Magické propojení hudby, myšlenky a slova v jidiš


Hana Frejková, herečka, zpěvačka a autorka biografické knihy Divný kořeny (Torst, 2007), absolventka oboru herectví na brněnské JAMU, si zcela zachovala svůj dívčí křehký půvab, zato na jevišti podává silný zasahující výkon, a mnohý divák si při jejím vystoupení nemůže nevybavit pařížského vrabčáka, slavnou Edith Piaf.

Jidiš ve třech. Foto: Divadlo v Dlouhé

 

Teď mám ale na mysli její zatím poslední koncert Jidiš ve třech, jehož premiéra se uskutečnila v Divadle v Dlouhé v polovině letošního dubna. Šansoniérka se už dlouhodobě věnuje interpretaci tradičních židovských písní v jidiš; svůj repertoár sestavuje podle sebe, jak mi řekla v kratičkém rozhovoru po premiéře, převážně ze světských písní o běžných každodenních věcech, o lásce, zklamání, ale i o odvaze, zařadila i ukolébavky a písně plné ironie, nadsázky, stesků a strastí. Jen namátkou cituji: Černé třešně se trhají, / zelené se nechají být, / hezká děvčata se milují / a ošklivá se nechají jít!

Zahrajte píseň bez slz a smutku

Pro nevlídný svět, proti kterému bývají lidé často bezmocní, si Židé, kteří o tom vědí hodně, odjakživa zpívali hravé vtipné písničky v krátkých strofách připomínající často kuplety. A jejich česká interpretka, která kromě jiných jazyků zvládla i jidiš, tak že ve své interpretaci dokonale zachovává malebnou básnickou složku zpívaného textu. Malebnou i pro posluchače a diváky, kteří jidiš neznají. Zahrajte, muzikanti, píseň v jidiš, zahrajte o tom, co cítím a co si myslím, zahrajte píseň bez slz a bez smutku, zazní v písni s názvem A Lid Fun Scholem.

Známý spisovatel Leo Rosten, který se svým dílem Pan Kaplan má třídu rád nezapomenutelně vryl do paměti českých čtenářů, tvrdí, že hebrejština je národním, uctívaným jazykem, ale jidiš zase jazykem srdce. Pro Hanu Frejkovou je jidiš jakýsi zakódovaný jazyk, jistý kompromis mezi mými kořeny, mezi tatínkem židovského původu a maminkou německy mluvící herečkou z Prahy, jak sama říká. Pro úplnost k tomu ještě dodávám, že jde o jazyk pocházející z němčiny, a jak Rosten ve své knize Jidiš pro ještě větší radost upřesňuje, tak židovští osadníci poblíž Rýna převzali a přizpůsobili si tamní jazyk, psali německy, ale hebrejským písmem. Latinu a latinku zavrhli, protože se jim spojovala s křesťanstvím a pogromy.

Nikdo by neměl stát se založenýma rukama

Písně v podání Hany Frejkové jsou i určitým přemostěním mezi její nelehkou minulostí a současností; za aktuální lze jistě považovat i píseň o hořícím ghettu, jejíž poselství spočívá v tom, že když naše město hoří, tak člověk nemůže stát se založenýma rukama, platilo to tehdy a platí i dnes, byť v přeneseném významu toho slova…; nikdo by neměl lhostejně přihlížet tomu, co se kolem děje. Ani o aktuálnosti jiné písně, kdy jistý mladík hořce naříká: činže-oj, oj, oj! nelze věru pochybovat, posluchač si jen pobaveně pomyslí, co bylo, je tu zase.

Hana Frejková také zpívá o Bulbes, Bramborách, o tom, že v neděli – brambory, v pondělí – brambory, celý týden brambory. A na šábes... specialitu! Kastrol plný brambor! Tuto písničku nepochybně zařadila i proto, že možná lépe než kdo jiný dobře ví, co jen zdánlivě ten veselý popěvek může znamenat. Písnička totiž souvisí s její vlastní zažitou zkušeností, když v padesátých letech její otec se stal obětí politické zvůle a byl popraven, musela s matkou opustit Prahu a žít v nevlídném poválečném pohraničí, kde bramborovou zkušenost naplno a obdobně zažila. A tak nejen její kniha Divný kořeny, ale i písně v jidiš jsou pro ni pomyslným návratem do pohnutého dětství.

Hudba, myšlenka a slova v jidiš

Zpěvačka při svých koncertech spolupracuje s vynikajícími hudebníky, klarinetistou Milanem Potočkem a akordeonistou Slávkem Brabcem. Přitom první jmenovaný je autorem i hudebního aranžmá. Stále častěji spolu s ní vystupuje také její dcera Marianna Borecká, která, byť vystudovaná genetička a bioložka, umělecky nadaná ve více směrech, včetně talentu hudebního, svoji matku pěvecky doprovází zcela profesionálně – výrazně tak přispívá k působivému zážitku koncertu Jidiš ve třech. Ta pozoruhodná působivost nepochybně plyne i ze zvukomalebně magického propojení hudby, myšlenky a slova v jidiš.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB
MKP