Známé věci o Číně uvnitř Hollywoodu

Email Tisk PDF


Kong Ostrov lebekProdukce hollywodských studií musí (a není o tom pochyb) zaujmout také občany Spojených států. Ale bylo by krátkozrakým, kdyby se neorientovala na celý svět; a samozřejmě to dělá.

 

 


Tak třeba Čech - co „cizí divák“ – však na prvním místě těchto žebříčků nefiguruje a jistě je vám známo, že víc než nás je na zeměkouli Číňanů.


Ještě před dvaceti lety byla sice v Číně u vesel filmová cenzura nejtvrdšího kalibru, ale to už tak není. Proč? Analýzy jsou zajímavé. Přeskočme je - a věnujme se (všeobecně známému) výsledku, kterým se stala orientace hollywodského průmyslu na Čínu. Jste-li ostatně náhodou povoláním scenárista, i vy musíte takou orientaci akceptovat. A sám jsem si oné „známé věci“ prvně všiml už před osmi lety ve filmu 2012 (2009), neboť to byli právě Číňané, kdo dle této verze budoucnosti zachrání lidstvo.


A trend? Od té doby se nezastavil; naopak. Sílí. - Jak jste si možná všimli při sledování sci-fi Ridleyho Scotta Marťan (2015), kde Peking nejen agilně, nýbrž úspěšně zasahuje až ve vzdálených hlubinách vesmíru. Sám (a jistě nejen sám) jsem se pak takřka v šoku ocitl ze scénáře letošní šílenosti Kong: Skull Island(Kong:Ostrov lebek), byť mě teď můžete osočit, že mísím jablka a hrušky.


Alias Číňany a Vietnamce; anžto ten film vznikl v koprodukci USA/Vietnam. Máte pravdu a nemisme ovoce; nemisme navzájem ani „barevné“ lidi, ale konstatujme, co v Hollywoodu vzniklo. A co?


Scénáře Maxe Borensteina (který psal už před čtyřmi lety Godzillu), Dana Gilroyho a Dereka Connollyho (ten sepsal před dvěma lety Jurský svět) se chopil režisér Jordan Vogt-Roberts (*1984) a určitě i pod vlivem producentů obsadil taky čínskou herečku Tiang Ling (*1989), japonského herce Takamasa Ishiharu (*1981), Američany černošského původu Corey Hawkinse (*1988) a - koneckonců – též slavného Samuela L. Jacksona (*1948).


Hawkins roli vzal a nevezměte ji, avšak br!


Čínskému vnímateli vědomě slouží co muž vysoce vhodný k potvrzení oprávněnosti (nepochybně jen občasné) čínské fobie z černé rasy, když je ve finále odtažen bělochem od kulometu (kterým hrdinně pálí do obří opice) a my spolu s ním uslyšíme: „Fajn! A my to teď převezmeme.“


Co však horšího? Samuel L. Jackson sice oba vojácky nenávidí, avšak současně je naznačováno, že v něm do jisté míry spatřil sám sebe. Ano, ano; můžete mít jiný názor, ale já bych řekl, že právě to přineslo mnoha divákům v daleké Číně zadostiučinění. Hollywood ovšem je prohnaný, i předešel mé výtce vysoce jednoduše. Černý Jackson sice v boji s Kongem - vcelku oprávněně - zhyne, ale od kulometu odstrčený Hawkins naopak přežije. A co víc? Během událostí tu předvedených se najdou s hrdinkou představovanou Číňankou Tiang Ling.


A kdyby se to vše z akčního filmu, který po většinu času vydrží sledovat i dítě z mateřské školky, jednoduše vyškrtalo? Nestalo by se podle mě nic. A přece něco.


Výdělky z Číny by klesly.

 

Trailer:

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 19 Říjen 2017 08:42 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB