Co budeme letos číst? (2)


knihkupectví ilustraceNové knihy - Tážeme se podruhé, co pěkného nám k ukojení čtenářské libůstky nabídnou tuzemští nakladatelé? Celkový výčet by byl k neučtení, dojde jen na příklady. V mapování letošních edičních záměrů budeme v nejbližších dnech pokračovat.

 

 

 

První část seriálu Co budeme letos číst? najdete ZDE

 

Aktuality o nakladatelském dění najdete na www.facebook.com/noveknihy

 

Prostor

vybírá majitel nakladatelství Aleš Lederer:

Nejblíže nás čeká kniha rozhovorů s novinářkou, redaktorkou, filmovou publicistkou a překladatelkou Agnešou Kalinovou (1924–2014). Svazek Mých sedm životů zachycuje takřka celý její život a má charakter pamětí. Zároveň je  brazem společnosti 20. století, což byl i záměr tazatelky Jany Juráňové.

V naší edici zaměřené na českou i světovou historiografii chystáme Světový řád jednoho z nejuznávanějších amerických znalců mezinárodních vztahů a bývalého ministra zahraničí Henryho Kissingera. Jde o impozantní analýzu historie i současnosti politického uspořádání světa.

Historik Walter Laqueur napsal za svůj dlouhý život přes 25 velkých odborných prací a ruským fenoménem se zabývá už šedesát let. Není proto divu, že se ve své poslední knize věnuje fenoménu „putinismus“, který život ruské společnosti opanovává už patnáct let a jak se zdá, postupně ještě sílí. Rusko, Putina a putinismus popisuje nikoli zjednodušenými propagandistickými floskulemi, ale tak, jak si to celý tento komplikovaný propletenec zaslouží – se všemi jeho spletitostmi, záludnostmi a někdy i protimluvy.

Velmi se těším na dějově skvěle vystavěný thriller z blízké budoucnosti Ochlazení, který napsal Michael Žantovský. Název knihy není míněn pouze v přeneseném smyslu – v tomto případě se ochlazují vztahy mezi Ruskem, Evropskou unií a NATO –, ale i doslovně. Rusko přestává Evropě dodávat ropu a plyn….

 

Vyšehrad

vybírá ředitel Pravomil Novák:

Vloni jsme zaznamenali velký čtenářský zájem o knihu Agent Storm - Můj život v al-Káidě a CIA. Je to autobiografie Dána, který po konverzi k islámu propadl jeho radikálnímu výkladu a odešel do Jemenu účastnit se ozbrojeného džihádu. Nyní chystáme knihu z druhého břehu – o muslimech, kteří svádí boj proti sílícímu náboženskému extremismu. Jejich zápasy často zůstávají západním čtenářům utajeny, a přece jsou to právě tito neznámí hrdinové, spisovatelé, umělci, učitelé, právníci, aktivisté a aktivistky, kteří v boji s islamismem nejvíce riskují a jsou jeho nejčastějšími obětmi, stejně jako nejodvážnějšími protivníky. Karima Bennoune, Alžířanka žijící ve Spojených státech, profesorka mezinárodního práva na Kalifornské univerzitě, sledovala po několik let události v řadě zemí, od Kanady, Francie a Ruska přes Alžírsko, Mali, Niger a Senegal až po Palestinu a Izrael. Vedla mnoho desítek rozhovorů s muži a ženami, kteří zápasu s extremismem zasvětili život. Její kniha Tady vaše fatwa neplatí je strhujícím  a zároveň potřebným příspěvkem k hlubšímu poznání toho, co se skutečně v nitru islámského světa děje.

Patřím k fanouškům Divadla Járy Cimrmana, proto mě těší, že budeme vydávat knihu s jeho spoluzakladatelem Miloňem Čepelkou. Čepelkův záběr je však mnohem širší. Je autorem několika sbírek povídek a románů s veskrze hororovou tematikou, a také několika epických básní o smrti. Uvádí dechovku a píše pro ni texty, zatímco v šedesátých letech psal texty pro hvězdy pop music, třeba pro Martu Kubišovou. Knihu rozhovorů s ním napsal známý publicista Aleš Palán a pánové ji nazvali Nedělňátko, aneb s Cimrmanem v zádech. Není to jen pohled do zákulisí oblíbeného českého divadla, je to pohled za kulisy samotného Miloně Čepelky. Někdy je to docela horor, jindy velká legrace.

V české historiografické produkci dosud chyběla první ucelená husákovská monografie.  Historik Michal Macháček zvednul tuto rukavici a napsal nový životopis posledního prezidenta komunistického Československa. Sleduje v něm jeho dlouhou kariéru od samých počátku, zaměřuje se na Husákův původ a rodinné zázemí, mládí, studia a vstup do Komunistické strany Československa, jeho působení za války a za Slovenského národního povstání, v poválečné politice, jeho odsouzení v procesu se slovenskými „buržoazními nacionalisty“, úspěšně završené úsilí o rehabilitaci a postupný návrat na mocenské výsluní. Stranou nezůstává ani Husákův osobní život, i tady přináší kniha nová zjištění. Symbol zatuhlosti a stagnace normalizační doby tak v Macháčkově knize vystupuje jako osobnost mnohovrstevnatější, než jak bývá obvykle vnímána.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB