Frankfurtský knižní veletrh. Co si pod tím lze představit?

Franfurt knižní veletrh 2017Včera skončil Frankfurtský knižní veletrh ) http://www.buchmesse.de/en/fbf/), který je dobře organizovaný Babylón. Jde o největší světový knižní veletrh. Setkávají se na něm všichni, kteří se pohybují kolem knih či kolem obsahu knih. Ostatně jeho význam je dostatečně patrný i z toho, že letošního zahájení se vedle ředitele veletrhu pana Juergena Boose ujal francouzský prezident Emanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.

 

 

 

V úvodních řečech obou politiků zněla témata o sjednocené Evropě, o odpovědnosti za společný osud, o roli literatury a knih při budování jednotného evropského prostoru. Francie byla totiž hlavní zemí veletrhu a pozornost byla proto soustředěna nejenom na frankofonní literaturu, ale současně i na spojenectví Francie a Německa při budování Evropy. A, jak oba zdůraznili, při něm právě literatura a kultura může sehrát podstatnou roli, protože umožňuje komunikovat Merkelová Macron Franfurt foto veletrh Frankfurthodnoty, které jsou pro Evropu společné, a současně zachovává i to, co je rozdílné.

 

Zatímco Francie se představila přímou účastí svého oblíbeného spisovatele Michela Houellebecqa, na kterého se přišlo podívat a poslechnout kolem osmi set lidí, čím se představila naše expozice velká 120 metrů čtverečních. Na to odpovídá Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny, který se veletrhu účastnil.

 

 

 

A jak k tématům o sjednocené Evropě přispěla česká expozice?

Téma českého stánku, to by vždy mělo rezonovat s celkovým tématem veletrhu. Tím bylo letos spoluzodpovědnost za svobodu a hodnoty, které nese svobodné myšlení. Využili jsme aktuálního výročí Charty 77, tedy události, která na sebe výrazným způsobem kdysi upoutala pozornost Evropy a zjednala nám velký respekt. Pro Frankfurt totiž vždy musíte vybrat silné téma a jeho prostřednictvím pak máte možnost přilákat v té velké konkurenci pozornost frankfurtského publika, tedy nejenom čtenářů, ale především nakladatelů, agentů a překladatelů, k českému stánku, kde je už k vidění současná česká literatura.



A když už jste je upoutali, co jste jim nabídli?

Organizovali jsme autorská čtení a besedy. Jáchym Topol představil svoji poslední knihu Citlivý člověk, ze které četl a mluvil s posluchači. Podobně se představil Eugen Brikcius zatím poslední nositel jedné z nejvýznamnějších českých cen za literaturu, ceny Jaroslava Seiferta, kterou uděluje Nadace Charty 77. Jáchym Topol pak diskutoval s Martinem Machovcem o českém undergroundu. A  ve společné diskusi o Chartě, její minulosti a současnosti, ale i o stavu české společnosti a literatury vystoupili všichni zmínění a přidal se k nim ještě Martin Cyril Putna.



Hlavním tématem českého stánku byla tedy Charta 77 a český underground. Proč právě toto téma?

Ve Frankfurtu se všichni chtěli představit prostřednictvím tématu, které má přinejmenším evropský a v lepším případě celosvětový význam. A to Charta bezesporu má. Odtud se ostatně odvíjel i étos nové České republiky, který reprezentoval Václav Havel a v té době, byla pozornost světové společnosti tímto fenoménem připoutána s nebývalou silou. Svoboda projevu, odpovědnost za druhé a bezpodmínečná obhajoba lidských práv, to jsou témata, která bychom zde chtěli ukázat jako česká. Charta ukazuje, že je máme společné s ostatními kulturními národy.

 

Jaký byl klíč pro výběr knížek, které jste vystavili na českém stánku?

Hodnotovým klíčem byly literární ceny, které se v České republice knihám udělují. Ty jsou základem kolekce. Pak samozřejmě knihy, které se váží k ústřednímu tématu a knihy, jejichž autoři zde na veletrhu Českou republiku v diskusích reprezentují. Rozsáhlá část stánku byla věnována knihám, které již byly přeloženy do některého ze světových jazyků. To je vždy inspirativní pro nakladatele a literární agenty, kteří ve Frankfurtu hledají, co zařadit do nakladatelských plánů. Když už byla nějaká knížka vydána v některém ze světových jazyků, je to pro ně často pomůckou při výběru. K dispozici ale měli i řadu tiskových materiálů k současné české literatuře v angličtině či v němčině, které jsme pro tuto příležitost vydali a které představují současnou knižní produkci.



Jaký má skutečně Frankfurtský veletrh vliv na vydávání knih v zahraničí?

Neoddiskutovatelný. Ne nadarmo se říká, že kdo není ve Frankfurtu, jako by nebyl. Frankfurtský veletrh je místem, kde se hledá a domlouvá. Mezi návštěvníky jsou nakladatelé, agenti, překladatelé a všichni ti, kdo mají zájem vydávat kvalitní literaturu a v lepším případě na ni vydělat. Ti všichni čekávají, že jim ve Frankfurtu bude něco nabídnuto. Je to bazar knih a vystavovatelé jsou vlastně vyvolavači, kteří se pokoušejí právě ke svému zboží přilákat pozornost. Správný kalendář vystavovatele je pro Frankfurt zaplněn půlhodinovými okénky od rána do pozdního večera. I večeře zde byly pracovní. Frankfurt je vlastně sám takovým agentem české literatury, nabízí první kontakty, první rozhovory, ale ta podstatná práce teprve bude muset být odvedena.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB