Zemřel Luděk Munzar, skvělý herec i vypravěč


Luděk Munzar. Foto: Alexander LukešLuděk Munzar ztvárnil v 70. a 80. letech skvělých rolí v Národním divadle (Švandu ve Strakonickém dudákovi, Mercuria a Jindřicha V. ve Shakespearových hrách či hlavní postavu Brechtovy hry Zadržitelný vzestup Arthura Uie). Hrál v mnoha filmech, ale nejsilnější role vytvořil v televizi, například v roli Piláta ve TV filmu Pilát Pontský, onoho dne, který natočil Oldřich Daněk na motivy Michaila Bulgakova v roce 1991. A mnohým utkví i jako jeden z vypravěčů filmu Karla Zemana Krabat

 

Luděk Munzar se narodil v Nové Včelnici v jižních Čechách, ale dětství strávil ve východočeských Smiřicích. Původně se chtěl stát vojenským letcem, nakonec ale vystudoval Vyšší hospodářskou školu v Hradci Králové. V průběhu studia začal hrát divadlo v rámci studentského souboru Mladá scéna v Hradci Králové, láska k herectví nakonec zvítězila a v letech 1952-1956 vystudoval DAMU. V divadle začínal postavami charakterově vyhraněných mužských typů s rozhodnou povahou, později se propracoval k psychologicky složitějšímu herectví.

Kromě řady skvělých rolí ve filmech byl Luděk Munzar vyhledávaný i jako vypravěč literárních děl pro rozhlas. „Rozhlas je pro mě disciplína číslo jedna. V podstatě už jako malý kluk jsem propadl kouzlu rádia, i když jsme ho doma neměli,“ vysvětlil to před pěti lety. Vychutnat toto jeho mistrovství mohli filmoví diváci ve snímku Karla Zemana Krabat z roku 1977 (k vidění ZDE). Luděk Munzar v tomto kresleném filmu, který převyprávěl legendu o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století z Horní Lužice na motivy knihy Otfrieda Preusslera, nezapomenutelně propůjčil hlas hlavnímu hrdinovi. Stejně výborné byla jeho interpretace povídky Sredni Vaštar od anglického humoristy Sakiho v krátkém stejnojmenném filmu výtvarníka Petra Poše a režiséra Václava Bedřicha z roku 1981 (k vidění ZDE).

Luděk Munzar dostal v roce 2012 cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Tehdy ohodnotil současný stav společnosti k umění: „Všechno je špatné – patos je špatný, romantismus je špatný, lidi se milují – to je blbý a starý.“ Na forbíně Národního divadla, které opustil v roce 1990 i se svou partnerkou a herečkou Janou Hlaváčovou, řekl: „Říci v divadle či na kameru partnerce: já tě mám rád, já tě miluju, celým svým životem tě miluju, je patetické. Ale říct to tak, aby divák u obrazovky zatrnul a možná mu stoupla slza do oka, je obrovský kumšt a práce." Jak televizní kamery tehdy ukázaly, některé ženy si utíraly slzy, když Luděk Munzar ve své řeči hořce připomenul: „Je to 22 let, co jsem odtud dobrovolně odešel. Za celou tu dlouhou dobu mě nenapadlo, že se na toto jeviště ještě vrátím."

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

plakat

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB