knihy roku a šeku na 200 000 Kč se stal šéfredaktor týdenku Respekt Erik Tabery se svou knihou Opuštěná společnost (Paseka) s podtitulem „Česká cesta od Masaryka k Babišovi“, jejíž téma – příčiny a projevy populismu v české politice uplynulého století – autor pojednal se značnou erudicí i nevšedním espritem. Kniha Erika Taberyho nepochybně osloví především podobně orientované – liberálně demokratické – čtenáře, její autor se však dokázal ve větší míře vyvarovat jednostrannosti i schematismu. Vytýkat mu nelze ani to, že svou zasvěcenou analýzu současné české společnosti, opírající se o hluboké znalosti tuzemské mediální i politické scény a přihlížející k historickému i evropskému kontextu, zaštiťuje desítkami citátů autorů (od T. G. Masaryka přes Ferdinanda Peroutku či Jana Patočku až po Václava Havla), jejichž názory konvenují jeho vlastnímu smýšlení a jím předestíraným tezím. Čtení navýsost podnětné i aktuální!

 

Litera za prózu, o kterou se jako obvykle ucházela hned šestice nominovaných titulů, byla letos udělena poměrně překvapivě Josefu Pánkovi za novelu Láska v době globálních klimatických změn (Argo), jejíž vydání počátkem minulého roku ponechala tuzemská literární veřejnost téměř bez povšimnutí. Rtuťovitý a výřečný padesátník s potutelným úsměvem na rtech sice – jak neopomněl sám zdůraznit – porušil „dresscode“, přítomným to však vynahradil svým bezprostředním a vtipným projevem: „Ona se nejdřív neprodávala, čtenáři neměli zájem, kritika neměla zájem, knihkupci ji dávali někam dozadu do regálu, aby to nebylo vidět, a já jsem nadával, obálka špatná, název špatnej, knížka špatná, text špatnej... a Martin Svoboda [redaktor knihy z nakladatelství Argo, pozn. PN] ten tomu hrozně věřil a vždycky psal ‚no jen počkej‘ – no, a je to tady.“

 

Cenu Moleskine Litera za poezii si tentokrát odnesl Milan Děžinský se sbírkou Obcházení ostrova (Host), který byl loni ve stejné kategorii členem poroty. Ocenění, jehož součástí je od letoška finanční částka 30 000 Kč (viz nový název ceny), však musel za nemocného básníka převzít jeho nakladatel Miroslav Balaštík. Šéfredaktor Literárních novin Petr Bílek o sbírce napsal: „Tohle je už šestá autorova sbírka, na scéně českého básnictví je jeho tvorba vidět víc než dvě desetiletí. Lyrika všedních situací je tkána volným veršem a za vyvolanými atmosférami se básně ohlížejí jako za odjíždějícími vlaky mrkajícími koncovými světly do okolní tmy. Nezůstává se tu ale jen u privátních nostalgií, do soukromého světa kmitne v závěru knížky také fosforový záblesk syrské války a zahlédneme i nafukovací čluny s uprchlíky v reflexních vestách. Loučení s ostrovy, nádechy větru a promenáda kolem Labe v Roudnici, rackové nad hlavou a ryba mezi pilíři mostu. Nenápadnou civilností a křehkou kresbou slov nezaujme Děžinský na první čtení, až při repete se dostává pod kůži.“

 

Literu za publicistiku získal v této loni obnovené kategorii Patrik Ouředník za svou knihu Antialkorán aneb nejasný svět T. H. (Volvox Globator). Nominace spisovatele, esejisty a překladatele s mimořádným jazykovým a stylistickým nadáním, který od roku 1984 žije ve Francii (pro cenu si nepřijel, ale zanedlouho bude hostem Světa knihy), s sebou nesla příchuť kontroverze, neboť jeho nový esejistický text je některými čtenáři vnímán jako antiislamistický. Přesto si Ouředníkův text pozornost zaslouží, o čemž svědčí i recenze Petra Bílka: „Čtyři politické statě spisovatele žijícího v bezprostředním kontaktu s francouzskou realitou vnášejí pozoruhodným způsobem terminologické jasno do debat o islámu, terorismu, demokracii a svobodě projevu. V reakci na článek Tomáše Halíka Já nejsem Charlie Ouředník porcuje český myšlenkový guláš a usvědčuje autora z nedůsledností a falešných argumentačních figur. ‚Tomáš Halík nepolemizuje, neargumentuje, vyhlašuje své vlastní pravdy jako články Desatera.‘ Ouředník má na rozdíl od mnoha jiných západních intelektuálů odvahu ukázat na paradoxy levicových postojů k islámu a nebojí se proti narůstající vlně příklonu k náboženství zdůraznit absolutní nezbytnost udržet veřejný prostor jako laický.“

 

Cenu Dilia Litera pro objev roku si spolu s částkou 30 000 Kč převzal Marek Švehla za knihu Magor a jeho doba (Torst). Nominaci objemné monografie o Ivanu Martinu Jirousovi a českém undergroundu v této kategorii sice mohli někteří shledávat mírně nespravedlivou, neboť jejím autorem je zkušený novinář (dlouholetý redaktor týdeníku Respekt), samotný titul si však ocenění rozhodně zaslouží – ne nadarmo se stala vítězem loňského ročníku tradiční ankety Lidových novin o Knihu roku. Literární noviny jí ostatně jako „knize měsíce“ věnovali listopadovou besedu v Literární kavárně Řetězová, která se těšila hojné účasti, a význam Švehlova počinu ocenil i Petr Bílek: „Když jsem uviděl biblickou mohutnost svazku, přepadla mě obava, že půjde o hagiografický spis, jaký musí kanonicky předcházet svatořečení vybrané osobnosti. Naštěstí tomu tak není proto, že knihu nepsal ani kunsthistorik, ani historik, nýbrž novinář zvyklý myslet na čtenáře. Švehla je dobrý vypravěč a solidně zdokumentované příběhy nechce brzdit teoretizováním. Je dobré, že Jirouse staví na bohatě zalidněné jeviště a z příslušníků undergroundu nečiní kompars, ale vybírá a charakterizuje jeho významné postavy, takže ‚jeho doba‘ v titulu nabývá plastických rysů. Je však škoda, že panoramatický záběr odpovídajícího společenského pozadí se z vyprávění po roce 1989 vytrácí. Přesto vzniklo podstatné dílo.“

 

Literu za knihu pro děti a mládež si odnesl František Tichý za knihu Transport za věčnost (Baobab). Pedagog, spisovatel a ředitel pražského Gymnázia Přírodní škola se v tomto románu, napsaném původně pro potřeby jeho studentů a adresovaném tedy náctiletým čtenářům, věnuje (nikoliv poprvé) osudu Petra Ginze i dalších chlapců soustředěných v terezínském ghettu kolem časopisu Vedem. Literu za naučnou literaturu získal mezioborový tým autorů, jehož členem byl i známý historik a teoretik umění a architektury Rostislav Švácha, za dvojsvazkové dílo Paneláci (Uměleckoprůmyslové museum), které vzniklo jako katalog k cyklu výstav Příběh paneláku. Litera za nakladatelský čin poputovala do nakladatelství Academia, které ve spolupráci s Národním muzeem vydalo monografii věnovanou jedné z nejcennějších památek české středověké kultury – breviáři Liber viaticus Jana ze Středy, zahrnující jednak svazek historických studií a jednak fotografickou reprodukci rukopisu. Litera za překladovou knihu byla letos udělena Radvanu Markusovi za překlad knihy Máirtína Ó Cadhaina Hřbitovní hlína (Argo), nevšední prózy označované za vrcholné dílo irského modernismu, jejíž ukázku si můžete přečíst ZDE - . Cenu Magnesia Blog roku a finanční částku 50 000 Kč na knižní vydání sebraných blogových zápisků si letos přebrali – stejně jako v případě loňských vítězů maskovaní – tvůrci blogu Felix Culpa: Tisíckráte (www.tisickrate.cz), jejichž projekt byl na tuto cenu nominován již loni.

 

Spíše jako literární kuriozitu je pak nutno vnímat vyhlášení vítězů ankety vyhlášené u příležitosti letošních oslav sta let od vzniku Československa. Českou „knihou století“ se podle hlasů odborné veřejnosti (199 hlasujících) staly Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921), za nimiž skončila Hrabalova próza Obsluhoval jsem anglického krále (1982) a Poláčkův humoristický román Bylo nás pět (1946). Hlasování laické veřejnosti (1736 hlasů) pak na pomyslný trůn vyneslo Jirotkova Saturnina (1942), jako druhý se umístil znovu Švejk (1921) a třetí místo obsadilo souborné vydání her DJC Divadlo Járy Cimrmana (1987). Hlas lidu rozhodl i o vítězi tradiční Kosmas Ceny čtenářů, kterým se letos stal Ota Kars s knihou Jmenuju se Tomáš (Mladá fronta), životopisem slavného dětského herce Tomáše Holého, který tragicky zahynul krátce před svými dvaadvacátými narozeninami.

 

 V průběhu večera byla také divákům představena pětiletá dvojčata z Jičína, bratři Jáchym a Štěpán Elisovi, kteří se stali vítězi soutěže Čtenář roku 2018, zaměřující se letos v souvislosti s projektem S knížkou do života (Bookstart) na nejmenší čtenáře. Oba se již po tři roky účastní vypravěčské soutěže Čteme všichni – vypráví jen někdo, v níž každoročně suverénně ovládnou svou kategorii, mnohdy by mohli konkurovat i dětem starším. Jsou velmi bystří, vypravěčsky nadaní a sehraní jako tým – vyprávět příběhy jsou totiž schopni i dvojhlasně

 

NOMINOVANÉ KNIHY ZA ROK 2017:

 

LITERA ZA PRÓZU

 

Josef Pánek: Láska v době globálních klimatických změn (Argo)

Anna Bolavá: Ke dnu (Odeon)

Lucie Faulerová: Lapači prachu (Torst)

Ondřej Horák: Nebožtík (Akropolis)

Ivana Myšková: Bílá zvířata jsou velmi často hluchá (Host)

Petra Soukupová: Nejlepší pro všechny (Host)

 

MOLESKINE LITERA ZA POEZII

Milan Děžinský: Obcházení ostrova (Host)

Ondřej Hanus: Volné verše (Host)

Michal Jareš: Začátek eposu (Trigon)

 

LITERA ZA KNIHU PRO DĚTI A MLÁDEŽ

František Tichý: Transport za věčnost (Baobab)

Petra Soukupová: Kdo zabil Snížka? (Host)

Jana Šrámková: Bratři v poli (Běžíliška)

 

LITERA ZA NAUČNOU LITERATURU

Lucie Skřivánková, Rostislav Švácha a kol: Paneláci 1,2 (Uměleckoprůmyslové muzeum)

Ondřej Beránek, Pavlína Cermanová, Jakub Hrubý (eds.): Jedno slunce na nebi, jeden vládce na zemi (Academia)

Miroslav Verner: Abúsír. V srdci pyramidových polí (Academia)

 

LITERA ZA NAKLADATELSKÝ ČIN

Liber viaticus Jana ze Středy (Academia / Národní muzeum)

Divadlo věčné moudrosti a teosofická alchymie Heinricha Khunratha (Trigon)

Ivan Blatný: Jde pražské dítě domů z bia… (Druhé město)

 

LITERA ZA PŘEKLADOVOU KNIHU

Máirtín Ó Cadhain: Hřbitovní hlína (z irštiny přeložil Radvan Markus, Argo)

Jonathan Franzen: Purity (z angličtiny přeložila Lucie Mikolajková, Kniha Zlín)

Asaf Gavron: Osada na pahorku (z hebrejštiny přeložila Magdaléna Křížová, Pistorius & Olšanská)

 

LITERA ZA PUBLICISTIKU

Patrik Ouředník: Antialkorán aneb nejasný svět T. H. (Volvox Globator)

Anna Křivánková, Antonín Tesař, Karel Veselý: Planeta Nippon (Crew)

Erik Tabery: Opuštěná společnost (Paseka)

 

DILIA LITERA PRO OBJEV ROKU

Marek Švehla: Magor a jeho doba (Torst)

Anna Prstková: 49°27´45.249´´N, 17°58´36.107´´E (Klub rodáků Kutné Hory / JT’s)

Vladimíra Valová: Do vnitrozemí (Host)

 

MAGNESIA BLOG ROKU

Felix Culpa: Tisíckráte (www.tisickrate.cz)

Divoká: Divoké deniky (www.divokedeniky.cz)

Jaroslav Erik Frič: Pasáže (www.usiavitr.cz)

Radkin Honzák na Aktuálně.cz (viz)

Karel Škrabal: Nedělní chvilka poezie (www.nedelnichvilkapoezie.cz)

Do Thu Trang: Asijatka (www.asijatka.cz/)

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 05 Duben 2018 09:43 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB