Jak zaškatulkovat Kusturicu

 

Kusturica v Travniku foto fb KusturicaSrbský režisér Emir Kusturica (na snímku vlevo) se náhle zčista jasna objevil v Praze na promoci jeho další knihy přeložené do češtiny nazvané Cizinec v manželství (v originále Sto jada). Podařilo se nám s ním krátce promluvit.

Čtěte: Napsal jsem knihu, abych dokázal, že nejsem blbec

Má Kustrurica problémy, že kamarádí s Putinem? (k filmu Na mléčné dráze)

 

Napadl nás přitom pochopitelně jeho poslední film Na mléčné dráze, o kterém jsme psali a jedna z povídek V hadím objetí (U zmijskom zagrljaju) pochází z knihy Cizinec v manželství, která se stala podkladem pro natočení filmu. K tomu Kusturica říká, že když psal tuto povídku, pojal představu, že by z tohoto Kusturica přeballiterárního textu mohl být film. „Napsal jsem scénář, který byl i nebyl dobrý. Co však tam nebylo, to je filmová zápletka, kterou jsem musel vytvořit až během natáčení. To také způsobilo, že se výroba filmu vlekla. Léta 2013, 2014 byly navíc problematická po stránce natáčení v exteriéru, neboť bylo špatné počasí, pršelo a já potřebuji k natáčení vždy slunce. Proto byl film dokončen až v minulém roce. Co se týče jeho kvality, je to ze zmíněných důvodů zápletky hlavně výtvarný film. Je to film typu děl, která se točila v sedmdesátých letech,“ uvedl Kusturica ke svému nejnovějšímu filmu. Jeho styl pak přirovnal k českému filmu režiséra Františka Vláčila Adelheid, který jej také k natáčení jeho nejnovějšího filmu inspiroval.

Kusturica již mnohokrát se ve svých rozhovorech vyslovoval kriticky k současné filmové tvorbě a ani tentokrát kritiku nevynechal: „Dnes se točí filmy přesně tak, jak jsme to jako studenti pražské FAMU nesnášeli. Točí se totiž jako televizní inscenace. Do studia se umístí kamera a točí se. Potom je film spíše výsledkem představy herce než režiséra. Svůj film jsem točil na způsob psaní románu, a to se dnes již nedělá.“

 

Jaký je potom vztah psaní a točení filmu?

„Knížka, která nyní vychází po srbském, francouzském vydání také v češtině je výrazem událostí z mého dětství. Na vztahu film-literatura je zajímavá věc, že zápletka v mé povídce, jak jsem uvedl, nebyla pro film dostačující. Když se povídkový text přenese do filmového prostředí, je všechno jinak. Najednou jsem zápletku postrádal. Na tomto filmu je zajímavé právě to, že filmová zápletka byla vytvořená až během natáčení,“ říká Kusturica k filmové a spisovatelské tvorbě. S humorem dále dodává, že když studovali na FAMU, tak si dělali legraci z toho, že scénáristé jsou chytřejší. Zatímco režiséři byli na škole považováni za jakési hlupáky, kteří sice věděli, jak působit na herečky a herce, ale neuměli nic napsat.

„Tak se stalo, že mindrák, který jsem měl ještě ze školy, jsem vysublimoval tím, že jsem napsal dvě knížky. Překvapilo mne však, když má první knížka (Kde jsem v tom příběhu já?) vyšla ve Francii, tak francouzští kritici říkali – to je vidět, že Kusturica je muzikant. Vzpomínám si, jak kdysi Fellini říkal, že Kusturica si hraje se slovy jako s melodií,“ dodává k tomuto tématu srbský režisér a se smíchem poznamenává, že pro změnu srbští literární kritikové, ke knize říkali, že to není literatura, ale jen filmový popis.

Na tom je vidět, že jak lidé rádi škatulkují, tak se stane, že Emira Kusturicu nedokáží zařadit.

„Ale u mé druhé knížky, již začali říkat, že Kusturica by mohl být spisovatel,“ směje se opět srbský režisér a říká: „Ve skutečnosti je to tak, že někdo má spíše obrazové vlastnosti – má optiku a druhý pro změnu má talent k textové tvorbě. Tak to je. A opět se dostáváme k tomu, že se pamatuji ze studií, že ti co dobře psali, neuměli udělat film, neboť nechápali, jak pojmout komunikaci ve vnějším prostředí. Teď to myslím naprosto vážně, že jako hudebník si umím představit, jak čtenář bude určitou textovou sekvenci číst. Moje režisérská zvláštnost je v tom, že točím, dokud nedotočím. Dnes se filmy dělají jen několik měsíců, zatímco mě to trvá až čtyři roky.“

 

Zlatá sedmdesátá
Kniha Cizinec v manželství popisuje dospívání chlapců v Sarajevu v sedmdesátých tzn. ještě titovských letech a tato léta Kusturica jako ostatně mnozí pamětníci mají v lásce. Pochopitelně nikoli kvůli politice a tehdejším režimům. Režisér k tomu říká: „Jestliže odhlédneme v některých zemích od okupace sovětskou armádou, tak to byla léta naděje. Nežili jsme sice tak komfortně jako nyní, ale život byl bohatší. Sedmdesátá léta byla nádherná v tom, že konzum a globalizmus, což nás dnes obklopuje, že vše máme - až na to ani nemáme chuť, nebyly ještě v takovém rozkvětu. Také umění bylo v těch letech lepší. Dnes se stává prioritou otázka kvantity, což dominuje jakékoliv výrobě zboží a to také platí pro filmy. Když jsem byl poprvé na festivalu v Cannes, tak zde soutěžilo kolem šest set filmů. Nevím, kolik se dnes ve světě vyrobí filmů, ale do Cannes jich je vysláno kolem sedmi tisíc. Kvantita vévodí, a proto se dnes filmy dělají naprosto obráceně, než jsme je dělali dříve. Režisér umisťuje děj v prostoru a čase tzv. mis en scène, ale to se dnes již takto neděje. Filmaři pracují dokumentárně, spontánně, a to způsobem, jak jsme v sedmdesátých letech viděli pracovat americkou televizi. Honem vše vyrobit - rychle a ekonomicky. Ale ona intimní tvorba režiséra – to co on cítí, co v něm je, to již skoro vymizelo. Dnes se na festivalech objevuje jeden možná dva takové filmy dělané, jako tomu bylo dříve. Dříve se jezdilo na festivaly, abychom viděli, jak se má točit. Tak to dnes se ale vůbec nedá. Neexistuje dřívější měřítko - norma, kterou nám odkrýval například režisér Otakar Vávra, chybí dřívější nadšení jako třeba u Františka Vláčila. Bohužel svoji roli také tehdy hrál tlak komunistického režimu, za kterého vznikla tak vynikající díla jako romány Milana Kundery. Existovala tehdy řada výborných povídek, románů... Dnes to tak není, až na výjimky jakou pro mne je americký spisovatel Jonathan Franzen. Lidé, talenty tu jsou, ale již to stejně není ono, jak by to mělo být. Přitom kultura, umění je ten největší lidský výdobytek."

 

Knihu Cizinec v manželství vydalo nakladatelství Garamond

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 27 Říjen 2016 07:33 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB