Zemřela herečka a autorka vzpomínkových próz Anne Wiazemsky

Email Tisk PDF

 

Wiazemsky AnneVe čtvrtek 5. října prohrála svůj boj s rakovinou prsu 70letá herečka a spisovatelka Anne Wiazemsky (1947–2017), která se jako potomek ruských šlechticů narodila v Západním Berlíně, z matčiny strany byla vnučkou francouzského spisovatele Françoise Mauriaca, držitele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1952, a za sebou měla dlouholeté manželství se slavným režisérem Jeanem-Lucem Godardem.

 

 

Ona sama se přitom mohla pochlubit bohatou filmografií a spoluprací s dlouhou řadou uznávaných tvůrců – Bressonem (A co dále, Baltazare), Godardem (Číňanka), Pasolinim (Teoréma, Vepřinec) ad. –, stejně jako úspěšnou spisovatelskou a scenáristickou kariérou poté, co na konci 80. let prakticky opustila dráhu hereckou. Je proto až s podivem, že knihy Anne Wiazemské u nás až donedávna nevycházely. V roce 2013 se ovšem českého vydání dočkal její (celkově osmý) obálka knihy Studijní rokautobiografický román Studijní rok (nakl. Eroika a Prostor), a to krátce po vydání francouzského originálu. Jeho ústředním tématem je právě raná etapa vztahu Wiazemské s Godardem, ohraničená jejich seznámením a svatbou.

 

Převedeno do historické roviny, ocitají se jeho čtenáři v Paříži mezi roky 1966 a 1967, kdy francouzští studenti oddávající se bezstarostným debatám a kulturním požitkům – a mezi nimi Anne, jež právě odmaturovala a začala studovat filozofii na vysoké škole – ještě netuší, že se mnozí z nich zanedlouho ocitnou na barikádách. Dalo by se říci, že si mladá studentka a začínající herečka nemohla pro tuto dobu přát lepšího průvodce než Jeana-Luca Godarda, který ji nejen obsadil do řady svých snímků, ale také jí představil nespočet významných děl i samotných tvůrců soudobého umění (nejen filmu, ale též literatury či hudby). Dívčin vztah s Godardem ovšem není žádnou bezstarostnou romancí, na čemž nese svůj díl viny jak režisérova komplikovaná povaha, tak rodina Anne Wiazemské. Přestože mladá studentka svého Jeana-Luca milovala a obdivovala, před čtenářem nejsou zamlčeny ani jeho stinné stránky, kterých se věru našlo nemálo – byl přehnaně majetnický a žárlivý, často teatrální a někdy povýšený. To však není jediná příčina toho, proč hlavní hrdinka opakovaně zvažuje pro a proti svého vztahu s Godardem – tou další jsou počáteční výhrady jejích nejbližích, zvláště matky a dědečka (zastávajícího roli dívčina poručníka namísto zesnulého otce), vůči tomuto o sedmnáct let staršímu a veřejně známému milenci mladičké Anne.

 

Pro mnohé čtenáře bylo jistě přidanou hodnotou vzácné svědectví, jež kniha hned na několika místech podávala o Godardovi-režisérovi, který jakoby se během natáčení stával někým docela jiným. Dobově příznačné je rovněž zachycené Godardovo horování pro komunismus a čínskou kulturní revoluci, natáčel tehdy ostatně snímek Číňanka, do něhož obsadil i svou novou partnerku a budoucí manželku Anne a jehož premiérou na festivalu v Avignonu celý román vrcholí. Přestože je Studijní rok knihou výrazně autobiografickou a rezignující na nějaké výraznější románové prostředky, samotný životní příběh Anne Wiazemské je natolik zajímavý, že jeho převyprávění slibuje poutavou četbu a také možnost poznat lidskou stránku celé řady postav, jež od té doby stihly vstoupit do dějin světového filmu. Knize pochopitelně prospívá i odstup několika dekád, s nímž autorka převáděla své vzpomínky a deníkové zápisky do prozaického útvaru a který je patrný i v občasném nastínění událostí spadajících mimo zde zachycené časové období. České vydání naneštěstí poznamenal necitlivý překlad Josefa Brože (jehož výkon kriticky zhodnotila Anna Žilková na webu iLiteratury), který tuzemský čtenář zaznamená přinejmenším v podobě stylistických či syntaktických nedostatků (zvláště nápadné jsou chyby v interpunkci, na nichž ovšem nutně nese svůj díl viny i nedbalá redakce celého textu).

 

 Na festivalu v Cannes měl letos premiéru snímek Le Redoubtable režiséra Michela Hazanaviciuse, který roku 2012 získal pět Oscarů za svůj němý černobílý titul The Artist. Film natočený podle knihy Anne Wiazemské Un an après (2015) se zaměřuje na její manželství s Godardem a odehrává se v bouřlivém roce 1968 – z Paříže zmítané studentskými protesty se jeho děj posléze přesouvá právě do Cannes, kdy dochází ke zrušení chystaného dalšího ročníku tradičního filmového festivalu. Již na první pohled se tedy děj filmu v mnoha ohledech překrývá i s obsahem zmíněné vzpomínkové prózy Studijní rok. Postavu Anne Wiazemské ve snímku ztvárnila francouzská herečka Stacy Martin, která na sebe poprvé upozornila rolí v dvojdílné Nymfomance (2013) Larse von Triera

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 08 Říjen 2017 09:41 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB