Letošní Anifilm uvede celovečerní film Roberta Zemeckise Vítejte v Marwenu


Na letošním Anifilmu budou mít diváci unikátní příležitost zhlédnout celovečerní film Vítejte v Marwenu (Welcome to Marwen, 2018), který je zatím posledním filmem Roberta Zemeckise, režiséra, který pravidelně přeskakuje z hrané do animované tvorby nebo je jedinečně kombinuje.

Robert Zemeckis: Vítejte v Marwenu. Foto: Universal Picture

 

V jeho filmografii vedle některých celosvětově nejpopulárnějších filmů jako jsou Návrat do budoucnosti nebo Forrest Gump najdeme i inovátorské filmy využívající animaci: Falešná hra s králíkem Rogerem, Polární expres, Beowulf a Vánoční koleda. Jeho poslední film patří do druhé i první skupiny jeho tvorby – spojuje hrané pasáže s animovanými a také má něco společného s Forrestem Gumpem, natočil jej totiž podle skutečného příběhu umělce Marka Hogancampa, který byl brutálně přepaden, utrpěl poškození mozku a s pomocí loutek žijících ve fiktivním městě Marwen se snaží nalézt ztracenou paměť a najít nový život.

V sekci Zvláštní uvedení se pak vedle nového filmu Roberta Zemeckise představí celovečerní film Sederový masochismus (Seder-Masochism, 2018) americké režisérky Niny Paley, která v něm poťouchlým a netradičním způsobem pracuje s tématem sederové večeře židovského svátku Pesach, při níž si Židé vyprávěním starobylých příběhů připomínají osvobození z egyptského otroctví. Ovšem zde je vypravěčem její otec, který není zrovna velkým dogmatikem, a tak zde zazní nejen netradiční příběhy ale i Louis Armstrong a Led Zeppelin.

Hlavním tématem letošního Anifilmu je anidok – unikátní filmový formát, který propojuje filmový jazyk animovaného a dokumentárního filmu. Tvůrcům toto spojení poskytuje nové možnosti. Z jedné strany jsou vázáni realitou dokumentované skutečnosti či události a na druhou stranu využívají téměř neomezených možností animační techniky a postupů, které je naopak ničím nelimitují. Obě filmové cesty se v konečném výsledku spojují v nový, jedinečný celek. Kombinace animace a dokumentu umožňuje unikátní způsob vyprávění a vizualizaci skutečných příběhů s využitím animačních zkratek a obrazové metafory.

Snímek Potopení Lusitanie Winsora McCaye, který je historiky považován za první animovaný dokument, vznikl před 101 lety. Od té doby se tento „hybridní“ žánr různě proměňoval a vyvíjel. Anifilm zmapuje klíčové momenty tohoto žánru v celosvětovém měřítku.

Kromě krátkometrážních snímků budou uvedeny i celovečerní filmy, které žánr zpopularizovaly, jako například Valčík s Bašírem popisující autorovy zážitky z libanonské války (režie Ari Folman, 2008). Mezi ty již klasické patří i film Kresleno z paměti českého režiséra Paula Fierlingera z roku 1995, v němž popisuje svůj neobyčejný příběh od narození v Japonsku přes dětství v USA, dospívání v Československu a útěk zpět do vysněných Spojených států.

Odlišný a humorný pohled pak nabídne přehlídka animovaných mockumentů, což jsou „dokumenty“ pohrávající si se smyšlenými událostmi. Mezi ně lze zařadit i celovečerní film Autobiografie jednoho lháře: nepravdivý příběh Grahama Chapmana (režie Bill Jones, Jeff Simpson, Ben Timlett, 2012), jehož hlavní postavou je Graham Chapman, kterého si všichni pravděpodobně vybaví jako „toho z Monty Pythona, co už umřel“.

Jelikož je anidok čím dál populárnější i v českém prostředí, část programu bude věnována také historii i současnosti tohoto žánru u nás. Věnovali se mu třeba Jiří Brdečka nebo Michaela Pavlátová.

Oblíbeným programem Anifilmu jsou půlnoční animace, letos půlnoc totiž přivítá i pásmo Z českých luhů a bažin, kde se poprvé v této sekci představí výhradně tuzemská, převážně studentská, tvorba. Další, hororové pásmo, se jmenuje Krev a představí hororové filmy, někdy vážné, plné tajemna a hrůzy, jiné ironické, parodické či se zvrácenou nadsázkou. Jejich autoři nás zavádí do tajemných zákoutí – jednou do světa, kde roste a bují syrové maso, do děsuplného nočního lesa, na divoký Západ či do zahrady, kde lze vypěstovat zombie.

Tělo je název třetího z půlnočních bloků a je zaměřen na tělesnost, a to nejenom v erotickém slova smyslu: od čisté sexuality k okolnostem jejího prožívání. Někteří autoři zase pokoušejí, kam až lze v zobrazování těla zajít a co diváci snesou. Zkoumají úchylky, obskurní chování a situace. Do netušených vod zde zaplul i klasik holandské animace Paul Driessen s vtipnou novinkou Původ zvuků (The Origin of Sounds).

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

plakat

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB