Titanic a jeho geniální „kapitán“

Share on Myspace

James Cameron foto rolexTento měsíc tomu je přesně dvacet let, kdy měl v našich kinech premiéru Titanic. Byla to věru náramná podívaná, dojemná love story a katastrofické drama v jednom. A nadšení z ní byli jak kritici, tak diváci. Postupem času se stal z Titanicu komerčně nejúspěšnější film všech dob (a tuto pozici si udržel až do roku 2010) a aby těch nej nebylo málo, získal hned jedenáct Oscarů, čímž vyrovnal osmatřicet let starý rekord Ben Hura Williama Wylera. Proč si tedy kromě samotného filmu nepřipomenout i osobnost jeho tvůrce Jamese Camerona?

 

 

 

Z řidiče kamionu režisérem

James Cameron se narodil 16. srpna 1954 v kanadském Ontariu. Když shlédl Kubrickovu 2001: Vesmírnou odyseu, probudily se v něm naplno jeho tvůrčí schopnosti, a tak začal se psaním sci-fi povídek. V sedmnácti letech se i se svou rodinou přestěhoval z Kanady do Spojených států, kde po ukončení střední školy začal se studiem fyziky a angličtiny na California State University. Jeho největším snem však bylo stát se filmařem – a můžeme být jen rádi, že se mu nakonec splnil.

 

Po nějaké době zanechal Cameron studia a začal se živit jako řidič kamionu. Když zrovna neseděl za volantem, trávil čas psaním scénářů, které by jednou chtěl zfilmovat. Osud tomu chtěl, že Cameron získal práci ve společnosti New World Pictures, v jejímž čele stál Roger Corman, legendární tvůrce béčkových sci-fi a hororů. Právě zde mohl cílevědomý mladík poprvé uplatnit svoji kreativitu – podílel se na výpravě sci-fi komedie Sador, vládce vesmíru (1980) a výrobě vizuálních efektů pro Carpenterův kultovní snímek Útěk z New Yorku (1981). A konečně také poprvé usedl na režisérskou stoličku, aby spolu s Ovidiem G. Assonitisem natočil ultrabéčkový horor Piraňa 2: Létající zabijáci (1981). Film, na který je asi lepší zapomenout...

 

 

Průlom

Když Cameron slavil své třicáté narozeniny, bylo už jeho postavení ve světě filmu diametrálně odlišné. Zanedlouho měl mít totiž premiéru jeho nový film, akční sci-fi Terminátor (1984), a díky producentce Gale Anne Hurdové (jež byla nějaký čas Cameronovou druhou manželkou) si jej Cameron mohl natočit dle svých představ. Do role vraždícího robota T-800, který byl z budoucnosti vyslán, aby zabil budoucí matku vůdce lidí ve válce proti strojům, se mu navíc podařilo získat Arnolda Schwarzeneggera, čerstvě proslaveného výpravnou fantasy Barbar Conan.

 

Přestože byl Terminátor natočen za skromný peníz, na jeho výsledné podobě nebyla tato skutečnost ani trochu patrná. Z řemeslného hlediska se jednalo o špičkovou podívanou, která s přehledem strčila do kapsy nejednu velkou produkci. A nejen z řemeslného! Camerovi se totiž podařilo přijít také se skvělým příběhem plným napětí, emocí i znepokojivých poselství. Nebylo tedy divu, že se z Terminátora vyklubal velký hit, který se pro mnohé diváky stal doslova kultovní záležitostí. Cameronova kariéra se teď mohla rozjet naplno.

 

A nutno říci, že Cameron rozhodně neusnul na vavřínech a sebevědomě pokračoval ve své cestě za slávou a uznáním. Se Sylvesterem Stallonem napsal scénář k Rambovi II (1985) a navíc se pustil do své další režie. Výsledkem byli Vetřelci (1986), pokračování úspěšného sci-fi hororu Vetřelec (1979) od Ridleyho Scotta. To, co se Cameronovi podařilo, lze označit za zázrak. Natočil sequel, který s přehledem překonal svého předchůdce. A to jak z hlediska kvantity (rozpočet i tržby byly vyšší), tak kvality. Za třešničku na dortu pak můžeme označit sedm oscarových nominací (mezi nimiž nechyběla ani ta pro Sigourney Weaverovou), z toho dvě proměněné.

 

 

Vetřelci nejsou výjimečnou podívanou jen díky svým řemeslným kvalitám. Zatímco první díl si vystačil pouze s osmi postavami a jedním vraždícím monstrem, ve druhém už proti sobě stála armáda lidí a armáda vraždících monster. Velkou scénáristickou péčí navíc Cameron zahrnul hlavní hrdinku celého vyprávění, odvážnou kosmonautku Ellen Ripleyovou. Ta byla v prvním díle pouze jedním z členů různorodé posádky, ve druhém se z ní však stala drsná bojovnice, jež mateřsky ochraňuje malou Newt, dceru zemřelých vesmírných kolonistů. Ještě nějaký další zásadní rozdíl oproti Scottovu originálu? Ano. Pracoval-li první díl efektivně s diváckým strachem z neznámého, tak druhý neméně efektivně pracoval s diváckým strachem z viděného (vetřelčí královna dodnes budí hrůzu).

 

Po tak adrenalinových podívaných, za jaké lze Terminátora a Vetřelce bezpochyby označit, je celkem pochopitelné, že byl další Cameronův film, podmořská sci-fi Propast (1989), pro mnohé diváky spíše zklamáním. Cameron se navíc více soustředil na její řemeslnou než obsahovou stránku, takže celé vyprávění působilo místy poněkud statickým dojmem. Přesto však nelze Propast označit za nezdar (vizuální efekty byly oceněny Oscarem), navíc se jedná o jeden z těch mála sci-fi filmů, ve kterém nejsou mimozemšťané líčeni jako krvelačné bestie. Jaký rozdíl oproti úspěšnějším a dynamičtějším Vetřelcům!

 

 

Král světa

 

Během 90. let dosáhla Cameronova kariéra svého vrcholu. Však také na jejich začátku natočil svůj dodnes nejlepší film. Bylo jím pokračování kultovního Terminátora nazvané Terminátor 2: Den zúčtování (1991) a jednalo se o nejdražší produkci své doby. A nebyl by to samozřejmě Cameron, kdyby se zase nepokusil přijít s něčím úplně novým. Za použití moderních filmových technologií vytvořil speciální efekty, které neměly obdoby (zlý terminátor z tekutého kovu). Ale to ještě nebylo zdaleka všechno, neboť Cameron si byl moc dobře vědom toho, že diváci od něj budou opět očekávat silný příběh.

 

A přesně ten jim také nabídl. Děj se tentokrát točil kolem malého kluka, budoucího spasitele lidstva, za nímž jsou z budoucnosti vysláni dva terminátoři. Zatímco ten první ho má chránit, ten druhý ho má zabít. A tím prvním terminátorem je T-800, prototyp, který měl v prvním díle zabít chlapcovu matku. Po zlém terminátorovi si tak Arnold Schwarzenegger mohl zahrát i toho hodného a nutno říci, že jako kladný hrdina působil ještě věrohodněji. Cameron se navíc tentokrát mohl zabývat mimořádně zajímavou otázkou: Mohou být stroje schopny citů? A právě otcovsko-synovský vztah, který se postupně vytvoří mezi hodným terminátorem a jeho chráněncem, je na celém filmu tím nejpozoruhodnějším. Co dodat? Diváci se do kina doslova hrnuli a v následujícím roce získal Terminátor 2: Den zúčtování čtyři Oscary v technických kategoriích.

 

Po úspěchu druhého Terminátora se Cameron ještě jednou sešel s Arnoldem Schwarzeneggerem. Tentokrát spolu natočili vynikající akční komedii Pravdivé lži (1994), remake francouzského snímku Podtrženo, sečteno! Schwarzenegger v ní ztvárnil roli supertajného agenta, o němž si jeho žena myslí, že je nudným obchodníkem s počítači. Ačkoliv tentokrát Cameron nenabídl víc než jen klasickou akci (tentokrát žádní mimozemšťané nebo terminátoři z tekutého kovu) a suchý humor, diváci byli opět nanejvýš spokojeni. Vlastně je docela škoda, že už další humorný film Cameron nenatočil, byť se nějakou dobu mluvilo o tom, že by se Pravdivé lži mohly dočkat druhého dílu.

 

Nechal-li se Cameron v rámci jednoho rozhovoru slyšet, že točí filmy o lásce, je třeba mu dát zapravdu. První Terminátor je do značné míry klasickou love story, ten druhý je zase o otcovské lásce. Motiv mateřské lásky je pak přítomen ve Vetřelcích. A v Propasti k sobě znovu hledají cestu bývalí manželé, zatímco v Pravdivých lžích musí hlavní hrdina dokázat své manželce, že ji stále miluje. Ten nejryzejší příběh o lásce však Cameron nabídl až v Titanicu. Příběh o chudém kreslíři a dívce z bohaté rodiny, kteří se potkají na palubě největšího zaoceánského parníku.

 

Titanic byl poctou klasickým hollywoodským velkofilmům, které se točily především v 50. a 60. letech. Zároveň ale také divákům předvedl nejmodernější trikové technologie, díky nimž vypadal Titanic, to dějiště čisté lásky hlavních hrdinů, jako skutečný. Svým způsobem by se tedy dalo říci, že Cameron oživil staré (a dobré) pomocí nového. Film samotný pak lze rozdělit na dvě poloviny. První pozvolna sleduje, jak k sobě Jack a Rose (tak se jmenují hlavní postavy v podání Leonarda DiCapria a Kate Winsletové) hledají cestu. A je jedním slovem nádherná! Druhá zachycuje průběh oné nechvalně známé katastrofy z roku 1912, jež si vyžádala okolo 1500 lidských obětí. Za sebe musím říct, že se mi první část líbila přece jen o něco víc.

 

Je všeobecně známo, že natáčení Titanicu bylo mimořádně obtížné. Rozpočet se postupně vyšplhal na 200 miliónů dolarů, což byl ve své době rekord, a samotný Cameron se dobrovolně vzdal honoráře. Svému filmu prostě věřil a už první reakce diváků mu daly zapravdu. Jak už bylo řečeno, z Titanicu se vyklubal obrovský hit, dokonce několikanásobně větší, než jakým byl druhý Terminátor. Jeho celosvětové tržby překročily hranici 1,8 miliardy dolarů a díky obnovené premiéře ve 3D formátu, jež následovala o patnáct let později, se vyšplhaly až na 2,1 miliardy dolarů. Když pak Titanic získal jedenáct Oscarů (včetně těch za nejlepší film a režii), prohlásil se nadšený Cameron „králem světa“.

 

 

Cesta na Pandoru

Po enormním úspěchu Titanicu se Cameron dlouhá léta věnoval především dokumentární tvorbě a vývoji nových technologií. K natáčení celovečerních filmů se vrátil až s výpravnou fantasy Avatar (2009). Její děj, který v mnoha ohledech připomínal děj Costnerova Tance s vlky, zasadil Cameron na fiktivní planetu Pandora. Zde se nachází nerostné bohatství, které by ziskuchtiví lidé rádi získali, naráží ovšem na odpor zdejších domorodců, příslušníků národa Na´vi. Bývalý mariňák Jake Sully dostane za úkol prostřednictvím speciálního genetického programu zmíněný národ infiltrovat, postupně se s ním však sžije natolik, že se rozhodne bojovat po jeho boku.

 

Netřeba dodávat, že po technické stránce byl Avatar doslova revolučním počinem. Cameron v něm vytvořil zcela nový svět s veškerou faunou a flórou. A tento svět byl natolik magický a opojný, že většina diváků neměla problém povznést se nad neoriginální příběh. Ba co víc, Avatar byl nakonec ještě větším hitem než Titanic a v celosvětovém měřítku dodnes zůstává divácky nejúspěšnějším filmem všech dob (utržil okolo 2,8 miliard dolarů). Oscara za nejlepší film a režii však Cameronovi nakonec vyfoukla jeho bývalá manželka Kathryn Bigelowová s protiválečným dramatem Smrt čeká všude.

 

James Cameron patří bezpochyby k největším režisérům světové kinematografie. O to větší je škoda, že se natáčení celovečerních filmů nevěnuje častěji. Na druhou stranu je ale pořád lepší, když natočí jeden výjimečný film během deseti let, než aby rozmělňoval svůj talent v průměrnostech, jako to dnes třeba dělá Tim Burton. Na jeho tvorbu se pokusil navázat už nejeden režisér a ve většině případů neúspěšně. Nevýrazná či dokonce nevydařená byla pokračování Terminátorů (s čestnou výjimkou Terminátora 3: Vzpoury strojů) a Vetřelců, na nichž se už Cameron nepodílel. Ale vzhledem k tomu, že v současné době pracuje na několika dalších Avatarech (druhý díl nás dle všeho čeká v roce 2020) a dohlíží na přípravu nové terminátoří trilogie, se rozhodně máme zase na co těšit. A velkou roli v nich určitě zase bude hrát láska...

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.