Agnieszka Hollandová odmítla křtít prózu Večeře u spisovatelky



vecere u spisovatelky obal knihyPolská filmařka měla v sobotu v Praze být kmotrou knihy Adama Georgieva, nestalo se tak. Nesouhlasila s obsahem sociálně kritické prózy.

„Upozorňoval jsem ji, že má kniha je kontroverzní, a že se na ni nebudu zlobit, pokud své kmotrovství odmítne. Například z důvodu svého nesouhlasu s některými pasážemi," vysvětlil Georgiev. V knize, jejíž postavy, jména a děje jsou údajně smyšlené, se objevují jména jako Havel, Kundera, Kohout, Vaculík, Fuks, Gott, Hutka, Chuchma, Kraus, Viewegh, Hůlová, Trefulka, Křivánek, Dostál, Žáček, Fibingerová i Hollandová.

„Knížku jsem jí poslal a na dotaz, zda ji četla, odpověděla, že asi půlku; je zajímavá a víc prý nestihla. Před pár dny mi napsala, že knížku v letadle dočetla, ale pokřtít ji nemůže, protože se dotýká citlivých témat a popisuje české peklo. S ním nechce být spojena, protože do něj nepatří," řekl Georgiev a dodal, že z jejího pohledu rozhodnutí chápe.

Jeho sociálně-kritickou prózu odvíjející se na pozadí vztahu dvou literátů - mladého spisovatele a zralé spisovatelky - vydalo nakladatelství Petrklíč. Jde o silný vztah, který se však postupně začíná propadat do hlubin rozkolu osobního a profesního, ale i do generačního sporu. Zatímco ona je vězněnou disidentkou a představitelkou roku 1989, on je autorem etablujícím se až dlouho po něm. Z oboustranného citu se stane zápas o historickou identitu, o cenu vlastního utrpení každého z nich.

Hollandová a Georgiev už spolu navázali tvůrčí spolupráci, když režisérka rimbaudovského snímku Úplné zatmění napsala předmluvu k jeho knize s názvem Arthure, ty děvko umění (Dopisy Paula Verlaina Arthuru Rimbaudovi) z roku 2010.

Dvaatřicetiletý Georgiev na sebe upozornil především básnickou sbírkou Básník Trýzeň Kat, za kterou získal dvě nominace na Knihu roku 2007 v Lidových novinách, a homosexuální prózou Planeta samých chlapců (2008). V Polsku je více oceňovaný než u nás, vydává ho Krytyka Polityczna. Na Jagellonské univerzitě v Krakově vznikla diplomová práce o jeho tvorbě.

Anotace vydavatele:

Sociálně-kritická próza Adama Georgieva se odvíjí na pozadí vztahu dvou literátů, mladého spisovatele a zralé spisovatelky. Vztahu silného a metafyzického, který se však postupně začíná propadat do hlubin nejen osobního a profesního rozkolu, ale také generačního sporu. Ona je vězněnou disidentkou a významnou představitelkou roku 1989, on je autorem etablujícím se až dlouho po něm. Tam, kde ona je loajální k novému režimu, neboť stála u jeho zrodu, on říká v rozhovoru pro zahraniční deník "Dal bych přednost cenzuře před diktátem trhu". Z oboustranného citu se stane zápas, zápas o bytostnou historickou identitu, o cenu vlastního utrpení každého z nich. Relativitu svobody a vhodnosti uměleckého prostoru. V ostré konfrontaci předlistopadové a polistopadové zkušenosti si nasazují smyčku. To, co ona vytvořila, jeho zabíjí. Georgiev ukazuje, že pokud chce spisovatel sugestivně a palčivě zobrazit českou současnost a deziluzi z polistopadového vývoje, musí namísto laciné karikatury dnešních politiků a jejich mafiánských propletenců sáhnout po tématu a prožitku mnohem hlubším, osobnějším a drtivě upřímném.

Převzato z agentury z ČTK

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB