Houslové gala po 114 letech

 

Šporcl Pavel foto Petr_DyrcV roce 1904, se po vzoru Ševčíkových předchůdců profesorů Pixise, Mildnera a Benewitze uskutečnil velkolepý koncert žáků významného houslového pedagoga Otakara Ševčíka. Na jeho závěr dokonce 74 studentů zahrálo v unizonu Paganiniho Moto perpetuo či Rafovu Cavatinu. Ševčík tento koncert dirigoval a pro jeho mimořádný úspěch se musel čtyřikrát opakovat. Ševčík tak překonal všechny své předchůdce.

 

 

 

Jeho následovníkem se stal až po 114 letech Pavel Šporcl (nahoře na snímku), který kromě celé řady dalších aktivit je i uměleckým ředitelem festivalu Kociánovo Ústí a patronem Kociánovy houslové soutěže. Ta letos slaví 60 let existence a je nejstarší houslovou soutěží pro děti a mladé houslisty do 16 let na světě. Na oslavu tohoto významného výročí se Pavel Šporcl rozhodl uspořádat houslové gala, na které pozval devět laureátů této soutěže. Ve Smetanově síni Obecního domu je doprovodil Symfonický orchestr FOK pod taktovkou mladé australské dirigentky Jessicy Cottis. Jessica byla velmi milá a sympatická, její dirigování zaujalo na první pohled. Nikoliv na první poslech. A ani na druhý. Snad bylo málo zkoušek nebo dirigentka se v tom množství skladeb (koncert trval 3 hodiny) ztrácela, prostě ne vždy se orchestr sešel se sólistou. Je to škoda, protože program byl nabit skvělými čísly a plný symboliky. Symbolicky zahájil opusem Jaroslava Kociana Méditation du soir z cyklu Trois pièces d´impression v podání Pavla Šporcla. Jedno z nejhranějších Kocianových děl zahrál Šporcl s razancí, která dala romantickému dílu zajímavý a velmi příjemný nádech. Symbolické bylo také provedení Vivaldiho Koncertu pro 4 housle osmi houslisty, kteří si mezi sebou přebírali jednotlivé fráze tak, aby si zahráli všichni. Následoval Vivaldiho Koncert pro dvoje housle d moll, který přišli zahrát jeden z nejstarších laureátů, Pavel Hůla (dvojnásobný laureát z let 1963 a 1964) a nejmladší laureátka Pavla Tesařová (laureátka z roku 2015). Pavla Tesařová je ověnčena celou řadou vítězství v soutěžích i dalších ocenění, a i ve svém vystoupení ukázala, že nám v ní roste mimořádná houslová osobnost. Po těchto třech symbolických vystoupeních už následovaly brilantní představení jednotlivých houslistů.

 

Pavel Eret (dvojnásobný laureát v letech 1982 a1983) zahrál Baskické capriccio Pabla de Sarasata. Technicky skvěle, výrazově už méně, přesto se mně jeho provedení líbilo. Následoval Leoš Čepický (laureát z roku 1981) a Čajkovského Valse scherzo C dur. Čepického housle zněly krásně romanticky, škoda jen, že občas byly přehlušeny orchestrem. První větu ze Španělské symfonie d moll od Édouarda Lalo přišel zahrát Josef Špaček Nejmladší koncertní mistr České filharmonie v její historii, prokázal, že patří do světové extratřídy. Však také nadšení publika nebralo konce. Z USA přijel na Houslové gala srbský houslista Stefan Milenković, který se stal laureátem Kocianovy houslové soutěže v roce 1984 ve svých 7 letech. Na svých houslích od Giovanni Battisty Guadagniniho z roku 1783 virtuózně provedl Fantazii Carmen od Pabla de Sarasateho. Škoda jen, že ho ve virtuózním provedení nepodpořil orchestr. Právě Sarasateho Carmen ukázala nedostatečnost předchozího zkoušení. Je to škoda, Milenković si to skutečně nezasloužil. Petr Matěják ml. (laureát z roku 2004) si vybral Koncertní polonézu č. 1 Henryka Wieniawského. Petr Matěják si s Wieniawským rozumí, má ve svém repertoáru i další jeho díla, a bylo to vidět i na provedení polonézy. Škoda jen, že ani v jeho případě ho orchestr zrovna nepodpořil. Nejstarším laureátem (z roku 1966) byl Bohuslav Matoušek. Docenta Matouška jsme v poslední době zvyklí vídat častěji za katedrou než na koncertním pódiu. Svým provedením Mazurku e moll od Antonína Dvořáka prokázal, že nic ze své virtuozity neztratil. Technicky i výrazově perfektní provedení patřilo k jednomu z vrcholů večera, který vygradoval interpretací Introdukce a ronda capriccioso Camilla Saint-Saënse Pavlem Šporclem. Brilantní provedení, které muselo uchvátit každého posluchače.

 

Koncert vyvrcholil světovou premiérou skladby Lukáše Sommera Gala Violin, napsanou speciálně pro tento večer jako fantazie na různá témata z děl Jaroslava Kociana. K jejímu provedení se sešli všichni sólisté, kromě Pavly Tesařové, a bylo vidět, že je skladba vzala za srdce. Melodická a velmi vtipně napsaná se stala vyvrcholením večera. Houslové gala bylo skutečnou poctou Jaroslavu Kocianovi a důstojnou oslavou 60. let Kocianovy houslové soutěže.

 

Fotografie z koncertu (foto Petr Dyrc):

Houslové-gala-po-114-letech 1Houslové-gala-po-114-letech 2Houslové-gala-po-114-letech 3Houslové-gala-po-114-letech 4

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 07 Květen 2018 07:36 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB