Audioknihou roku 2016 se stal Spalovač mrtvol

Email Tisk PDF

spalovač přebalV pátek 12. května byly v rámci mezinárodního knižního veletrhu Světy knihy Praha 2017 vyhlášeny výsledky soutěže o ceny O2 Audiokniha roku. Z celkového počtu 77 přihlášených audioknih vybrala odborná porota v čele s Jakubem Horákem vždy tři finalisty z každé kategorie. Nejvíce nominací získaly tituly Spalovač mrtvol (AudioStory), Lolita (OneHotBook) a Postřižiny (Kristián Entertainment), úspěch však nakonec slavil jen první z uvedených titulů.

 

 

Nejlepší audioknihou loňského roku se totiž stal Spalovač mrtvol z vydavatelství AudioStory (recenzi jsme přinesli v lednovém Bibliu). Dotyčná audiokniha zvítězila rovněž v kategorii nejlepší audiokniha – jednohlasá četba a její interpret Lukáš Hlavica si odnesl cenu pro nejlepšího mužského interpreta. Mezi ženskými interpretkami nakonec uspěla Dana Černá s Dánskou dívkou (Tympanum). Cenu pro nejlepší audioknihu v kategorii vícehlasé četby získal Frankenstein (Needles Audiobooks), jemuž vdechla život trojice zkušených herců ve složení Robert Mikluš, Petr Pochop a Jan Zadražil.

Jako nejlepší audiokniha pro děti a mládež byl oceněn Doktor Proktor a konec světa. Možná... (OneHotBook) a stejné vydavatelství si vysloužilo rovněž Cenu posluchačů za audioknižní zpracování Poláčkova humoristického románu Bylo nás pět. V kategorii nejlepší audiokniha – dramatizace pak uspěl titul 5x Tom Ripley (Radioservis), cenu pro nejlepší audioknihu – mluvené slovo mimo kategorie si odnesla nahrávka Případ Lída Baarová (Supraphon) a nejlepším obalem se podle poroty pyšní audiokniha Kdo je na světě nejmocnější (Radioservis).

Fuksovu novelu z roku 1967 proslavila kongeniální filmová adaptace Juraje Herze, natočená jen o rok později s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Groteskní a místy až hororový příběh dlouholetého zaměstnance krematoria Karla Kopfrkingla se odehrává v předvečer druhé světové války (s krátkým dovětkem z roku 1945). Autor v něm mistrně zachytil povolnou, leč drastickou proměnu spořádaného občana, milujícího manžela a starostlivého otce v nelidského manipulátora, posílajícího na smrt nevinné v pomýlené snaze o jejich osvobození v duchu jím překroucené tibetské filozofie. Audioverzi stylisticky vytříbené knihy o celkové délce nahrávky 4 hodiny 53 minut načetl zkušený herec a divadelní režisér Lukáš Hlavica (*1965) pod vedením režisérky Jindřišky Tůmové. Své role se zhostil s velkou pokorou a přepečlivou dikcí zprostředkoval posluchačům celý text Spalovače mrtvol, vyjma několika drobnějších pasáží a jediné vynechané kapitoly, čímž zůstal zachován nejen osobitý rytmus, ale i důmyslná kompozice knižní předlohy, zde ještě zdůrazněná působivými hudebními předěly.

 

Lednové Biblio přineslo kromě recenze Spalovače mrtvol i krátký rozhovor s jeho interpretem LUKÁŠEM HLAVICOU (na snímku vpravo):Hlavica Lukáš foto OneHotBook

 

Při poslechu mě napadlo hned několik věcí, s nimiž se asi nebylo lehké popasovat – od ráčkování jedné z postav až po stupňující se napětí mezi Kopfrkinglovou bohorovnou dikcí a stále hrůznějším obsahem jeho slov.

Číst nahlas Spalovače mrtvol byl pro mne naprosto nevšední zážitek. Zmíněný rozpor hrůzného obsahu a kultivované vytříbenosti formy je však pro interpretaci velmi výhodný. Napětí je tu přítomné samo od sebe a interpret je nemusí uměle vytvářet. Kopfrkinglovo šílenství je zároveň šílenstvím doby a systému, jde o dokonale vybroušený diamant zrůdnosti. Každopádně jsem tentokrát musel klást mimořádný důraz na artikulační preciznost a zároveň na střídmost a kázeň hereckého projevu, což bylo základní stylové uchopení.

 

Mnoho posluchačů bude mít jistě před očima Rudolfa Hrušínského či Ilju Prachaře, abych zmínil dva představitele stěžejních rolí z Herzova snímku. Bylo obtížné vzdorovat nepřímému vlivu slavných hereckých kolegů?

Samozřejmě, že Hrušínského fascinující výkon si nelze zcela odmyslet. To byla také má první myšlenka: Jak vymazat z hlavy Hrušínského Kopfrkingla?! Ale potom, během četby Fuksovy knihy, se mi postavy příběhu náhle vynořovaly v nových podobách. A při samotném natáčení u mikrofonu není pro podobné úvahy prostor. Naštěstí.

 

Za jakých okolností jste se setkal se Spalovačem mrtvol poprvé a jaké dojmy jste si odnášel? Lákalo by Vás načíst i některé další Fuksovo dílo?

K mému prvnímu setkání se Spalovačem mrtvol došlo prostřednictvím již zmiňovaného filmu Juraje Herze. Bylo to někdy v polovině 80. let a my, tehdejší studenti DAMU, jsme měli možnost na půdě školy zhlédnout několik trezorových snímků z 60. let. Dodnes si vybavuji pocit stísněnosti, který jsme se tenkrát snažili zaplašit imitováním Hrušínského slizce podmanivých intonací. A jestli by mne lákalo načíst dalšího Fukse? Určitě! Načítání audioknih je totiž mou velkou, takřka „kopfrkinglovsko-obsedantní“ vášní.

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři