Sedmdesátiny Stevena Spielberga

Email Tisk PDF

Spielberg StevenJen málokterý režisér dosáhl takového věhlasu jako Steven Spielberg, který v těchto dnech slaví své sedmdesáté narozeniny. Spielberg totiž není jen králem filmové zábavy, který nám umožnil prožít báječná dobrodružství po boku Indiany Jonese a oživil dinosaury, ale také poslem humanismu, který se nebál vyobrazit hrůzy války (Zachraňte vojína Ryana), holocaustu (Schindlerův seznam) a terorismu (Mnichov). A také nás naučil, že i mimozemšťané mohou být někdy hodní a myslet to s námi dobře (Blízká setkání třetího druhu, E.T. - mimozemšťan). A přestože se jeho zatím poslední snímek, fantasy Obr Dobr, nesetkal s příznivou diváckou odezvou, neznamená to, že by se mu nepovedl.

 

 

Legendami opředené dětství a dospívání

O dětství a dospívání Stevena Spielberga, který přišel na svět 18. prosince 1946 v Cincinnati (Ohio) se toho napsalo a namluvilo nemálo. O tom, jak bylo poznamenané rozvodem rodičů a sledováním roje meteoritů na noční obloze. O tom, jak s tátovou osmimilimetrovou kamerou natočil své první filmy. A o tom, jak odešel ze školy, aby se filmu, své velké lásce, mohl konečně začít věnovat naplno.

Umožnil mu to krátkometrážní snímek Amblin´, který natočil, když mu bylo pouhých dvaadvacet. Díky němu získal sedmiletou smlouvu u studia Universal, pro které pak mj. pomáhal vymýšlet postavu detektiva Colomba. Byla to mimořádně plodná léta, málokdo ale v té době nejspíš tušil, jak daleko to mladý režisér dotáhne. A nejspíš to netušil ani Spielberg (pověstný svojí skromností) sám...

 

Duel (nejen) se žralokem

Začátkem 70. let natočil Steven Spielberg pro televizi snímek Duel (1971). Tento „silniční“ thriller o řidiči osobního auta, kterého začne na silnici pronásledovat z neznámých důvodů obří kamion, to v některých zemích dotáhl až na plátna kin, kde se promítal s obrovským úspěchem. A v jeho stínu se dokonce tak nějak ztratil i Spielbergův celovečerní debut, působivé drama Sugarlandský expres (1974).

Vše se změnilo v roce 1975. Tehdy totiž Spielberg uvedl do kin svůj katastrofický thriller Čelisti. Je všeobecně známo, že jeho natáčení bylo pro většinu zúčastněných noční můrou. Natáčecí plán byl několikrát překročen, o rozpočtu nemluvě. A mechanický žralok, který si postupně vysloužil přezdívku „pivní Bruce“, byl neustále porouchaný. No řekněte sami, jestli byste nebyli před premiérou filmu, který se rodil v takových bolestech, nervózní? Spielberg samozřejmě nervózní byl, mnozí dokonce čekali, že Čelisti ukončí jeho slibně rozjetou režijní kariéru.

Jenže opak se stal pravdou! Z Čelistí se stal obrovský hit, který získal tři Oscary a který je dnes označován za historicky první blockbuster. Navíc je to film, který ani po více než čtyřiceti letech neztratil nic ze své působivosti. Postupem času se dočkal několika pokračování, na žádném z nich se už ale Spielberg nepodílel (což bylo na jejich kvalitě znát), protože měl úplně jiné plány a ambice.

 

Kamarádi z hvězd

Na divácký a kritický úspěch Čelistí navázal Steven Spielberg už o dva roky později. Podařilo se mu to prostřednictvím snímku Blízká setkání třetího druhu. Obrazově působivá sci-fi o navázání kontaktu mezi lidstvem a mimozemskou civilizací byla výjimečná už tím, že nezobrazovala mimozemšťany jako zlé a krvelačné bytosti, které nás přišly vyhladit. A tento pohled ocenila i sama Akademie, když Spielbergovi udělila jeho první oscarovou nominaci za nejlepší režii. To pak jeden ustojí i nějaký ten propadák, kterým se ve Spielbergově případě stala válečná taškařice 1941 (1979).

Své vizi o hodných návštěvnících z vesmíru zachoval Spielberg i na počátku 80. let věrnost. Právě tehdy si podmanil publikum na celém světě rodinnou sci-fi E.T. - mimozemšťan (1982). Příběh o přátelství mezi malým chlapcem (jehož dětství poznamenala nepřítomnost otce) a „okatým“ mimozemšťánkem, který byl na Zemi zapomenut, neztrácí ani dnes nic ze svého kouzla a stále představuje jeden z nejdojemnějších zážitků, jaké si coby diváci můžeme dopřát. E.T. - mimozemšťan se na dlouhou dobu stal divácky nejúspěšnějším počinem Spielbergovy kariéry, získal spoustu prestižních ocenění a o dvacet let později se dokonce dočkal obnovené premiéry. Ironií je, že nedlouho po této obnovené premiéře uvedl Spielberg do kin Válku světů (2005), film, ve kterém už mimozemšťané byli za bestie, co přišly kolonizovat naši planetu.

 

Jones. Indiana Jones.

Tím nejlepším, čím nás Spielberg během 80. let obdaroval, však byla trojice dobrodružných filmů, které spojovala postava charismatického a poněkud nekonvenčního archeologa Indiany Jonese. Tato postava se možná zrodila ve fantazii Spielbergova kolegy a kamaráda George Lucase, není ale pochyb o tom, že za výslednou kvalitu těchto filmů vděčíme právě Spielbergovi a představiteli titulní role Harrisonu Fordovi (původně se měl bičem ohánět Tom Selleck, naštěstí však k tomu nakonec nedošlo).

Nejprve se v kinech objevili Dobyvatelé ztracené archy (1981), kteří jsou dodnes některými diváky označováni za nejlepší dobrodružný film, jaký byl kdy natočen. Po jejich enormním úspěchu následoval Indiana Jones a Chrám zkázy (1984), který byl o poznání temnější a samotného Spielberga moc velkou hrdostí nenaplňuje (pravda, ta scéna s vytrženým srdcem v něm být nemusela). A sérii pak dočasně uzavřel Indiana Jones a Poslední křížová výprava (1989), který byl pozoruhodný už tím, že se v něm objevila postava Indyho otce (v neodolatelném podání Seana Conneryho).

Touha fanoušků (ale i samotného Spielberga a Forda) po Indyho návratu však byla tak silná, že se postava neohroženého archeologa po dlouhých letech na stříbrném plátně znovu objevila. Výsledkem byl Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008), film, který některé diváky nadchl a některé zklamal. Ale ani tato skutečnost nevzala Spielbergovi a Fordovi chuť k natočení pátého dílu – dočkat bychom se jej měli v roce 2019.

 

Konec bezstarostnosti?

Zmíněná 80. léta však byla také obdobím, kdy Steven Spielberg začal usilovat také o přízeň náročnějšího publika. Prvním pokusem o její získání bylo melodrama Purpurová barva (1985). Adaptace stejnojmenného románu Alice Walkerové vyprávějícím o pohnutých osudech Afroameričanky Celie (fenomenální Whoopi Goldbergová ve své první roli) bylo učiněnou trefou do černého, přestože na Oscarech totálně pohořelo.

Za mimořádně zdařilé můžeme označit také válečné drama Říše slunce (1987) natočené podle autobiografické knihy J.G. Ballarda. Příběh malého chlapce, který se ztratil svým rodičům během japonské okupace Šanghaje, však Spielberg pojal až příliš realisticky, takže se Říše slunce v době svého vzniku nesetkala s příliš kladnou diváckou odezvou. Její kvality jsou nicméně nezpochybnitelné i dnes. Zato o kvalitách starosvětsky pojaté romance Navždy (1989), kterou se Spielberg s 80. léty rozloučil, se dodnes vedou spory.

 

Cesta do druhohor

Není pochyb o tom, že 90. léta patří k nejvýznamnějším obdobím Spielbergovy kariéry. Po rozporuplně přijaté rodinné fantasy Hook (1991) zadaptoval jistý román jistého Michaela Crichtona odehrávající se na jistém ostrově. Ano, řeč je o Jurském parku (1993)! Tento mistrovsky natočený katastrofický thriller představil na svou dobu zcela revoluční filmové triky, jejichž prostřednictvím se Spielbergovi a jeho týmu podařilo oživit dinosaury. Diváci se do kin hrnuli tak dlouho, až se z Jurského parku stal komerčně nejúspěšnější film všech dob – a zůstal jím do doby, kdy James Cameron ohromil svět svým Titanicem.

Nebylo by ovšem spravedlivé tvrdit, že se Jurský park stal takovým hitem díky svým trikům. Spielberg jím opět dokázal, že je králem filmové zábavy a výjimečným vypravěčem, který umí skvělým způsobem budovat napětí. Pokračování nazvané Ztracený svět (1997), které následovalo o čtyři roky později, už sice takové nadšení nevyvolalo, přesto se ale Spielbergovi také podařilo. A navíc divákům nabídlo více dinosaurů.

 

...a cesta za uznáním

Během 90. let se však Spielberg nevěnoval pouze dinosaurům. Věnoval se i vážnějším tématům. A výsledkem byla dvojice filmů, které jsou dnes právem řazeny mezi jeho tvůrčí vrcholy. Tím prvním byl Schindlerův seznam (1993), strhující drama o muži, který zachránil téměř 1 100 Židů, a hrůzách holocaustu. Byl to velmi odvážný tah – náročné téma, černobílý formát, tříhodinová délka... Ale byl to tah, který vyšel, protože Spielberg natočil Schindlerův seznam s obrovským citem a pokorou. A ocenili to nejen diváci a kritici, ale i samotná Akademie, když Schindlerův seznam ověnčila hned sedmi Oscary, včetně těch za nejlepší film a režii!

A o pouhých pět let později dokázal Spielberg na tento úspěch navázat, ne-li jej překonat. Válečné drama Zachraňte vojína Ryana (1998) nebylo jen působivým svědectvím o krutosti války, ale také dojemným vyprávěním o odvaze a lidskosti, tedy cnostech, které je obtížné si v extrémních situacích zachovat. Těžko říci, která scéna z tohoto geniálního filmu je nejpamátnější. Vylodění v Normandii? Odpočinek v kostele? Plačící kapitán Miller? Vybírat bychom mohli ještě hodně dlouho. A zakončit tento odstavec konstatováním, že si Spielberg za Ryana odnesl svého dalšího Oscara.

 

Napříč žánry i dějinami

Steven Spielberg je i dnes jednou z největších režijních stálicí. Diváci mu zachovali věrnost i v novém miléniu, do něhož vstoupil jako tvůrce ambiciózních sci-fi. Nemám teď na mysli již zmíněnou Válku světů, ale filosoficky pojatou A.I. Umělou inteligenci (2001), kterou zdědil po svém příteli Stanleymu Kubrickovi, a rafinovanou futuristickou detektivku Minority Report (2002) inspirovanou povídkou Philipa K. Dicka.

Zároveň si ale Spielberg rozšířil své žánrové portfolio, když natočil hned dvě mírně nahořklé komedie. Tou první byl snímek Chyť mě, když to dokážeš (2002) pojednávající o osudech geniálního podvodníčka Franka W. Abagnalea, tou druhou skutečností se vzdáleně inspirující Terminál (2004), příběh imigranta, jehož domovem se na nějakou dobu stalo letiště. Nebyly to možná filmy, které udělaly díru do světa, ale u srdce spolehlivě zahřály.

Naopak poměrně depresivní podívanou byl Mnichov (2005). Politický thriller o odvetě za masakr izraelských sportovců během olympijských her v roce 1972 je asi nejtemnějším Spielbergovým filmem. Nekončí žádným smířlivým gestem, ale smutným konstatováním, že před některými démony zkrátka není úniku. Sám Spielberg označil Mnichov za tichou modlitbu za mír a odmítl se podílet na jeho mediální propagaci.

 

Legenda, která stále určuje směr

Přestože poslední Spielbergovy filmy nelámaly divácké rekordy, kvality, kterých dosahovaly, byly vskutku mimořádné. Ať už to byla rozverná Tintinova dobrodružství (2011), dojemný Válečný kůň (2011), životopisný Lincoln (2012) navazující na tematicky spřízněný Amistad (1997) či brilantní špionážní drama Most špionů (2015). Dokonce i ten Obr Dobr si své příznivce našel a nestal-li se hitem, neznamená to, že by také nebyl dobrým filmem.

Steven Spielberg ovlivnil světovou kinematografii tak jako málokterý jiný režisér. Své diváky dokázal vyděsit, pobavit, dojmout i rozplakat. A přestože mnohokrát dosáhl úspěchu, o kterém většina jeho kolegů pouze sní, vždy zůstal tím skromným hračičkou a humanistou. Nezbývá tedy než doufat, že se bude i v příštích letech těšit pevnému zdraví a potěší nás ještě spoustou dalších krásných filmů!

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz