Robert Musil a další očima Brna


Robert MusilJiž do třetího ročníku vstoupí zanedlouho kulturní cyklus s názvem Oči Brna, který pro své čtenáře připravuje od loňského března Moravská zemská knihovna v Brně. Návštěvníci druhé největší knihovny v České republice se zde mohou prostřednictvím řady rozmanitých akcí seznámit se slavnými i méně známými osobnostmi, jejichž život a dílo byly či stále ještě jsou významně propojeny s moravskou metropolí.

Čtěte: Robert Musil. Cizinec v Brně

 

 

Mezi patnácti dosud připomenutými jmény převažují spisovatelé (J. Zahradníček, Z. Rotrekl, M. Reiner, L. Kundera, S. Richterová, A. Goldflam aj.), nechybí však ani představitelé dalších uměleckých oborů či badatelé (mj. Bohuslav Fuchs, Petr Oslzlý, Ludwig Mies van der Rohe).

Šestnácté ohlédnutí do kulturních dějin Brna, tentokrát dvouměsíční (prosinec-leden), je spjato s postavou významného rakouského spisovatele, jednoho z největších romanopisců 20. století, dramatika a esejisty Roberta Musila (1880–1942). Autor monumentálního, byť nedokončeného románu Muž bez vlastností, který do češtiny přeložila Anna Siebenscheinová v roce 1980, se sice narodil v Klagenfurtu, jeho rod však pocházel z Moravy (jeho příbuzným byl i uznávaný český orientalista a cestovatel Alois Musil) a Robert Musil do českých zemí přišel již jako chlapec, když se jeho otec stal roku 1891 profesorem brněnské techniky.

On sám u nás postupně prošel několika vojenskými školami – mimo jiné proslulou kadetkou v Hranicích na Moravě, která se stala dějištěm jeho knižní prvotiny, novely Zmatky chovance Törlesse –, nakonec však absolvoval v letech 1898–1901 brněnskou techniku. Zde také uveřejnil v denním tisku své první krátké prózy a drobné publicistické příspěvky, do Brna se vracel za rodiči až do roku 1924 a brněnské reálie najdeme v řadě jeho děl. Přesto jej dosud v moravské metropoli připomínala pouze jednoduchá pamětní deska v Jaselské ulici.   

Více nám o záslužném cyklu Oči Brna i jednotlivých formách připomenutí osobnosti Roberta Musila prozradila kurátorka celého cyklu, vedoucí referátu PR v Moravské zemské knihovně Romana Macháčková...

 

Kdo vlastně přišel s ideou nabídnout návštěvníkům MZK dlouhodobý kulturní program tohoto rázu?

S původní myšlenkou každoměsíčních výstav věnovaných osobnostem v Brně narozených nebo v Brně působících a jeho tvář přetvářejících či ve svých dílech toto město zachycujících přišel po svém nástupu na pozici ředitele Moravské zemské knihovny profesor Tomáš Kubíček. Hlavní myšlenkou bylo upozornit na náš knihovní fond prostřednictvím ukázek z našich depozitářů. Pan ředitel měl hezký nápad, že každou výstavu bude doprovázet několik zajímavých akcí, ať už odborné přednášky, autorská čtení, maratony čtení, promítání dokumentů či divadelních záznamů, slavnostní vernisáže nebo návštěvy zajímavých architektonických objektů. Jako kurátorka dotyčného projektu jsem hledala formu, jakým způsobem celý cyklus prezentovat. Spolu s grafikem Štěpánem Drlíkem se snažíme udržet každý rok jednotnou vizuální podobu. Zdá se, že to nebyl špatný nápad. Cyklus je opravdu vnímán návštěvníky jako celek a často zaznamenávám stejné tváře v publiku na akcích různého zaměření, z čehož mám samozřejmě radost. Většinu výstav připravuji sama, ale jsem moc ráda, že občas mohu předat žezlo některému z kolegů – dvě hudební výstavy (Miloslav Ištvan, Jiří Sehnal) připravila kolegyně z hudebního oddělení Štěpánka Studeníková, kolegyně Jindra Pavelková a Lucie Heilandová připravily výstavu věnovanou Christianu d’Elvertovi, na výstavě věnované Jindřišce Wurmové jsem spolupracovala s Libuší Heczkovou z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. A prozatím úplně poslední výstavu věnovanou Robertu Musilovi připravil již zmiňovaný dr. Vojen Drlík.

 

Které z připomenutých osobností či jednotlivých akcí měly zatím největší ohlas?

Velmi krásnou, bezmála devadesáti lidmi navštívenou akcí byla hned jedna z prvního měsíce cyklu, a sice maraton čtení s názvem 9 : 9 (symbolické připomenutí devíti let, které básník Jan Zahradníček strávil ve vězení). Zapojili se do něj básníci, představitelé církve, střední školy, středoškolští i vysokoškolští pedagogové, studenti, důchodci, ale i děti. Nejmladšímu účastníkovi bylo odhadem tak sedm let. Velký zájem je samozřejmě o doprovodné akce a vernisáže spjaté s možností střetnout se s osobnostmi dosud žijícími. Měli jsme tu čest zprostředkovat setkání se spisovateli Sylvií Richterovou a Martinem Reinerem, s režisérem, hercem a spisovatelem Arnoštem Goldflamem, dramaturgem a hercem Petrem Oslzlým nebo hudebním historikem a organologem Jiřím Sehnalem. Ale vlastně mohu říci, že každá z osobností si našla své příznivce. Pokud chcete obecnější hodnocení, pak absolutně největší zájem projevují návštěvníci našich akcí o architekturu.

 

Výstavu věnovanou Robertu Musilovi připravil dramaturg, literární historik a publicista Vojen Drlík, dlouholetý vedoucí Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradě. Na co se konkrétně zaměřil a jakou formu prezentace zvolil?

Vojen Drlík se osobnosti Roberta Musila věnuje již velmi dlouho. Dokonce v Památníku písemnictví na Moravě uspořádal velmi zajímavou výstavu věnovanou zároveň Robertu Musilovi a jeho vlastníkovi Aloisi Musilovi. V rámci cyklu Oči Brna se snažíme o poněkud menší formát výstav, než umožňují muzejní prostory. Proto se kurátor „omezil“ především na vztah Roberta Musila k Brnu (návštěvník se může začíst do ukázek z Musilova díla, v nichž se město objevuje či vytváří hlavní kulisu příběhu) a k Čechám. Vedle fotografií brněnských lokalit spojených s Musilem lze na výstavě nalézt i ukázky jeho prvních publikačních počinů v tisku. Vedle velmi podrobného kalendária přináší výstava i rodokmen rychtářovského rodu, z něhož spisovatel pochází, stejně jako dobovou korespondenci, např. právě s Aloisem Musilem.

 

Jaké další akce budou v průběhu prosince a ledna Musilovu osobnost a tvorbu připomínat?

V rámci dvou měsíců věnovaných Robertu Musilovi jsme připravili tři přednášky. Jedna již proběhla, hovořil zde právě Vojen Drlík. Velmi poutavě přiblížil nejen Musilovo dílo, ale také jeho vztah k Brnu, k rodičům, k ženám, ke sportu. Došlo i na ukázky z díla nebo z dobové korespondence. Rovněž na Aloise Musila. Velmi zajímavá diskuse proběhla mezi kurátorem výstavy a dr. Zdeňkem Marečkem z Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky FF MU, který bude přednášet na další akci, a to 10. ledna na téma Brněnský německý literární život kolem roku 1900. Musilovské putování uzavře profesorka Ingeborg Fialová z Katedry germanistiky FF UP 24. ledna přednáškou Musil a Čechy.

 

Nedočká se slavný romanopisec v Brně nějakého trvalého památníku, o něco důstojnějšího, než je vzpomínaná pamětní deska přivezená v roce 1992 z Rakouska, kterou „zdobí“ chybný letopočet?

Na tuto otázku bohužel neznám odpověď, ale rozhodně by si to Robert Musil zasloužil.

 

A jaká jména připomenou Oči Brna v příštím roce?

Třetí ročník cyklu Oči Brna zahájíme s F. M. Klácelem, básníkem, novinářem a filozofem, od jehož úmrtí uplyne 135 let. Dále bychom rádi připomněli muzikologa a hudebního skladatele Zdeňka Zouhara, architekta Dušana Jurkoviče nebo literárního kritika a teoretika Bedřicha Václavka, který několik let pracoval v naší knihovně. Osobně bychom se rádi setkali například s výtvarnicí Libuší Šuleřovou či s představitelem památkové péče v České republice Milošem Stehlíkem. Některá jména si ještě nechám jako překvapení… A ještě jedno novum na rok 2017 připravujeme, snad se bude našim návštěvníkům a čtenářům líbit. Děkuji jim tímto za přízeň, kterou nám v uplynulém roce věnovali, a těším se na další příjemná setkání v roce příštím!

 

Fotografie z výstavy a přednášky:

výstava-o-Robertu-Musilovi-v-MZK-potrvá-do-konce-lednaPhDr.-Vojen-Drlík-přednášející-o-Robertu-Musiloviz-přednášky-PhDr.-Vojena-Drlíka-o-Robertu-Musilovi

 

 

 

 

 

z-výstavy-o-Robertu-Musilovi-v-MZKOči-Brna--Robert-Musil.-Cizinec-v-Brně

 

 

 

 

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB