Cate Blanchettová: Královna od protinožců


V současném Hollywoodu bychom jen těžko hledali krásnější a talentovanější herečku, než je Cate Blanchettová. Však také není náhoda, že jí největší slávu přinesly role královen, ať už to byla královna Alžběta I. (historické drama Královna Alžběta a jeho pokračování Královna Alžběta: Zlatý věk), elfí královna Galadriel (trilogie Pán prstenů a Hobit) či „hollywoodská královna“ Katharine Hepburnová (životopisný snímek Letec). Téměř dvě desítky filmových ocenění, miliony fanoušků na celém světě a spousta zajímavých rolí, taková je dosavadní bilance Cate Blanchettové, která právě slaví padesáté narozeniny.

Cate Blanchettová. Foto: Profimedia

 

Cate Blanchettová přišla na svět 14. května 1969 v australském Melbourne jako Catherine Elise Blanchettová. Její otec byl vojenský důstojník, matka učitelka. Otec však z jejího života navždy zmizel, když jí bylo deset let – coby čtyřicetiletý zemřel na infarkt myokardu.

Hledání sebe sama

Pro malou Cate a její dva sourozence (staršího bratra Boba a mladší sestru Genevieve) to samozřejmě byla velká rána, stejně jako pro její matku, která se náhle o své tři děti musela postarat sama. Není divu, že Cate Blanchettová ještě dnes odmítá o této etapě svého života mluvit. I o tom, že si jako malá přála bydlet ve strašidelném domě, kde by se s otcem mohla znovu setkat.

Po studiích na dívčí základní škole v Ivanhoe začala navštěvovat dívčí gymnázium v Kew (předměstí Melbourne). Právě zde se poprvé dostala k herectví – objevovala se v nejrůznějších hrách, a dokonce se stala kapitánkou školních dramatických představení. Přesto se ale po maturitě rozhodla zůstat v Melbourne, aby se na místní univerzitě mohla pustit do studia ekonomiky a výtvarných umění. Vše se změnilo až během jedné dovolené v Egyptě – jeden z hostů káhirského hotelu jí nabídl práci komparzistky ve svém novém filmu. Cate Blanchettová souhlasila a když se pak vracela do Austrálie, měla před sebou jasný cíl: stát se herečkou.

Přestěhovala se do Sydney, kde se přihlásila na Národní institut dramatického umění. Absolvovala jej v roce 1992 a o další rok později na sebe poprvé strhla pozornost v divadelní hře Oleanna, ve které byl jejím hereckým partnerem Geoffrey Rush. Za svůj výkon dokonce získala cenu kritiků sydneyských divadel za nejlepší debut. Věru slibný začátek herecké kariéry! Následovala Ofélie v Hamletovi a první nabídky od filmových producentů.

Sebevědomý vstup do světa filmu

Svou první filmovou roli ztvárnila Cate Blanchettová v zapomenuté akční krimi Police Rescue (1994), výrazněji na sebe upozornila až válečným dramatem Cesta do ráje (1997), v němž si zahrála po boku Glenn Closeové a Frances McDormandové. Záhy poté následovala hlavní role v romantickém dramatu Gillian Armstrongové Oscar a Lucinda (1997), jež jí vynesla nominaci na cenu Australské filmové asociace. Tu nakonec také získala, byť za jiný film a za vedlejší roli – stalo se tak díky romantické komedii Lizzie je poklad (1997).

„V její tváři jsem viděl něco nadčasového. Byl jsem si vědom toho, že točím dobový film, ale chtěl jsem, aby vyzněl současně,“ nechal se na adresu Cate Blanchettové slyšet indický režisér Shekhar Kapur. Právě on je podepsaný pod filmem, který z ní před více než dvaceti lety udělal hvězdu, historickým dramatem Královna Alžběta (1998). Nejednalo se o žádnou opulentní podívanou (tou bylo až volné pokračování o devět let později), ale o mimořádně působivou psychologickou studii mladé dívky s nejistou budoucností, která je nečekaně dosazena na britský trůn a nucena o něj svádět nemilosrdný boj. Způsob, jakým Cate Blanchettová roli Alžběty I. ztvárnila, byl jedním slovem fascinující, bohužel však nebyl nakonec odměněn Oscarem, i když Zlatý glóbus a cenu BAFTA za něj získala. A kdože byl v tomto filmu jejím hereckým partnerem? No přece Geoffrey Rush!

Že nebyl úspěch, jehož dosáhla s Královnou Alžbětou, žádná náhoda, se mohli diváci přesvědčit už záhy. Cate Blanchettová byla totiž nezapomenutelná jak v psychologickém thrilleru Talentovaný pan Ripley (1999), tak v krimi komedii Banditi (2001). Ještě lepší hereckou kreaci ovšem předvedla v mysteriózním thrilleru Sama Raimiho Téměř dokonalý zločin (2000), kde si zahrála postavu mladé vdovy obdařené jasnovideckými schopnostmi. A aby těch úspěchů nebylo málo, stala se součástí jednoho z největších filmových projektů začátku nového milénia, trilogie Pán prstenů.

Víc než jen hvězda

Když Peter Jackson obsazoval svého Pána prstenů, měl mimořádně šťastnou ruku. A komu jinému měl svěřit roli elfí královny Galadriel než právě nadpozemsky krásné Cate Blanchettové? Ta si sice zahrála ve všech dílech této veleúspěšné trilogie, největší prostor však dostala hned v tom prvním nazvaném Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001). V dalších dvou už byla spíše jen pro okrasu, ať už to byl Pán prstenů: Dvě věže (2002) nebo Pán prstenů: Návrat krále (2003). Během natáčení na Novém Zélandu si ale dokázala udělat čas i na jiné zajímavé role – objevila se třeba v melodramatu Toma Tykwera Nebe (2002) či napínavém westernu Rona Howarda Ztracené (2003).

Ztvárnit na filmovém plátně postavu herečky, jakou byla Katharine Hepburnová, jistě vyžadovalo nemalou dávku odvahy. Přestože byl hlavní postavou životopisného dramatu Martina Scorseseho Letec (2004) excentrický miliardář a průkopník aviatiky Howard Hughes, byla to i Cate Blanchettová a její Katharine Hepburnová, co z něj udělalo zcela výjimečný počin. A vědoma si toho byla také Akademie filmového umění a věd, když jí konečně udělila Oscara. Poprvé a rozhodně ne naposledy. V impozantním stínu Letce pak bohužel zapadla tragikomedie Wese Andersona Život pod vodou (2004), která představila těhotnou Cate Blanchettovou v roli těhotné novinářky píšící reportáž o svérázném podmořském badateli.

Také v následujících letech podávala důkazy o své herecké všestrannosti a sbírala nejrůznější filmová ocenění. Diváci ji mohli vidět například v multikulturní mozaice Babel (2006), psychologickém dramatu Zápisky o skandálu (2006) či životopisném snímku Beze mě: Šest tváří Boba Dylana (2007). Poměrně úspěšný byl i její návrat k roli, která ji na sklonku 90. let katapultovala ke slávě: film Královna Alžběta: Zlatý věk (2007) sice nebyl přijat s takovým nadšením, ovšem Cate Blanchettové za něj získala další oscarovou nominaci. Naopak zajímavý romantický thriller Berlínské spiknutí (2006) zachycující počátky studené války propadl jak u kritiků, tak u diváků.

Nedlouho před svými čtyřicátými narozeninami se Cate Blanchettová stala součástí světa legendárního archeologa Indiany Jonese. Ve filmu Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008) jí připadla role ďábelské ruské agentky Iriny Spalkové, která byla díky ní svůdná i děsivá. Velká něha naopak vyzařovala z baletky Daisy, kterou ztvárnila ve fantaskním dramatu Davida Finchera Podivuhodný případ Benjamina Buttona (2008), příběhu muže, který stárnul pozpátku, a jeho životní lásky. A zapomínat bychom samozřejmě neměli ani na její statečnou a obětavou Marion z Robina Hooda (2010) Ridleyho Scotta.

Stále na vrcholu

Svou zatím nejlepší roli ztvárnila Cate Blanchettová v psychologickém dramatu Woodyho Allena Jasmíniny slzy (2013). A současně to byla role velmi nelehká, neboť její Jasmine je možná půvabná a noblesní dáma, ale mnoho svých problémů si způsobila sama. Cate Blanchettové se podařilo vzbudit v divácích celou řadu protichůdných emocí a posléze získala za svůj fenomenální výkon nejen Zlatý glóbus a cenu BAFTA, ale také dalšího Oscara. A díky trilogii Hobit (2012–2014) se mohla po letech vrátit i k postavě elfí královny Galadriel.

Cate Blanchettová se zkrátka ocitla na vrcholu kariéry a drží se na něm dodnes. Vychutnala si své záporné role v trhácích Popelka (2015) a Thor: Ragnarok (2017). Excelovala po boku Roberta Redforda v novinářském thrilleru Truth (2015). A jen o vlásek jí unikl další Oscar, tentokrát za milostné drama Carol (2015), v němž ztvárnila postavu vdané ženy, která prožije vášnivý románek s mladou dívkou. Zatím naposledy jsme ji mohli vidět v krimi komedii Debbie a její parťačky (2018) a fantasy Čarodějovy hodiny (2018).

Přestože Cate Blanchettová slaví padesáté narozeniny, vůbec na to nevypadá. Umí klamat stejně šikovně jako její postava z válečného dramatu Památkáři (2014). Míněno je to samozřejmě jako pocta. Cate Blanchettová se nebojí svou krásu vystavovat na odiv, ale dokáže ji také, vyžaduje-li to role, skrývat. A do toho vést úplně normální a šťastný osobní život (už přes dvacet let je vdaná za dramatika a scenáristu Andrewa Uptona, s nímž vychovává čtyři děti).

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB