Robert De Niro jako stážista



De-Niro stážistaUž veliký Truman Capote (1924-1984) mínil, že herce Roberta De Nira (*1943) „nezná".

 

 

Tedy doslova řekl (a teď cituji z překladu Aleny Přibáňové, 1996): „Nikdy ho ve filmu nepoznám, takže nevím, kdo to je. Pro mě je neviditelný. Neexistuje. V titulcích si přečtete, že tuhle postavu hraje Robert De Niro, a pak přijde někdo, koho jste v životě neviděl. Existuje jen jako filmová postava. Neznám nikoho, kdo by stál za víc."


Skutečně ale platí tato obdivná slova o Robertu De Niro ještě dnes, po třiceti letech? Jistě ne! Ale neplatila zcela ani tenkrát, neboť Niro uměl na plátně bezpochyby zanechat i veliký kus sama sebe. Velcí herci ostatně jinak ani nemohou.
Film Stážista, který se u nás teď objevuje na DVD, je příběhem sbližování mladé emancipované ženy a zkušeného sedmdesátníka na penzi.
Hrdinka - zosobněná Anne Hathawayovou (*1982) – si v Brooklynu založila módní web a okolo toho webu čile rostě a pučí firma, která více i méně úspěšněSTAZISTA  De Niro ovlivňuje trendy v celých Státech a Kanadě. Oproti tomuto jejímu světu je prostředí hlavní mužské postavy zprvu zcela jiné, neboť Niro je zde vdovcem po šťastném dvaačtyřicetiletém manželství, který se pojednou nemá tak úplně čeho chytit, i přijme ve firmě dotyčné dámy na pár týdnů místo (trpěného) stážisty. Přesně tak, jak to v Americe umožňují zákonem nastavená pravidla.
Co následuje, můžete vidět, a kladně hodnotím přinejmenším to, že se tento realitu „kapánek" uhlazující film oproti očekávání zcela zřekl erotického jiskření mezi onou mladicí (ostatně šťastně vdanou, jak ale není patrno od začátku) a šarmantním stážistou. To vzdal, zato snad všechno ostatní se mezi nimi postupně semele, i když to zpočátku nevypadá na nic, ba právě naopak, anžto dílo docela solidně zachycuje mezigenerační propast.
To ano, ale pak se tu přes ni staví mosty a přece jen se idealizuje přesmíru, a to tím houšť, čím víc se blíží finále. - Aspoň že určitý pocit marnosti ze života je na začátku vyjádřen a překonáván sice je hrdinou s optimismem, přesto však existuje a existovat musí; obzvlášť když jste celý život věnovali jako on tvorbě telefonních seznamů, náhle zbytečných.
Onen stážistův startovní pocit, že je v penzi zbytečný, je sice postupně přetrumfován, nicméně je otázkou, nakolik věrohodně, a třeba celá linie, ve které De Nira balí a zcela samozřejmě sbalí masérka představovaná Rene Russoovou (*1954) je povrchní a tak nedokreslená, až jsem měl pocit, že před mýma očima prostě jen Russoová-herečka získává De Nira-herce, což jí i jemu šlo zcela uvěřit, ale skuteční hrdinové z pomyslné reality ve firmě, které představují, na ty chvíle prostě zmizeli. Zcela.
Jistě, již od záměru mělo očividně jít o film, který konejší, a dokázal jsem jej tak i já akceptovat, přesto ale možná nakonec stojí za vidění hlavně pro dvě scény, kde se autorka ráda neudržela a vystřihla parafráze na výjevy úplně odjinud.
Je to jednak moment, kdy De Niro v pozici hrdinčina dočasného šoféra důrazně prosadí trasu, jíž dojedou dřív, a každý divák si vybaví legendárního Taxíkáře (anebo už dříve, když se Hathawayová omlová, že sedí na zadním sedadle, jak je zvyklá, a ne vedle Nira), a ještě povedenější je sekvence, během níž se stážista náhle pohotově mění v pomyslného gangstera a sestavuje z mládenců kanceláři jednoznačnou obdobu Dannyho parťáků (ke kterým se tito i výslovně přirovnávají). V domě hrdinčiny matky je totiž třeba vymazat z počítače omylem jí zaslaný e-mail, v němž je drtivě dehonestována. Jde ovšem o scénu jako z jiného filmu.
I zbytek snímku se dá, pravda, díky věrohodnému De Nirovi vydržet. Je tu záměrně kravaťákem mezi moderně „neoblečenou" omladinou alias kolegy a sledujeme jeho starosvětský vliv na ně. Z muže vnímaného zprvu jako neviditelný odpad se stává skutečným hrdinčiným asistentem, pak ale i mentorem a nakonec kamarádem, jenž vedle ní v jednom momentě dokonce leží v posteli. Mám, pravda, za to, že zde zaváháme, zda by skutečně k ničemu nedošlo, a to zvláště proto, že byla hrdinova stále dostatečná mužnost velmi explicitně předvedena v jedné z předchozích scén. Ano, ano, uznávám, scén s Russoovou.
Scénář tohoto filmu není přes jisté idealismy nijak hrozný a některé jeho prvky určitě vtipně souzní, přičemž jako příklad bych uvedl moment masáže (opět s Russoovou na scéně), kterou jeden z nezralých pracovníků firmy ze své perspektivy mylně interpretuje, načež se stážistovi a masérce zoufale a na útěku omlouvá. Právě jeho si ovšem De Niro později vezme na byt, který nato začne s Russoovou sdílet.
Závěrečná peripetie s nevěrou manžela hlavní hrdinky je ovšem zbytečná a jako navíc. I chvíle, kdy muž přichází s pokornou omluvou, je příliš idealizovaná a to, že nikdy nespatříme, s kým vlastně nevěra probíhala, ve mně dokonce navodilo pocit, že tuto lze interpretovat snad i coby nevěru s mužem. Pak by ovšem pokání manžela v domácnosti bylo také nutno interpretovat trochu jinak (už jsem hodný a dál ti budu hrát, ženo, roli heterosexuála).
Ano, teď přeháním. Nicméně sekvence skutečně působí, jako kdyby existovala nějaká předchozí verze scénáře, kde pro změnu došlo k manželově coming outu a následnému pokání.
Snímek obsahuje, jak to chodí, celou řadu reklam, mám-li to říci lidově, a to mj. i na spisovatele Clancyho, Ludluma a Rowlingovou. A taky na Facebook či taiči, které už na konci Niro necvičí sám, ale se šéfkou. Inu, dejme tomu! A film jako takový?
Bezchybně funguje i jako ta největší reklama na americký důchodový systém.

 


Stážista. Scénář a režie a produkce Nancy Meyersová. Hrají Robert De Niro, Anne Hathawayová, Rene Russoová, Drena De Niro, UDA 2015. 121 minut

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 29 Červen 2016 10:40 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB