V podzemí naslouchejte dechu města, s Bergem

Email Tisk PDF

Metro-Petriny-REPRO-Orchestr-BergZapomeňte na slušné vychování. Odhoďte saka a róby, lakýrky a lodičky. Teple se oblečte, nazujte pohorky. Teprve pak se můžete vydat na květnový koncert Orchestru Berg. Program, připravený na pondělí 6. května pod názvem Dech města, se totiž koná v monumentálním podzemním prostoru budoucí stanice metra Petřiny.

Berg pro své publikum objevil už nejeden zajímavý prostor, o němž byste neřekli, že se hodí k hudební produkci. „Hráli jsme mimo jiné v bývalé čistírně odpadních vod, ve strohém prostoru nové budovy Fakulty architektury, v klubu Roxy nebo v kině Lucerna... Díky nám se na kulturní mapě Prahy ocitl znovu i podzemní prostor Veletržního paláce, dnešní Studio Hrdinů," vypočítává umělecký šéf orchestru Peter Vrábel. Ale ten pondělní je z těch netradičních snad zatím nejpozoruhodnější. Do prostoru budoucí stanice metra Petřiny mohou orchestr a jeho posluchači vstoupit díky pochopení a podpoře společnosti Metrostav a za souhlasu Dopravního podniku hl. m. Prahy.

 

„Na nohy turistickou obuv, na sebe něco, co vás zahřeje. Důvod je jasný – teplota v podzemí je stabilních 12°C, dolů se dostanete po provizorním dřevěném schodišti. Do hloubky téměř 40 metrů vede celá stovka schodů, které musí návštěvníci zdolat, a to nejen dolů ale hlavně pak i nahoru," uvádí ředitelka orchestru Eva Kesslová. Ale sestup do podzemí, přes veškeré nepohodlí, nabídne – jak je to u Bergu zvykem – pozoruhodné zážitky.

 

Program otevře skladba současného českého autora – tradičně ve světové premiéře. „Daily Patterns jsou inspirovány během a ruchem všedního městského dne a jeho biologickým prožitím," říká o svém díle Petr Cígler, profesí badatel v oboru nanochemie. „Z pohledu biologie mám na mysli cirkadiánní rytmus, který se u každého z nás liší a který je zároveň v mnohých detailech podobný. Všichni potřebujeme spát, budit se, jíst a milovat se. Pro leckoho jsou tyto denní rituály zakódovány do časových vzorců, které se někdy i nečekaně vynořují z běhu dne a ovlivňují naše každodenní potřeby a fyziologické projevy. Skladba nechce tento běh popisovat, ale při jejím komponování na chatě v Pořešíně a v Roudné jsem cítil, že se můj cirkadiánní rytmus postupně ustálil na odlišné poloze, než jsem byl zvyklý z města. Umožnilo mi to pohled na město z druhé strany, kdy vystoupila do popředí jeho hlučnost a chaotičnost, které spontánně vrostly do partitury."

 

V české premiéře zazní Respiré (Dýchá), první část trilogie francouzského skladatele Pierra Jodlowskiho Dýchá / Jí / Spí, která je zamýšlena jako soubor audiovizuálních kompozic zabývajících se otázkou těla v našem světě. Hudebník na ní spolupracoval s výtvarníkem Davidem Costem.

 

Několika pasážemi z Žárlivosti od průkopníka „nového románu" Alaina Robbe-Grilleta se v roce 1991 inspiroval německý skladatel a divadelní režisér Heiner Goebbels. Jeho La Jalousie, s podtitulem „zvuky z románu" charakterizuje program Bergu jako vlastně klidnou a filmově pojatou skladbou - „navzdory relativně velkému instrumentálnímu aparátu". Do hudby, kromě lidského hlasu předčítajícího úryvky z románu (francouzsky, jak si to skladatel přál), pronikají i všednodenní zvuky - například klapot dámských podpatků nebo zpěv cikád. Goebbels skladbou, kterou si u něho kdysi objednal Frankfurtský jazzový festival pro Ensemble Modern, vlastně reaguje na drobnou poznámku o románu, kterou si přečetl v Robbe-Grilletově autobiografii: „... naprosto nepopsatelný svět, vystavěný ze zvuků okolo domu. Jak to, že bylo v románu řečeno tak málo o významu sluchu...?"

 

Z devadesátých let pochází také City Life / Městský život amerického minimalisty Steva Reicha. Autor na její okraj uvedl: „Myšlenka, že jakýkoli zvuk se dá zakomponovat do hudebního díla, visí ve vzduchu téměř celé dvacáté století. Od chvíle, kdy Gershwin použil zvuk klaksonu ve skladbě Američan v Paříži, pres Varéseho sirény, Antheůluv letecký motor, Cageovo rádio, až po rokenrol, využívající všech výše uvedených prvku a nejméně od sedmdesátých let i mnoha dalších, a konečně i rap, chuť dostat do hudby zvuky každodenního života neustále rostl. Samplovací klávesy (sampler) ji dnes mohou již plně uspokojit. Ve skladbě Městský život jsou kromě hlasových samplu slyšet také klaksony, práskání dveří, brzdy, lodní sirény, zvukové bóje a sirény požárních a policejních vozu. ... Jednotlivé nehudební zvuky přitom nacházejí protipól v určitých hudebních nástrojích – klaksony v dřevech, dveře ve velkém bubnu, brzdy v činelech, lodní sirény v klarinetech a lidské hlasy v některých dalších melodických nástrojích."

 

V červnu bude Orchestr Berg koncertovat už opět v prostoru méně extrémním, i když opět pro podobné produkce neobvyklém – ve Velký sál Masarykovy koleje (Thákurova 1, Praha 6). Na programu bude jediné dílo „in vain" od Georga Friedricha Haase. Provedení tohoto „celovečerního zvukového deliria s vizuálními efekty" se autor osobně účastní. Koncert se koná 9. června v 19.30, o den později pronese Haas v Českém muzeu hudby přednášku o zakladateli mikrotonální hudby Aloisi Hábovi.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz