Hladový Franz: V osmdesátkách šel socialismus vniveč, teď se propadá kapitalismus

Share on Myspace


 

Zoran Predin foto youtubeHladový Franz je názvem slovinské kapely, kterou u nás málokdo zná, stejně jako jejího frontmana a zpěváka Zorana Predina (na snímku vlevo). Jeho písně mne zaujaly až poté, když jsem si přečetl několik jeho rozhovorů, které ledacos vysvětlují o současnosti nejen v bývalé Jugoslávii, ale také popisují jazykem básníka to, co se ve světě vůbec dnes děje. Podívejte se na zajímavé názory člověka, který se považuje za rockera.

 

Dnes mu je devětapadesát a stále koncertuje v zemích bývalé Jugoslávie, a když je poněkud rozrušený, míchají se mu všechny zdejší jazyky dohromady. Naposledy koncertoval v Záhřebu při koncertu ke sv. Valentinovi. Nechme jeho hudbu hudbou, která je pro nás stejně neznámá a možná tuctová, i když s podivuhodným šarmem směsice šansonu s balkánským popíkem či rockem. Kdo chce, nechť si to na konci článku poslechne.

 

Těžko říci, zda je to jeho věkem nebo tím, co vše musel, jako občan bývalé Jugoslávie zažít. Jeho texty jsou neobvykle politizované – dřívější žargonem „angažované“. K tomu bez jakéhokoli vysvětlení podotkne a jako příklad vytáhne text své písně „Akustický polibek“: „Ta píseň je o atributech francouzské revoluce, kdy tyto elementy se s naší generací ze společnosti vytrácí – jsou to svoboda, rovnost a bratrství (liberté, égalité, fraternité). Tyto atributy nemají nic společného s komunismem ani s jugoslávskými partyzány. Jsou to tři prvky barev na naší vlajce a dnes již nikdo neví, co trikolora představuje. Byly převzaty z francouzské vlajky. I dnes se mi zdá, že tyto barvy jsou, aspoň pro mne, stále dobré.“

 

Se změnou vzdělanosti současné společnosti podle frontmana skupiny Hladový Franz souvisí i chápání dnešního umění a především hudby: „Za posledních pětadvacet let se hudba změnila a stal se z ní pouze business a zábava. Nikdo už neklade tolik důraz na text a přenášení určitého poselství ke změně společnosti a světa jako takového. Je to novou generací. Když jsem v osmdesátých letech psal písničky, šel socialismus vniveč, teď se ale pro změnu propadá kapitalismus a mladí mají opět problém. To byl důvod, že jsem znovu s kapelou začal hrát a vytáhl na světlo boží některé staré písničky, ze kterých zní k i dnešním lidem poselství.“

 

Zoran Predin v jednom z mnoha rozhovorů mluví o tom, že název skupiny „Hladový Franz“ znamenalo hlad po něčem, co za socialismu chybělo. Obnova skupiny je obnovou „hladu“ a slovinský hudebník říká: „Hlad je po tom, co jsme ztratili – a ztratili jsme optimismus, smysl pro humor, empatii a pocit jistoty. Ztratili jsme onu svobodu - bezstarostnost létat jako rackové nad mořem (použito z textu jeho písně racek a já – pozn. red.). Hodně jsme ztratili a máme proto hlad – vyhládli jsme. Především si nyní přejeme, aby naše děti poznaly hodnoty a ty se staly součástí jejich života. Dnešní školství se neobejde bez rodičů, kteří musí dodat obsah, jinak jsou naše děti bezobsažné. Musíme stále myslet na to, že západní kapitál má tolik peněz, že dokáže koupit vše, co se jen koupit dá. Je otázkou času, kdy si koupí také školství. Zdravotnictví, to již pohltil.“

 

Zdá se, že má Zoran Predin ke kapitalismu jednoznačný názor, což potvrzuje svým výrokem: „Západní kapitál vychoval snad nejvíce hlupáků v historii. Příkladem je to, že se mladí lidé dnes chlubí tím, že nečtou knihy a navíc si kluci myslí, že s tím názorem sbalí holky. Tak si představte, že jednou zde budou vládnout lidé, kteří se chlubí, že nečtou.“

 

Tomu lze namítnout, že lidé v zemích východního bloku si velmi a velmi přáli příchod kapitalismu. Na to reaguje Zoran Predin: „Ano, přáli jsme si to, a teď jsme ale dostali přes prsty! Dokud se jednalo o pouhou fasádu, byli jsme nadšení a následně jsme se stali pro Západ bitevním polem, kde hledá nové trhy pro své druhotřídní zboží, kde hledá kam vysypat své odpadky a dodat zbraně. Na nově vzniklý trh nejprve zavleče choroby, aby tam vzápětí začal dodávat léčiva. Možná kdybychom se tolik nevázali na symboly, mohli bychom dopadnout lépe.“

 

Onen klam kapitalismu, který slovinský rocker popisuje se nám zdá blízký, že jsme jej v minulosti také poznali: „V demokratickém kapitalismu jsme viděli budoucnost a snili o lepší budoucnosti. Snili jsme o kapitalismu, když jsme si v Itálii kupovali džíny a po nocích poslouchali hudbu z radia Luxemburg. Představovali jsme si Evropu bez hranic a předepsané ideologie. Dnes je to ale všechno jinak! Najednou demokracie není již tím systémem, který jsme si představovali a snili o něm. Demokracie by si měla přezout pneumatiky na jiné časy. Dnes nám vládne nevzdělaná většina, kterou se západní marketérům podařilo přeměnit v poslušné voliče. Ti dnes nekriticky věří svým nacionalistům, kteří potřebují vidět kolem nás jen samý konflikt. Také nás ovládá tv-reklama, která zblbne lidi, aby toužili nakupovat a nakupovat. Dnešní mladá generace se stává otroky velkých korporací, které vládnou světem. “

 

Vše naznačuje, že Zoran Predin je homo politicus každým coulem a vnímá, co se děje s ostatními zeměmi bývalé Jugoslávie. Například takto žertovně komentuje úsilí Srbska vstoupit do EU: „Vstup Srbska do EU mi připomíná jeho příchod v pět ráno na party, kdy nejhezčí holky jsou fuč a láhve dopité. Dnes se ze mne stal velký euroskeptik. Když Slovinsko vstupovalo do EU, byl jsem optimistou, neboť mne zajímaly jen dvě věci – Evropa bez hranic a jednoduchý život. Dnes se opět staví hranice a je mi líto, že již nejsem neutrální a vstoupili jsme do NATO.“

 

 

Ukázka písní Zorana Predina

 

Smažené brambory

 

 

Praslovan



 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 02 Březen 2018 09:00 )