Klíčová je podpora exportu české literatury do zahraničí

Email Tisk PDF

 

svět knihy logoJako každý rok se v květnu otevřou brány Výstaviště, aby milovníkům knih nabídly přehlídku nejnovějších titulů i bohatý doprovodný program. Knižní veletrh a zároveň literární festival Svět knihy proběhne ve dnech 11. až 14. 5. 2017 a o tom, co pro nás organizátoři letos připravili, nám prozradil více jeho nový ředitel Radovan Auer (*1975). 

 

 

 

Místo ředitele největšího českého knižního veletrhu jste převzal po Daně Kalinové, která jej zakládala a vedla 20 let. S jakými obavami a nadějemi jste na nové místo nastupoval? A obměňoval jste nějak dosavadní tým spolupracovníků Světa knihy? 

Teď již mohu přiznat, že když jsem největší a nejdůležitější literární akci loni přebíral, ta tíha odpovědnosti mne docela svazovala. Představa, že by se tuto tradiční akci nepodařilo zrealizovat v dané kvalitě, mne budila ze spaní. Naštěstí mne v tom ale zkušený realizační tým, který na Světě knihy v běhu let vykrystalizoval, nenechal. Fungoval jako dobře promazaný stroj a já jsem se mohl soustředit na hledání nových cest a toho, co změnit k lepšímu. Rozhodnutí nechat si původní tým bylo správné, pouze jsem přibral člověka na pomoc s dramaturgií a mezinárodními vztahy. Na dílčí úkoly jsem pro krátkodobou spolupráci oslovil osvědčené kolegy z jiných projektů.

 

Co vás vůbec přimělo se o podobnou pozici ucházet? V oblasti kulturního managementu se pohybujete již dlouho, ale dosud jste měl blíže například k filmu než literatuře. 

Dva roky jsem vedl marketing Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015. Tam jsem si vyzkoušel snad všechny kulturní formáty a žánry, od velkých hudebních festivalů po komorní výstavy. Po úspěšně zakončené plzeňské misi a návratu do Prahy jsem hledal nový impuls a přesně v ten moment byl zveřejněn inzerát Svazu českých knihkupců a nakladatelů. K literatuře mám velmi blízký vztah, vždy jsem si udržoval přehled, takže jsem vůbec neváhal a přihlásil se.

 

Letošní absenci tradičního čestného hosta v podobě vybrané země jste vyvážili tématem „Genius loci v literatuře“ a s ním spjatou prezentací evropských měst nesoucích stejně jako Praha titul UNESCO „Kreativní město literatury“. Co nového toto rozhodnutí Světu knihy ve finále přineslo?

V druhé polovině loňského roku bylo již pozdě oslovovat země na pozici čestného hosta, vyžaduje to delší přípravu a působilo by to i neseriózně. Mimochodem, již nyní intenzívně jednám o hostech pro roky 2018 a 2019. To, že se v centrální expozici letos představí kolektivně Města literatury UNESCO, bylo samozřejmě z hlediska organizace mnohem složitější, je potřeba sladit odlišné představy řady subjektů. Na druhou stranu to naruší nějaký stereotyp a sestava zahraničních hostů bude velmi pestrá, protože autoři přijedou z Dublinu, Barcelony, Óbidose, Ljubljany a řady dalších měst. Centrální expozice bude menší, ale protože zájem vystavovatelů, včetně zahraničních, byl rekordní, uprázdněné místo jsme velmi rychle zaplnili.

 

Dalším stěžejním tématem letošního 23. ročníku jsou „Audioknihy“. Spatřujete v nich slibný segment dnešního knižního trhu? A jakými způsoby bude svět audioknih na veletrhu návštěvníkovi přiblížen?

Audioknihy jsou český fenomén, tento segment u nás roste rychlým tempem. Myslím si, že jedním z důvodů je silná česká tradice kvalitních rozhlasových dramatizací. Audioknihy budou mít svůj sál, kde je budou prezentovat především jejich interpreti, známí čeští herci. V centrální hale bude expozice toho nejlepšího, co se v posledních letech v mluvících knihách urodilo. Ta bude vybavená sluchátky, lidé si budou moci sednout, dát si kafe a zaposlouchat se. Na ploše před Průmyslovým palácem bude speciálně upravená dodávka – zvukové studio, kde se bude přímo audiokniha natáčet.

 

Řada doprovodných akcí se bude letos konat mimo vlastní Průmyslový palác. Kam tedy mohou milovníci literatury v rámci festivalového programu ještě zamířit?

Akce se víc rozprostře v rámci Výstaviště. Hned za pokladnami vznikne informační centrum, které pro nás navrhlo renomované architektonické studio Chybík – Krištof, jež má na kontě třeba český pavilón na EXPO v Miláně. Plocha před palácem bude relaxační zónou s pestrou nabídkou cateringu. Večer tam bude promítat letní kino. Výstavy umístíme mezi sochami v Lapidáriu, tam vznikne i další sál, kde budeme prezentovat především zahraniční hosty. Každý večer bude atraktivní pořad ve vzducholodi Gulliver v Centru současného umění DOX. Naše asi nejvýznamnější zahraniční hosty, Uriho Orleva (Běž, chlapče, běž) a Johna Boynea (Chlapec v pruhovaném pyžamu), spojuje téma dětského pohledu na holocaust, proto jejich setkání proběhne na nádraží Praha-Bubny, odkud byly vypravovány transporty a kde se připravuje Památník šoa. Ve Ville Pellé ještě bude výstava Miroslava Šaška. V rámci „Genia Loci“ chystáme opravdu atraktivní literární procházky po celé Praze.

 

Na seznamu zahraničních hostů letošního ročníku sice chybí opravdová spisovatelská hvězda (k nejznámějším jménům patří John Boyne a Corinne Hofmannová), zato však představí Nejkrásnější knihy světa roku 2016. Co dalšího nabídnete pod hlavičkou tématu „Kniha jako objekt“? 

Národní muzeum vystaví zajímavé kousky z pozůstalostí umělců, uvidíme, co si do knih poznamenával třeba Havlíček Borovský. Letos poprvé se udělovaly Ceny Czech Grand Design v kategorii ilustrace a my vystavíme vítěznou kolekci. Eliška Čabalová vytváří prostřednictvím knižní vazby zcela nové objekty. Vystaveny budou kolekce nejkrásnějších knih českých, dětských i slovenských. Zajímavá bude jistě průřezová výstava odeonských obálek. Vedle toho proběhne prezentace řady tzv. autorských knih, u nichž je na tiskové a grafické zpracování kladen velký důraz.

 

Jedním z vašich záměrů bylo přivést zpět takzvaně malé nakladatele. Podařilo se to nakonec?

Nemohu říci, že by v minulosti ze Světa knihy zcela vymizeli. Ale určitý typ nakladatelů, které nazvěme např. specializovanými, nezávislými či alternativními, přičemž ani jedna definice není správná, měl s účastí na veletrhu čím dál větší problém. Filozofie jejich fungování a interakce se čtenářem byla prostě jiná. Letos jsme se s nimi domluvili, že jim vyhradíme prostor před levým křídlem, kde si postaví vlastní stan, budou tam mít kavárnu a program. Takže ano, část nakladatelů, kteří se v minulosti rozhodli realizovat v rámci akcí typu Tabook či Knihex, se k nám vrací. Já bych chtěl, aby to nebylo bráno jako buď anebo, Svět knihy má ukázat literární scénu v celé její šíři a rozmanitosti a vedle něj je spousta prostoru pro jiné akce, např. více žánrově usazené. 

 

V programu mne zaujala řada diskuzí nabízejících vhled do zákulisí knižního trhu a literárního řemesla. Vítězem každoročně vyhlašované Ceny Jiřího Theinera pro osobnosti či instituce propagující českou literaturu v zahraničí se nadto stal Edgar de Bruin, nizozemský bohemista a překladatel, jehož literární agentura Pluh zastupuje v zahraničí řadu tuzemských spisovatelů. Máte pocit, že profese jako překladatel, nakladatelský redaktor nebo literární agent by si zasloužily více pozornosti a uznání? 

Nás letos z profesního hlediska zajímá jedno klíčové téma, a to je export české literatury do zahraničí. Za dva roky bude Česká republika hlavním hostem veletrhu v Lipsku, který je zásadní minimálně pro střední Evropu. Pokud na tento moment bude česká literatura připravena, a to právě po stránce překladů, literárních agentů apod., může nám to otevřít cestu k tomu, abychom se posunuli o úroveň výš. Zatím dle mého názoru česká literatura v zahraničním kontextu nerezonuje tak, jak by si zasloužila.

 

Čas od času se v médiích vynořuje otázka, zda by se neměl celý veletrh přestěhovat jinam. Je to vůbec reálné, aniž by tím výrazně utrpěl? Kde se bude Svět knihy konat napřesrok? 

Je pravda, že Průmyslový palác už nám kapacitně nestačí, při daném zájmu o vystavovatelskou plochu nejsme schopni zajistit dostatečný komfort návštěvníků. Letos se o to snažím větším využitím okolních prostor. Pokud se tato myšlenka ukáže jako správná, chci ji v dalších letech rozvíjet. Pokud ne, bude načase hledat útočiště jinde, ale upřímně, nevím kde. Svět knihy je zcela specifická akce v tom, že je veletrhem i literárním festivalem zároveň, a zázemí pro takovou akci se hledá těžko.

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 11 Květen 2017 14:51 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB