Milan Kundera na všeliký způsob


Kundera Milan obal knihyNa jaře roku 2009 se konala v Brně mezinárodní konference nazvaná Milan Kundera aneb Co zmůže literatura? Pod stejným názvem vychází (až) nyní i soubor příspěvků z konference, vydalo jej brněnské nakladatelství Host.

Ve svém celku představuje soubor svébytnou kunderovskou monografii, která na českého a zároveň i francouzského spisovatele nahlíží z rozličných úhlů, která jeho dílo rozebírá někdy až do miniaturních detailů. Téměř čtyřletý odstup od konference textům nijak neubral. Co se od té doby změnilo, to je Kunderovo postavení. Monografie vychází až poté, co pařížský nakladatelský dům Gallimard v březnu 2010 vydal v prestižní edici La Pléiade dvousvazkový výbor Kunderových děl, od Směšných lásek až po eseje knihy Une rencontre. Kundera byl tak „oficiálně" a definitivně uznán za jednoho z velikánů evropské a světové kultury. „Monumentalita a monolitnost však nevylučují kritický pohled," uvádějí editoři sborníku. Z tohoto hlediska tedy není na tom, co zaznělo na konferenci, třeba nic změnit.

Příjemné na souboru statí je, že se tu prolíná český i mimočeský pohled, a že tu vedle vyloženě badatelských, literárněvědných či dokonce jazykozpytných textů nalézáme eseje s přesahy společenskými a politickými. Smutné pak je, že v té druhé kategorii převládají spíše zahraniční texty. Jednou s výjimek byl Mojmír Grygar, který v poutavé „úvaze poněkud vzpomínkové" s názvem Stěny, zvýraznil na Kunderovi něco, co by mělo být – u nás a právě dnes (ostatně u nás vlastně kdykoliv), ale asi i mnohde jinde – vytčeno před závorku. „Kundera už půl století zůstává věren svému krédu: údělem spisovatele není definovat politická, náboženská ani umělecká hnutí, nýbrž vykřičníky na konci jejich manifestů měnit v otazníky." Ostatně, něco podobného můžeme číst u (loni zesnulého) romanopisce Francoise Nourissiera, z jehož článku o (nejednoznačném) francouzském osudu Milana Kundery ve svém příspěvku cituje Milan Petras: „Spisovatel ... nemůže být ten, kdo opěvuje nějaký společenský systém jen proto, že utekl před systémem opačným: jeho čest spočívá v tom, že zneklidňuje, a tuhle úlohu Kundera plní skvěle – v Paříži jako v Praze. A stejně by tomu bylo v Benátkách nebo v New Yorku." (O kolika současných českých autorech by bylo možné říci něco podobného?) Petrasův příspěvek je vůbec zajímavý množstvím citací, jež jsou příznačným vzorkem francouzských kritických hlasů o Kunderovi a jeho díle v běhu let.

Hodný pozornosti je také text francouzského romanopisce, esejisty a kritika Guye Scarpetty, který se v závěru otevřeně dotýká pomlouvačné kampaně, jež byla proti Kunderovi rozpoutána v Praze na podzim 2008 – na základě „těch nejpochybnějších dokumentů, nanejvýš dokazujících jen vůli Kunderovi škodit". Pokud tyto dokumenty něco odhalily, soudí Scarpetta, „pak to, že v této zemi existují jisté dílničky, které zdědily nejen archivy bývalé politické policie, ale také její metody. Zdá se očividné, že kdyby se Kundera ostentativně přihlásil k ultraliberálnímu, proamerickému režimu, který dnes v jeho rodné zemi převládá, nic z toho by se nepřihodilo. A lze si domyslet, že v jeho osobě byl učiněn pokus diskreditovat ducha pražského jara, jehož se nikdy nezřekl a jehož je dnes jedním z posledních žijících představitelů."

Milan Kundera aneb Co zmůže literatura? Soubor statí o díle Milana Kundery. Editoři Bohumil Fořt, Jiří Kudrnáč, Petr Kyloušek. Host, 316 stran, 299 Kč, ISBN 978-80-7294-380-7.

Rok vydání 2012

cena: 269 Kč

běžná cena: 299 Kč

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB