Eduard Fiker - téměř zapomenutý poklad české detektivky



fiker fotoPoložil základy české detektivní školy, je autorem dobrodružných i fantastických knih, rozhlasových her a filmových scénářů, napsal mnoho skvělých detektivních románů, řada jich byla i zfilmována, tyto filmy zná skoro každý, ale i tak jsou románové předlohy leckdy připisovány jiným autorům a na Eduarda Fikera se pomalu zapomíná.

Na kolejích čeká vrah, Třináctý revír, Paklíč, filmy, které zná téměř každý, ovšem jen málo z diváků ví, kdo napsal detektivní romány, podle nichž vznikly scénáře. Byl to Eduard Fiker, autor více než osmdesáti románů mnoha žánrů – od detektivek přes dobrodružné romány, humoristická díla, špionážní příběhy, ale i westerny či parodie. Kromě románů napsal divadelní a rozhlasové hry i libreto k operetě. Patřil k českým nejlepším a nejúspěšnějším autorům detektivek – i proto Asociace autorů detektivní a dobrodružné literatury (AIEP) uděluje od roku 2003 Cenu Eduarda Fikera pro nejlepší rukopis původní detektivky.

„Do roku 1948 napsal většinu svých knih. Všechny pak byly po roce 1948 vyřazeny z knihoven a nesměly nadále, až na několik málo výjimek, vycházet. Detektivky i dobrodružné romány byly označeny za brak, nevhodný pro nového socialistického člověka. Navíc oplýval velmi svérázným humorem, který dráždil a netajil se ani kritikou a nedůvěrou k nastupujícímu režimu. Dokonce tvrdil, že největším a nikdy nepotrestaným zlodějem je stát," řekl Václav Dort, spisovatelův vnuk, který je dnes ředitelem nakladatelství Comics Centrum.

Po válce, v nových poměrech, bylo pro Fikera velmi těžké psát. V té době bylo vše velmi chaotické, nastavovala se nová pravidla a navíc papír byla strategická surovina na příděl. Také to, že byl Fiker šéfredaktorem edice Rozruch, mu na důvěryhodnosti nepřidalo. Scénář k filmu Nikdo není vinen z roku 1947 byl například pětkrát schválen a dvakrát zakázán. Nakonec ho Fiker přepracoval celkem osmkrát, a aby byl schválen, musel ho přepracovat po deváté. A i tak to byla jedna z výjimek, která vůbec byla v tehdejším režimu povolena.

„Přitom jsou jeho díla nesmírně čtivá a tím, že byla zakázána, vymazána, skončila v prachu dějin a postupem času byla zapomenuta. Já bych chtěl znovu lidem ukázat kvalitu a zábavnost dědečkových knih, mnozí si určitě aspoň filmy podle nich pamatují. A jsou ještě díla, která světlo světa prozatím nespatřila. K nápadu začít vydávat dědečkovy knížky mne dohnal článek v novinách o české detektivce, v němž byl za jejího zakladatele označen Josef Škvorecký. Přišlo mi, že se na dědečka zapomnělo a že je to škoda," dodal Václav Dort.

Proto v roce 2007 Comics Centrum vydalo jako první ztracený Fikerův román Hloubka. Ten měl šanci stát se charakteristickým dílem české beletrie předúnorové doby. Bohužel byl rukopis dokončen příliš pozdě a v tehdejších poměrech nebyla šance na jeho vydání. Na půdorysu zdánlivě banálního detektivního příběhu o pokusu vytvořit lepší svět pomocí odvaru z tajemné rostliny autor barvitě líčí náladu ve společnosti v Československé republice v době mezi koncem druhé světové války a únorovým pučem.

K Fikerovým nejznámějším poválečným dílům patří Série Kalaš-Karlíček, nazvaná podle dvou vyšetřovatelů. Do ní patří tři knihy Zlatá čtyřka (naposledy vyšla v roce 2009), Série C-L a Kilometr devatenáct. Nejúspěšnější knihou se stala Série C-L, které bylo prodáno již téměř půl milionu kusů.

„Fikerovy romány se dočkaly i mnoha vydání v zahraničí. Největší oblibu měly knihy v západním i východním Německu, kde vyšlo mnoho vydání od jednotlivých titulů. Dál romány vycházely v Polsku, Rusku, Gruzii, Maďarsku, Rumunsku," uvedl Václav Dort. „Po válce pak s psaním románů polevil, do smrti jich pak napsal už jen málo. Bylo velmi těžké prosadit dobrodružný nebo detektivní žánr. Komunisté chtěli nějaký nový útvar pro nového člověka a dobrodružná literatura a detektivky to nebyly."

Jako úspěšný autor byl také vyhledáván filmaři. Vznikly tak adaptace jeho románů: Paklíč (Miroslav Cikán, 1944), Kilometr 19 (Strach, režie Petr Schulhoff, 1963), Zinková cesta (Třináctý revír, režie Martin Frič, 1946), Série C-L (Na kolejích čeká vrah, režie Josef Mach, 1970), Fantom operety (TV seriál, režie Zdeněk Podskalský, 1970). K dalším filmům napsal scénáře: Krok do tmy (režie František Čáp, 1940), Akce B (režie Josef Mach, 1951), Padělek (režie Vladimír Borský, 1957).

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB