Nad Reinerovým výborem z básní Ivana Blatného

Email Tisk PDF

Blatný přebalVe středu 27. září se v pražské Literární kavárně Řetězová uskutečnila další z řady pravidelných besed, které Literární noviny a jejich příloha Biblio pořádají nad vybranými knižními novinkami.

 

 

 

Knihou měsíce září podle redakce Literárek a titulem, jemuž bylo naše setkání tentokrát věnováno, se stal výbor z pozdní poezie Ivana Blatného, nazvaný Jde pražské dítě domů z bia..., který uspořádal a ve svém nakladatelství Druhé město vydal Martin Reiner. Brněnský spisovatel a nakladatel se básníkovým osudem i jeho tvorbou zabývá již dlouhá léta a velký ohlas vzbudil Reinerův biografický román Básník (Torst 2014), pojednávající právě o Ivanu Blatném. Naší besedy se sice z časových důvodů nemohl zúčastnit, ale řadu otázek týkajících se dotyčného výboru zodpověděl v rozhovoru s Petrem Bílkem, který vyšel v aktuálním říjnovémbeseda Blatný Reiner Bibliu.

 

O zajímavé hosty však přesto nebyla nouze. Kromě šéfredaktora Literárních novin Petra Bílka, který celou debatu moderoval, se jí zúčastnili literární vědec a kritik Jiří Trávníček (rozhovor s ním vyšel v říjnovém Interview, příloze aktuálního čísla LtN), literární publicista a recitátor Mirek Kovářík (rozhovor s ním naleznete ZDE), básník a redaktor Vladimír Janovic, literární kritik, historik a editor Vladimír Karfík (v letech 1990–1999 šéfredaktor obnovených Literárních novin), rozhlasový moderátor a novinář David Vaughan a hudební skladatel, libretista a muzikolog Miloš Orson Štědroň. Do debaty přispěl rovněž básník, editor, bohemista a knihovník Antonín Petruželka přítomný v publiku.

 

 

Fotografie z akce:

 

snímek_1snímek_2fsnímek_3snímek_4

 

 

 

 

 

 

 

 

snímek_5snímek_6snímek_7

 

 

 

 

 

 

snímek_8snímek_9snímek_10

 

 

 

 

 

 

 

 Popisky:

1- Literární kritik, publicista a redaktor Petr Bílek, někdejší dlouholetý šéfredaktor Reflexu, stojí v čele Literárních novin od roku 2010 - zahájení besedy

2- Miloš Orson Štědroň: „Musím říci, že ta Blatného poezie se strašně nabízí ke zhudebnění.“

3- David Vaughan připomněl cenný dokumentární snímek Luba Mauera o Ivanu Blatném z počátku 80. let.

4- Mirek Kovářík procítěně doprovázel besedu recitacemi, například rozsáhlou skladbu Terrestris ze sbírky Hledání přítomného času (1947) – „báseň, která podle mě je zárodkem všeho dalšího, co Blatného potkalo“.

5– Vladimír Karfík: „Na Blatném mě zajímalo, jak se vyrovnával s dobovým pojetím poezie, byl to básník melodický, melos měl u něj přirozený fundus, a jak se ta Blatného poezie proměňovala pod tlakem doby a pod určitým tlakem jeho básnických kolegů.“ 

6– Básník Vladimír Janovic: „Já si myslím, že Blatný by dospěl k poetice Skupiny 42 i bez Skupiny 42.“

7- Jiří Trávníček: „Blatný je nezvalovský v tom, že je metonymik, on vlastně nekonstruuje, on vytahuje obrazy, stejně jako Nezval.“ – „Je obdivuhodné, když ještě člověk vidí třeba ty rukopisy, on neškrtal, to jsou precizní jamby.“

8- Antonín Petruželka: „K tomu, že se tam objevuje víc jazyků, bych chtěl říct, ono je tam víc jazyků ještě ne jenom těch, které dovedeme spočítat, ale je tam víc jazykových poloh. Třeba čeština je tam na deset způsobů, všelijaká surrealistická nebo hovorová nebo poetistická nebo obrozenská...“

9 - Petr Bílek: „Když čtu některé současné české básníky, tak velmi často je to takové úpění nad samotou, nad tím, jak jsou osamělí, společnost je nechce, partnery nemají – a v tom Blatném, já aspoň, jsem ten nářek nad samotou, který by byl u něj úplně oprávněný, na který měl ne nárok, ale povinnost, tak to tam není. Čím to?" – Jiří Trávníček: „Já myslím, že tam ta samota je. ‚Zbyly ze mě trosky. Nevím, jak umřít.' To je hlas člověka osamoceného. (...) Když je básník mladý, tak ten weltschmerz má tak trošku jako povinně naočkován, když je v tom starším věku, tak už s ním tak moc nehauzíruje."

10 - Z básní zařazených Martinem Reinerem do výboru Mirek Kovářík zarecitoval kupříkladu následující skladbu:

Fáfinka pije, Nezval zvrací,
překrásní ptáci plameňáci…
Nezvalův Kunstadt epigon
miluje věrně svého mistra
jak horské svahy říčka bystrá
jak zvonici svou svatý zvon.

Et Deus meus bonus erat,
když napsal knih mých konglomerát…
et Deus meus bonus est,
když v této práci pokračujem’
a ze Šternovky máme průjem,
Staline drahý, práci čest!

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 06 Říjen 2017 07:43 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB