Vítání Českého literárního centra aneb hon na Janyšku

Email Tisk PDF

 

Janyska Petr foto FB JanyskaNově zřízené České literární centrum sotva zahájilo svou činnost a už se stává terčem – místy značně nevybíravé – kritiky. Nabízíme stručné shrnutí prvního čtvrtletí jeho existence i se zprávou o rezignaci jejího ředitele Petra Janyšky (Janyška na fotografii vlevo).

 

 

 

Ponechme stranou dlouholeté diskuze ohledně zřízení podobné instituce, považované přinejmenším částí tuzemské literární obce za nanejvýš potřebnou. Faktem zůstává, že České literární centrum (dále jen ČLC) bylo zřízeno – alespoň na papíře – k 1. 1. 2017 a jeho vedoucím byl vzápětí jmenován dosavadní ředitel Českého centra ve Varšavě Petr Janyška. Ten svou polskou misi oficiálně ukončil až o několik týdnů později a na nové místo nastoupil teprve 21. února. Již předtím ovšem poskytl rozhovor Literárním novinám, který vyšel v příloze Interview únorového čísla (čtěte ZDE) a v němž bývalý novinář a někdejší velvyslanec ve Francii a při UNESCO čtenářům přiblížil jak důvody svého rozhodnutí ucházet se o místo vedoucího ČLC, tak vlastní očekávání a plány do budoucna. 

Kritické výpady proti nové instituci, spravované Moravskou zemskou knihovnou v Brně coby příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR, na sebe ovšem nenechaly dlouho čekat. Již 28. ledna vyšel v Lidových novinách článek Ondřeje Horáka s ironickým názvem Je tu česká literární ofenziva, jehož autor hned v úvodu zpochybnil volbu Janyšky formulací ničím nepodloženého podezření, že „zas bylo asi třeba vytvořit místo pro jednoho bývalého diplomata“, a následně označil vznik takové instituce za zbytečný, neboť funkci propagátora české literatury má podle něho přece plnit sám její zřizovatel, tzn. ministerstvo kultury. Ba zachází ještě dále, a nazývaje současný systém založený na různých grantech, stipendiích, literárních cenách a dalších formách podpory vydávání i překladů knih „socialismem“ (vědom si dobře pejorativního nádechu tohoto výrazu v očích dnešní veřejnosti), horuje pro to, aby literatura dělala sama sobě reklamu, vlastními kvalitami umlčela domácí kritiky a přivábila zahraniční překladatele. Což je úvaha sice na první pohled sympatická, leč s ohledem na dnešní poměry zoufale nepraktická.

O něco větší pochopení pro nelehký Janyškův úděl projevil 25. února bohemista Daniel Soukup ve svém článku pro Českou pozici, jehož shovívavost se však nevztahovala na samotný projekt ČLC (což ostatně dával tušit již titulek Další typicky česká podpora literatury…), který podrobuje kritice již v první větě svého příspěvku: „Problematicky vzniklé České literární centrum má dobrého šéfa a zmatené zadání.“ Soukup shrnul a okomentoval dostupná fakta týkající se nově založené instituce – kterých v té době pravda nebylo mnoho –, a vyjádřil své pochybnosti ohledně jejího možného přínosu (přinejmenším v blízké budoucnosti a za stávajících podmínek). Na rozdíl od Horáka však nepopírá význam podpory „vývozu“ české literatury: „Literatura není jen psaní a zveřejňování psaného, ale také setkávání autorů, nakladatelů, odborníků, překladatelů a čtenářů. Jenže zatímco každý chápe, že natočení filmu nebo provoz divadla stojí peníze, zjevně panuje přesvědčení, že něco napsat nebo veřejně přečíst si může každý zadarmo. Právě proto, že literatura je nejlevnější umění, se na ní často takřka automaticky šetří.“

Zdálo by se, že zájem médií či alespoň kulturních redaktorů o jakékoliv nové informace kolem ČLC a Petra Janyšky bude značný. Ovšem chyba lávky – na tiskové konferenci, kde se měla nová instituce se svým vedoucím poprvé oficiálně představit odborné veřejnosti, byla pětičlenná delegace ve složení Pavel Mandys, Tomáš Kubíček, Kateřina Kalistová, Petr Janyška a Ondřej Buddeus vůči přítomným novinářům bezmála v přesile. Pravdou je, že vskutku nových informací tu nakonec mnoho nezaznělo, ty nejdůležitější se týkaly složení patnáctičlenné Rady ČLC (zástupci takřka všech relevantních literárních institucí a organizací, od Asociace spisovatelů přes SČNK až po Svět knihy), letošního rozpočtu centra (cca 9 milionů Kč) a totožnosti prvního z Janyškových spolupracovníků, kterým bude jeho hlavní sok z výběrového řízení na post vedoucího ČLC, o generaci mladší básník, překladatel a literární vědec Ondřej Buddeus. Ten by měl mít na starosti propagaci české literatury ve dvou stěžejních cizojazyčných oblastech – anglosaské a skandinávské. Zazněly tu i konkrétní sliby, z nichž některé dosud čekají na své naplnění (např. zveřejnění konceptů celkem pěti původních kandidátů na místo vedoucího ČLC). Pokud jde o výhled na nejbližší činnost nového centra, měl by se připravovat jeho web (prozatím plní tuto funkci stránka CzechLit, kterou nadále spravuje David Zábranský s Jackem Colingem), příprava koncepce ČLC (krátkodobé pro letošní rok a dlouhodobé k předložení Radě ČLC a následné veřejné diskuzi) a samozřejmě navazování produktivních kontaktů doma i v zahraničí. 

Janyškovy prosby o shovívavost a trpělivost však zřejmě nebyly vyslyšeny, neboť jen o pár dní později (12. 3.) přišel další, velmi nevybíravý útok na ČLC v podobě „investigativní“ reportáže Petry Hůlové. Prozaička s nadměrně vyvinutým zájmem o věci veřejné se rozhodla ignorovat zřejmý fakt, že ČLC se teprve zabydluje v přidělených prostorech Národního domu na Vinohradech, které nadto jeho nový vedoucí otevřeně prohlásil za nedostatečné a jejichž náhrada se v současné době hledá (uvažuje se kupříkladu o Invalidovně). Připomeňme, že Janyška ve své vítězné koncepci počítá s centrem sídlícím v několikapatrové budově v centru Prahy, kde bude kavárna, kancelářské prostory i byty pro rezidenty. Hůlová se však rozhodla zapadlé kanceláře ČLC bez ohlášení navštívit a pořídit ze své výpravy videozáznam, který nazvala stejně jako svůj článek o ČLC z loňského prosince, psaný pro Echo24.cz – České literární centrum je průšvih. Dokumentární záběry natočené autorkou nejspíše prostřednictvím mobilu mají ilustrovat její složité hledání ČLC v budově Národního domu. Zvolený hudební doprovod spolu s psaným ironickým komentářem v podobě citací oficiálních vyjádření k poslání ČLC (od ministra kultury, jeho náměstkyně Kalistové, z původní koncepce Petra Janyšky atd.) nenechává nikoho na pochybách, že se právě stává svědkem Velkého odhalení. Nic na tom samozřejmě nemění fakt, že Petra Hůlová se domáhá vstupu do provizorních prostor dosud nezabydleného centra bez jakéhokoliv regulérního důvodu a s jasným úmyslem zesměšnit nově vzniklou instituci, jejíž smysluplnost může prokázat či vyvrátit teprve čas. 

Roztomilou pointu nabízí vyjádření Asociace spisovatelů – tedy organizace, jejíž zakládající členkou je i Petra Hůlová, která donedávna dokonce figurovala v jejím vedení –, formulované ústy jejího nového předsedy Václava Kahudy 

10. března, tedy jen několik dní před zveřejněním výše zmíněného videa. Myslím si, že závěrem stojí za to jej ocitovat v úplném znění: 

„Jsme velice rádi, že se podařilo založit České literární centrum. Těší nás, že česká literatura bude mít konečně jednu instituci, která se bude soustředěně a dlouhodobě starat o její propagaci a zlepšování podmínek, za jakých funguje. Ředitele centra Petra Janyšku vnímáme jako zkušeného, důvěryhodného a plně schopného instituci takového typu uvést do pohybu a řídit.

Přesto považujeme za nezbytné dodat, že podobu, v jaké České literární centrum vzniklo, bereme jako počáteční bod, od kterého se bude instituce muset v brzké době rozvinout do sofistikovanější podoby, aby skutečně mohla plnit všechny zamýšlené funkce.

Za klíčové považujeme, aby České literární centrum disponovalo vlastními prostory, ať už pro akce určené české veřejnosti, pro odborná setkání nebo pro pobyty autorů, zahraničních bohemistů a překladatelů. Pevně věříme, že je brzy získá, aby činnost centra mohla být skutečně celistvá.“

A my přejeme Českému literárnímu centru mnoho zdaru a panu Janyškovi pevné nervy.

 

 

Video - Petra Hůlová

 

Článek vyšel v tištěných Literárních novinách 30. března 2017. Petr Janyška dal k 31. březnu výpověď a na svoji funkci rezignoval.

Podle dostupných zpráv stály za jeho rozhodnutím především omezené kompetence vedoucího Českého literárního centra, které je spravováno Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Jak uvádí tisková zpráva MK ČR, vedením ČLC byl pověřen Ondřej Buddeus, kterého stejně jako pana Janyšku původně doporučila výběrová komise pro pozici vedoucího ČLC. Tým Českého literárního centra ve složení Ondřej Buddeus, Šárka Krtková, Sára Vybíralová, Anežka Hrubá Ciglerová a Jack Coling připraví dlouhodobou koncepci rozvoje a činnosti. Po projednání s Radou ČLC předloží tento materiál k diskusi a připomínkám veřejnosti, a to v průběhu 2. čtvrtletí tohoto roku.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 10 Duben 2017 12:36 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz