Dustin Hoffman – herec tělem i duší

Email Tisk PDF

Dustin-HoffmanTěžko si představit žebříček nejlepších herců světové kinematografie, v němž by nefiguroval Dustin Hoffman, který nedávno v tichosti oslavil své osmdesáté narozeniny. Přestože v posledních letech nenatočil film, který by byl hoden větší pozornosti, má na svém kontě nepřeberné množství rolí z kategorie nezapomenutelných, přičemž ty, které ztvárnil ve filmech Kramerová versus Kramer a Rain Man a získal za ně zaslouženě Oscara, představují v jeho filmografii jen onu pověstnou špičku ledovce.

 

 

Od klavíru k filmu

Původně ale Dustin Hoffman, který se narodil 8. srpna 1937 v Los Angeles, začal studovat klasickou a jazzovou hudbu, protože se chtěl stát klavírním virtuosem. Herecké geny ale nakonec převážily, a tak se Hoffman vydal do New Yorku a do doby, než byl konečně přijat do slavného hereckého učiliště Actors Studio, se živil jako číšník, vrátný nebo barový pianista.

Ve světě filmu prorazil Dustin Hoffman jako třicetiletý, kdy už měl za sebou zkušenosti z divadla. Oním osudovým filmem byla romantická komedie Absolvent (1967), v níž ztvárnil plachého vysokoškoláka, který si začne milostný románek se svou o generaci starší sousedkou, aby se nakonec zamiloval do její krásné dcery. Způsob, jakým Hoffman tuto roli ztvárnil, byl jedním slovem famózní a je velmi smutné, že svého prvního Oscara nezískal už za ni. Čerstvě nabytý status filmové hvězdy a idolu mladého publika mu ovšem tento „neúspěch“ musel bohatě vynahradit. A další zajímavé nabídky na sebe nenechaly dlouho čekat…

Po zajímavém vztahovém dramatu John a Mary bychom si měli připomenout další film, ve kterém Hoffman v roce 1969 tak nezapomenutelným způsobem zazářil, a sice Půlnočního kovboje. V tomto působivém dramatu Hoffman ztělesnil na tuberkulózu umírajícího pouličního zlodějíčka, jenž se spřátelí s mladým gigolem a vydá se s ním na dlouhou cestu za tzv. americkým snem. Svou syrovostí vzbudil sice Půlnoční kovboj nemalou vlnu kontroverze (a měl značné problémy s cenzurou), přesto se ale stal hitem a získal tři Oscary, mezi nimiž nechyběl ani ten za nejlepší film. A Hoffman? Tomu zlatá soška unikla jen o vlásek…

 

Na vrcholu kariéry

Není pochyb o tom, že 70. léta byla nejšťastnějším a nejplodnějším obdobím Hoffmanovy herecké kariéry. Už na samém začátku této dekády natočil dvojici filmů, které lze řadit k těm nejlepším v jeho filmografii. Tím prvním je nade vši pochybnost western Malý velký muž. Příběh sirotka, kterého vychovali Čejenové a který přežil slavnou bitvu u Little Big Hornu, byl zároveň příběhem o konci indiánské civilizace, byť to tak na první pohled nemuselo vypadat. Druhým pak je mistrovský thriller Sama Peckinpaha Strašáci (1971) vyprávějící o mladém manželském páru, který se odstěhuje na venkov, aby tam místo kýženého klidu zažil peklo na zemi.

Ve vysoce nastaveném pracovním tempu nepolevil Hoffman po celá 70. léta. Zastínil Stevea McQueena v legendárním vězeňském dramatu Motýlek (1973), prchal před nacistickými válečnými zločinci v mrazivém thrilleru Maratónec (1976) a společně s Robertem Redfordem vyšetřoval aféru Watergate v kultovním novinářském dramatu Všichni prezidentovi muži (1976). A pak přišlo to, co mělo přijít už dávno – první Oscar. Stalo se tak díky melodramatu Kramerová versus Kramer (1979), v němž Hoffman ztvárnil postavu milujícího otce, který musí náhle absolvovat nechutnou soudní tahanici o svého malého syna. Asi se mnou nebude každý souhlasit, ale právě v tomto filmu podal Hoffman nejlepší herecký výkon celé své kariéry, zejména když uvážíme, jak silné emoce tu dokázal prostřednictvím své role v divácích vyvolat.

 

Milovaná legenda

Přízeň diváků, kritiků a Akademie si Dustin Hoffman dokázal udržet i během 80. let. Z filmů, které v té době natočil, je třeba zmínit hned dva. Prvním z nich je půvabná romantická komedie Tootsie (1982). V té si Hoffman zahrál herce, který nemůže sehnat práci, a tak se převleče za ženu a udělá závratnou kariéru v soap opeře z nemocničního prostředí. Kreace to byla věru fenomenální a nebýt Bena Kingsleyho a jeho Gándhího, byla by opět kreací oscarovou. Druhým ze zmíněných filmů je, jak už nejspíš tušíte, drama Rain Man (1988), v němž se Hoffman představil coby autistický bratr egoistického podnikatele. Jednalo se o další z těch hereckých proměn, nad nimiž se doslova tajil dech, a udělit za ni Hoffmanovi dalšího Oscara muselo být pro mnohé členy Akademie takřka povinností.

Zní to možná trochu depresivně, ale právě v Rain Manovi ztvárnil Dustin Hoffman svou poslední velkou roli. Přestože jsme ho od té doby mohli vidět ještě v řadě dalších kvalitních titulů (Hook, Smrtící epidemie, Spáči, Vrtěti psem, Barneyho ženy), herecké formy, v jaké se udržoval během 60. – 80. let, už nedosáhl. Ale pořád byl ještě ve formě, kterou by mu drtivá většina jeho kolegů mohla závidět.

O tom, že jen málokterý herec přispěl k rozvoji světové kinematografie tak zásadním způsobem jako právě Dustin Hoffman, snad není nejmenších pochyb. A přestože už si tento herecký génius asi bude užívat především zaslouženého klidu, radostné chvíle spojené se sledováním jeho nejlepších filmů si budou i nadále užívat diváci na celém světě!

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 


Akademie Literárních novin

vás zve na kurz

Problémy současné češtiny

Kurz je určen všem těm, kteří denně pracují s naším rodným jazykem, nebo těm, kteří o něm rádi přemýšlejí a uvědomují si, jak se mění. Budeme mluvit o tom, jak se dnes mluví a píše, a zaměříme se i na to, proč se nám v jazyce něco nelíbí. Na příkladech konkrétních jazykových provinění proti správné češtině si ukážeme dnešní nejčastější chyby ve vyjadřování psaném i mluveném v úřednických, reklamních i mediálních textech.

3. prosince od 10:00 do 16:00 hod.

AKADEMIE.LITERARKY.CZ

Telefon: 234 221 131

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB