Slovenská Twiggy – Eva Kostolányiová

Email Tisk PDF

eva-kostolanyiova foto prtsc youtubeTento týden, 3. října 2016, uplynulo 41 let od úmrtí slovenské zpěvačky Evy Kostolányiové (rozené Vermešové), která byla známá v první půli let sedmdesátých i u nás. Smůlou popové hvězdy byl fakt, že jí byl vyměřen krátký umělecký i civilní život, takže nadějná blonďatá, útlá a okatá zpěvačka, přezdívaná slovenská Twiggy, prohrála svůj boj se zákeřnou chorobou, jíž podlehla ve svých necelých třiatřiceti letech.

 

 

Eviny písně zněly ve Slovenské televizi a rozhlase, byly vydávány na gramofonových singlech (existují i LP), v našich časech vyšlo CD; od dubna letošního roku nabízí Bontonland Evinu antologii – Eva Kostolányiová: Opus 1969-1975. V problematických pro pamětníky dobách to bylo s orchestrem Braňa Hronce, s nímž Eva hostovala ve Švédsku, SRN, se svou kapelou Hej, již založila, zazářila především na eva-kostolanyiova celek foto prtsc youtubepódiích zemí socialistického bloku. Měla úžasně kultivovaný projev a také byla pohybově značně nadaná. Objevil ji slovenský bavič Ivo Krajíček, s nímž natočila pro televizi písničky, které byly dobovou podobou písňových klipů, jak tento žánr chápeme a známe dnes. S Krajíčkem a Kostolányiovou vznikl zajímavý veselý černobílý sportovně laděný televizní muzikál Buď fit! Ústředním motivem je trochu líný Krajíček, jehož se snaží Kostolányiová přimět ke svátečnímu víkendovému sportovnímu odreagování v areálu dobových sportovních zařízení. Muzikálem (který v podtitulu má název balada) zní písničky na téma jednotlivých druhů letních sportů. Dvojice prochází městem, zpívá a věnuje se sportu. Je krásný slunný den. Muzikál má místy charakter grotesky. Pamětníci si možná vybaví televizní písničku Ping-pong

(Len čo sa blížíš, ja stratím reč, /veď so mnou ping-pong len hráš, /vraciaš mi úsmev, /och, to bol smeč/ viem, celý zápas je náš…),

která byla natočena již v barvě a ukazuje všechny dispozice Evy, která pro svou generaci musela být nejen pěveckým, nýbrž i ženským idolem. Eva byla známá svým typickým gestem rukou ve stylu „voilà“ – vidíme jej i v tomto klipu. Televizní dokumentární film o Evě Kostolányiové se jmenuje Radost ze života, v němž vesměs přátelé a kolegové vzpomínají na zpěvačku. Velice vysoko ji hodnotil slovenský herec, zároveň přítel a kolega, Michal Dočolomanský. Dočolomanský se nechal slyšet, že Eva byla vzácná svým charakterem a v té době snad nejlepší slovenskou zpěvačkou. Viola Muránska, textařka, dodává, že Eva patřila k těm zpěvákům, kteří nezpívají jen tóny, ale kteří zpívají smysl písně… Pokud bychom se měli ohlédnout za Evinými písněmi, připomeňme rok 1972 a písničku Keď si sám

(Keď si sám, / na palube hviezdy, / svojej hviezdy, / keď letíš k výšinám, / keď si sám, / nech z neba Ti svieti, / ticho znie Ti, / že nie si sám…). Mezi Eviny největší hitovky jistě patřily coververze známých zahraničních titulů jako třeba Pojď so mnou, (nerátaj na oblohe
chmáry a kdejaký mrak…).

Tuto píseň známe z našich krajů v podání Waldemara Matušky (Čas chvátá). Ve skutečnosti je to převzatá italská písnička Azzurro, již v šedesátých letech zpíval Adriano Celentano. Kostolányiová slavila úspěch s televizní písní Smoliar – tento televizní klip ve dvojí verzi natočila Eva s Michalem Dočolomanským. Jedná se o přetextovanou verzi písničky Banner man (1971), která vešla ve známost díky původní skupině Blue Mink (činnost této britské skupiny se kryla s aktivními roky Evy Kostolányiové). Do třetice zavzpomínejme na píseň Ťuk-Ťuk

(ten pán už práve na mňa ťuká. / Dávno som túžila byť s ním…).

Tento song v originále představila britská zpěvačka Mary Hopkin. Určitou smůlou Evy bylo nejen to, že odešla tak záhy, ale i fakt, že se nestačila žánrově vyprofilovat a hlavně nestihla si zajistit přísun vyloženě originálních slovenských písní. Přesto na ni dodnes vzpomíná generace narozená kolem padesátých let. Do dalšího osudu pop music po její brzké smrti zasáhla změna vkusu nové generace, příchod nových stylů. Eva se sama nechala slyšet, že její cesta na její vrchol byla těžká a že dávalo hodně práce se na vydobyté pozici udržet. Patrně si ani nelze představit smůlu, která ji potkala v podobě choroby, protože zpěvačka musela užívat hormonální léky, které pochopitelně ovlivnily to nejcennější – její hlas. Hlas Evy se stal hlubším, drsnějším a pozbyl dívčí zvonivosti. Kdybychom si poslechli písničky jako Výlety, mohli bychom nabýt skoro dojmu, že je před námi úplně jiná zpěvačka. Eva se k této době ostříhala a kompletně vyměnila image. Mezi zajímavosti patří, že na Evu s úctou vzpomínala Helena Vondráčková, která obdivovala skromné poměry, ve kterých do konce života Kostolányiová žila, dále pak to, že i přes určitou snahu Evy, společné vystoupení s touto zpěvačkou nepodnikl Karel Gott, i když byl opakovaně Kostolányiovou osloven. Závěrem dodejme, že se ukázalo, že krom zpěvu má i prostorově herecký talent. Vedle takových herců jako Marián Labuda zazářila Eva ve slovenské televizní verzi parodické operety Mam'zelle Nitouche („Slečna Netýkavka“). Pozorný divák si jistě všimne, jak krásně upravené nehty má Eva v této inscenaci (srovnejme perfekcionismus show-businessu například s moderními make-upy hereček v českém filmu Cech panen kutnohorských). Mini interview s Evou přinesl i žánrově vzdálený pořad, jakým byl motoristický Pozor, zákruta (1972). Řada fotografů podnikla s Evou mnoho krásných snímků, které se částečně staly součástí výstavy o Evě Kostolányiové u příležitosti 40 let výročí od úmrtí zpěvačky, jež byla ukázána v několika slovenských městech. Nezbývá než vyjádřit naději, že současná generace najde inspiraci v tvorbě Evy a že se splní přání Kostolányiové, aby její písničky vydržely ještě dlouho v povědomí lidí.

 

Video Radosť zo života - Eva Kostolányiová

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 06 Říjen 2016 10:25 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz