Zasloužená Cena Karla Čapka pro Eriku Abrams



Cena Karla ČapkaLaureátkou Ceny Karla Čapka pro rok 2018 se stala Erika Abrams (*1952), francouzská lingvistka, editorka a překladatelka mnoha českých spisovatelů, básníků, dramatiků a filozofů, mj. Jana Patočky, Ladislava Klímy, Richarda Weinera, Ivana Blatného, Vladimíra Holana, Jiřího Koláře či Václava Havla. Ocenění si převzala během slavnostní večera, který se uskutečnil pod záštitou primátorky hlavního města Prahy Adriany Krnáčové v úterý 9. ledna 2018 v rezidenci primátora na Mariánském náměstí v Praze a kterým početné publikum provázel předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu, spisovatel, básník, písničkář a překladatel Jiří Dědeček.

 

 

 

Cenu Karla Čapka uděluje České centrum Mezinárodního PEN klubu od roku 1994, kdy byla poprvé předána u příležitosti Světového kongresu PEN klubu v Praze. Uděluje se každý sudý rok za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda v souladu s usilováním Karla Čapka „laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny“. O letošní laureátce rozhodla v souladu se statutem ceny nezávislá odborná porota ve složení: Vladimír Karfík (předseda), Pavel Janáček, Petr Kotyk, Jan Šulc a Tomáš Zmeškal.

 

Laudatio na novou lauterátku významného ocenění pronesl předseda poroty, literární kritik a historik a někdejší dlouholetý šéfredaktor obnovených Literárních novin (1990–1999) Vladimír Karfík:

 

„Dnes už u nás nikdo nepochybuje, že překlad literárního díla není řemeslo, ale originální tvůrčí čin. Teprve překročením hranic svého jazyka se dílo stává součástí jiných národních kultur. Českou literaturu obohacují překlady ze světových literatur už přes dvě století. Od doby národního obrození pomáhaly utvářet i moderní český jazyk. Opačný směr, zprostředkování uměleckých a myšlenkových hodnot větším a velkým jazykovým společenstvím, limituje znalost českého jazyka. Cesta je tu mnohem obtížnější a bez kvalitních překladů zůstává písemnictví uzavřeno ve svých hranicích. Dokud se neobjeví tvůrce, který má schopnost, cit a vůli dát mu život, a začasté i svůj. Ve francouzské autorce Erice Abrams oceňujeme tvůrce neobyčejné hodnoty hned v trojím smyslu. Jednak představuje úctyhodné dílo, v němž od 80. let uvedla do francouzského jazyka na třicet knih české poezie s velkými českými básníky Františkem Halasem, Vladimírem Holanem, Jiřím Kolářem, Ivanem Blatným, vedle nich přeložila řadu prozaických děl Jaroslava Durycha, Jakuba Demla, Richarda Weinera, Jiřího Weila, Josefa Hiršala, dále dramata Havlova a Kolářova, nehledě k mnoha dalším překladům. Mimořádnou péči věnuje Erika Abrams překladům filozofického díla Jana Patočky, z něhož počínaje Kacířskými eseji o filosofii dějin přeložila a uspořádala – a to zvláště zdůrazňuji – patnáct jeho knih. Patočka sice uveřejnil několik prací německy a francouzsky, kdyby však jeho dílo Erika Abrams nepřeložila do francouzštiny, nestalo by se živou součástí francouzského filosofického diskurzu. V začátcích bohemistické práce Eriky Abrams ovšem stojí dílo Ladislava Klímy. Jemu vděčíme za to, že se naučila česky. A snad si nemohla zvolit jazykově náročnější úkol. V péči o přípravu díla těchto dvou autorů uplatnila Erika Abrams mimořádnou heuristickou akribii. Při práci na překladech provádí textovou kritiku, a pokud je to možné, přihlíží k rukopisům. U Jana Patočky pracovala se samizdatovými opisy, s nepublikovanými texty i s rukopisnými poznámkami. I překlady Ladislava Klímy jsou mimořádnou prací nejen překladatelskou, ale i editorskou. Neznám případ, kdy vydávání spisů je podobně náročné, jako je tomu u textů Ladislava Klímy. Autorka spisy připravuje ve dvojí verzi, francouzské a české, přičemž někdy francouzské vydání předchází vydání českému. Editorská práce Eriky Abrams je zcela výjimečná. Klímovy texty, pokud vycházely česky, byly většinou zpotvořené – editorka a překladatelka je zbavuje cenzorských zásahů, množství chyb a svévolných úprav. Obohacuje spisy o autorovy texty příležitostné i poznámkovým aparátem. Ladislavu Klímovi je do té míry věrná, že českým textům vrací jejich osobitou ortografii. Erika Abrams pro nás není jenom překladatelkou, je i objevitelkou dodnes vlastně neznámého díla originálního českého myslitele a autora, jehož začleňuje do evropské moderny počátku minulého století. Třetí oblastí tvorby Eriky Abrams jsou její vlastní knihy z pomezí filozofie, a ty na českého objevitele teprve čekají.“

 

Přestože byla Erika Abrams (na snímku vpravo) za své zásluhy o českou literaturu oceněna již Medailí Jana Amose Komenského české vlády a Zlatou medailí Erika-Abrams-při-děkovném-projevuFrantiška Palackého Akademie věd České republiky (1992), Grand prix national de la Traduction francouzského Ministerstva kultury (1994), cenou Magnesia Litera za zásluhy o českou literaturu (2006) a letos též čestným doktorátem Univerzity Karlovy v Praze, Cenu Karla Čapka přebírala s neskrývaným dojetím, které však neotupilo kritický osten jejího krátkého děkovného projevu:

 

„Chtěla bych poděkovat předsedovi a všem členům poroty za poctu, které se mi dostává udělením Ceny Karla Čapka a Českého PEN klubu. Je to, upřímně řečeno, zcela nečekaná pocta. Těší mě, že se mi jí dostává navzdory době, kdy v Čechách například Čapkovy – a nejen Čapkovy – Lidové noviny už nezávislé nejsou. /potlesk/ V době, kdy se ve Francii nakladatelský svět řídí už takřka výlučně komerčními ohledy, které překlady z české literatury, které šly jakžtakž v těch osmdesátých letech, takřka zcela vylučují. Těší mě obzvlášť, že se tím skrze mne dostává uznání i takovým autorům nečapkovským, přece jen to musíte snad uznat, ale i nezávislým a nekomerčním, jako jsou Ladislav Klíma, Richard Weiner a ti ostatní, o nichž zde byla řeč, i ti, kteří jmenováni nebyli, mezi nimi i Zbyněk Hejda a Ivan Matoušek. Děkuji i za ně.“

 

 Fotografie z akce:

zaplněný-sál-pražské-primátorské-rezidenceorganizátor-i-moderátor-večera-Jiří-DědečekVladimír-Karfík-čte-laudationová-laureátka-Ceny-Karla-Čapka-Erika-Abrams

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 10 Leden 2018 15:22 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB