Temná věž ve 4DX

Email Tisk PDF

Dark tower St KingAmerický herec Matthew McConaughey (*1969) se objevuje v televizi od šesti let a roku 1987 debutoval v seriálu Nevyjasněné záhady. Symbolicky to možná předurčilo charakter mnoha až do dneška jím ztvárněných figur.

 

 

U filmu MM prorazil roku 1993 díky režiséru Richardu Linklaterovi a následovaly mj. snímek Masakr v Texasu (1994), Schumacherova adaptace Grishamova románu Čas zabíjet (1996), adaptace Saganova Kontaktu (režie Robert Zemeckis), Spielbergův Amistad (1997), komedie Edtv (1999) a Svatby podle Mary (2001) či fantastické filmy Lovec démonů (2001), Království ohně (2002) a (poměrně nedávno) Interstellar (2014) v režii Christophera Nolana. K tomu připočtěte poněkud přeceněný seriál Temný případ (2014) či onu krátkou „přednášku“ o masturbaci z Vlka z Wall Street (režie Martin Scorsese); ale co na MM i mnozí muži vlastně vidí, já osobně úplně nechápu; sympatický mi není a kupříkladu takový Christopher Walken se mi zdá zajímavější. Walkenovi však bohužel Darktowerposteruž bylo čtyřiasedmdesát a roli Muže v černém v letošní adaptaci Kingovy epopeje Temná věž tudíž mohl dostat stěží (i když by to taky šlo).

Ale co! Nevadí. Matthew McConaughey je totiž pořád ještě na celém tomhle spektáklu nejpůsobivější, a když s bleskurychlostí africké zelené mamby vraždí, obejde vás skutečná hrůza.

A mimochodem, je možné, že MM tu roli vzal (či do ní byl obsazen) i díky docela zvláštní asociaci mezi dvěma králi. Mezi králem Karmínovým, respektive Šarlatovým (v Temné věži zmiňovaným) a králem Žlutým, odkaz na něhož se děsivě vrací v Temném případu, který vznikal na motivy přes sto let staré knížky o Žlutém králi z pera brakového spisovatele Roberta Williama Chamberse.

Co víc, i hlavní dětský hrdina Temné věže se jmenuje Chambers. Tu druhou dospělou hlavní postavu King prý psal kdysi s představami pistolníků ztvárňovaných Clintem Eastwoodem, nicméně dnes hraje „Pistolníka“ černošský herec Idris Elba.

Nemyslím, že to vadí. Nedostatky filmu to určitě neumocnilo. Problém je jinde. V tom, že Kinga skutečně musíte radši číst. A sice přibývá výjimek, ale většinu filmových adaptací jeho děl lze jednoduše označit za prachbídnou; a kdo by snad zatoužil Mistra soudit podle letošní Věže, dospěl by nejspíš k závěru, který by si Stephen za rám nedal. Navíc... Je přece známo, že adaptace Temné věže měla být původně delší, a také výsledné dílo má řadu momentů, které si lze snadno představit jako jakési odrazové můstky ke startu nějakého seriálu.

Vznikne jednou? Uvidíme. Já sám bych jej ale jen stěží sledoval.

A původní literární sága?

Má nějakých čtyři tisíce stran(!), vystupuje tam během jedné sekvence dokonce sám King a celek se dělí na neuvěřitelných devět částí - i včetně jedné povídky. Uveřejněny byly v letech 1982-2013, ale po jejich očesání na snímek dlouhý jen pětadevadesát(!) minut zůstane v paměti jen specifický fantasy hororek s prvky westernu a zároveň dílko, které se do historie filmové fantasy nevryje.

P. S.

Shodou okolností jsem Temnou věž viděl ve formě nazývané 4DX. A jelikož jsem tak ještě předtím žádný jiný film nesledoval (jsem sto let za opicemi), bylo to pro mě dobrodružstvím.

I zklamáním. Jak se zdá, divák by měl před návštěvou podobného představení přečíst poměrně dlouhý text o tom, jak se v sále chovat, což jsem neudělal. Po usazení se do křesla je každý znovu a hned dvakrát (v češtině a v angličtině) varován z plátna, co v žádném případě nesmí dělat. Začal jsem si proto připadat jako před jízdou na horské dráze a jistá mladá dívka (staré uvaděčky, jak asi víte, už dávno neexistují) mě navíc úvodem zpovídala. Těsně před produkcí pak prošla i svažitý sál a upozornila pár lidí, že musí mít tašky a jiné předměty pokud jen možno upevněné. Nu, a vzápětí jsem zjistil také to, že dnes sedím v biografu pouze na vlastní nebezpečí, a pozvracím-li se, nedostanu odškodné. A raní-li mě mrtvice, také ne.

Snažil jsem se proto instrukcím vyhovět, ale dívka stejně prošla už během promítání znovu sálem a poprosila přímo mě, abych dal pryč batůžek, který stál před mýma nohama na podlaze. Udělal jsem to. Ale proč to bylo tak nutné, nevím.

Co obdivuji, je synchronizace větru (který vane z boku, takže je vám zima), kouře (ten stoupá přímo od obrazů) a úderů do zad (přicházejí z nitra sedačky) s událostmi na plátně. - Rovněž kolíbání křesla ději zhruba odpovídá, ale i tak mám mladíka, který prosadil 4DX, spíš za odvážného sabotéra. Osobně se mi totiž veškeré ty fígle nepodařilo s vnímáním příběhu zkorelovat a stále mě rušily.

Jako by upozorňovaly: Hele! Na světě to takhle drncá a fučí a jen tamto vepředu je film.

P. P. S.

Česko-slovenská filmová databáze tenhle snímek aktuálně cejchuje pouhými 54% a uvádí, že jde o již čtyřiapadesátou zfilmovanou knižní předlohu Stephena Kinga. To je zřejmě pravda. Kdybychom ale připočítali adaptace jeho povídek, octli bychom se dozajista za číslicí sto! A to už je osud.

The Dark Tower. USA 2017. Námět Stephen King. Spoluproducenti Stephen King a Ron Howard. Režie Nikolaj Arcel. Hudba „Junkie XL“. 95 minut.

 

Trailer

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB