Robert De Niro jako stážista


De-Niro stážistaUž veliký Truman Capote (1924-1984) mínil, že herce Roberta De Nira (*1943) „nezná".

 

 

Tedy doslova řekl (a teď cituji z překladu Aleny Přibáňové, 1996): „Nikdy ho ve filmu nepoznám, takže nevím, kdo to je. Pro mě je neviditelný. Neexistuje. V titulcích si přečtete, že tuhle postavu hraje Robert De Niro, a pak přijde někdo, koho jste v životě neviděl. Existuje jen jako filmová postava. Neznám nikoho, kdo by stál za víc."


Skutečně ale platí tato obdivná slova o Robertu De Niro ještě dnes, po třiceti letech? Jistě ne! Ale neplatila zcela ani tenkrát, neboť Niro uměl na plátně bezpochyby zanechat i veliký kus sama sebe. Velcí herci ostatně jinak ani nemohou.
Film Stážista, který se u nás teď objevuje na DVD, je příběhem sbližování mladé emancipované ženy a zkušeného sedmdesátníka na penzi.
Hrdinka - zosobněná Anne Hathawayovou (*1982) – si v Brooklynu založila módní web a okolo toho webu čile rostě a pučí firma, která více i méně úspěšněSTAZISTA  De Niro ovlivňuje trendy v celých Státech a Kanadě. Oproti tomuto jejímu světu je prostředí hlavní mužské postavy zprvu zcela jiné, neboť Niro je zde vdovcem po šťastném dvaačtyřicetiletém manželství, který se pojednou nemá tak úplně čeho chytit, i přijme ve firmě dotyčné dámy na pár týdnů místo (trpěného) stážisty. Přesně tak, jak to v Americe umožňují zákonem nastavená pravidla.
Co následuje, můžete vidět, a kladně hodnotím přinejmenším to, že se tento realitu „kapánek" uhlazující film oproti očekávání zcela zřekl erotického jiskření mezi onou mladicí (ostatně šťastně vdanou, jak ale není patrno od začátku) a šarmantním stážistou. To vzdal, zato snad všechno ostatní se mezi nimi postupně semele, i když to zpočátku nevypadá na nic, ba právě naopak, anžto dílo docela solidně zachycuje mezigenerační propast.
To ano, ale pak se tu přes ni staví mosty a přece jen se idealizuje přesmíru, a to tím houšť, čím víc se blíží finále. - Aspoň že určitý pocit marnosti ze života je na začátku vyjádřen a překonáván sice je hrdinou s optimismem, přesto však existuje a existovat musí; obzvlášť když jste celý život věnovali jako on tvorbě telefonních seznamů, náhle zbytečných.
Onen stážistův startovní pocit, že je v penzi zbytečný, je sice postupně přetrumfován, nicméně je otázkou, nakolik věrohodně, a třeba celá linie, ve které De Nira balí a zcela samozřejmě sbalí masérka představovaná Rene Russoovou (*1954) je povrchní a tak nedokreslená, až jsem měl pocit, že před mýma očima prostě jen Russoová-herečka získává De Nira-herce, což jí i jemu šlo zcela uvěřit, ale skuteční hrdinové z pomyslné reality ve firmě, které představují, na ty chvíle prostě zmizeli. Zcela.
Jistě, již od záměru mělo očividně jít o film, který konejší, a dokázal jsem jej tak i já akceptovat, přesto ale možná nakonec stojí za vidění hlavně pro dvě scény, kde se autorka ráda neudržela a vystřihla parafráze na výjevy úplně odjinud.
Je to jednak moment, kdy De Niro v pozici hrdinčina dočasného šoféra důrazně prosadí trasu, jíž dojedou dřív, a každý divák si vybaví legendárního Taxíkáře (anebo už dříve, když se Hathawayová omlová, že sedí na zadním sedadle, jak je zvyklá, a ne vedle Nira), a ještě povedenější je sekvence, během níž se stážista náhle pohotově mění v pomyslného gangstera a sestavuje z mládenců kanceláři jednoznačnou obdobu Dannyho parťáků (ke kterým se tito i výslovně přirovnávají). V domě hrdinčiny matky je totiž třeba vymazat z počítače omylem jí zaslaný e-mail, v němž je drtivě dehonestována. Jde ovšem o scénu jako z jiného filmu.
I zbytek snímku se dá, pravda, díky věrohodnému De Nirovi vydržet. Je tu záměrně kravaťákem mezi moderně „neoblečenou" omladinou alias kolegy a sledujeme jeho starosvětský vliv na ně. Z muže vnímaného zprvu jako neviditelný odpad se stává skutečným hrdinčiným asistentem, pak ale i mentorem a nakonec kamarádem, jenž vedle ní v jednom momentě dokonce leží v posteli. Mám, pravda, za to, že zde zaváháme, zda by skutečně k ničemu nedošlo, a to zvláště proto, že byla hrdinova stále dostatečná mužnost velmi explicitně předvedena v jedné z předchozích scén. Ano, ano, uznávám, scén s Russoovou.
Scénář tohoto filmu není přes jisté idealismy nijak hrozný a některé jeho prvky určitě vtipně souzní, přičemž jako příklad bych uvedl moment masáže (opět s Russoovou na scéně), kterou jeden z nezralých pracovníků firmy ze své perspektivy mylně interpretuje, načež se stážistovi a masérce zoufale a na útěku omlouvá. Právě jeho si ovšem De Niro později vezme na byt, který nato začne s Russoovou sdílet.
Závěrečná peripetie s nevěrou manžela hlavní hrdinky je ovšem zbytečná a jako navíc. I chvíle, kdy muž přichází s pokornou omluvou, je příliš idealizovaná a to, že nikdy nespatříme, s kým vlastně nevěra probíhala, ve mně dokonce navodilo pocit, že tuto lze interpretovat snad i coby nevěru s mužem. Pak by ovšem pokání manžela v domácnosti bylo také nutno interpretovat trochu jinak (už jsem hodný a dál ti budu hrát, ženo, roli heterosexuála).
Ano, teď přeháním. Nicméně sekvence skutečně působí, jako kdyby existovala nějaká předchozí verze scénáře, kde pro změnu došlo k manželově coming outu a následnému pokání.
Snímek obsahuje, jak to chodí, celou řadu reklam, mám-li to říci lidově, a to mj. i na spisovatele Clancyho, Ludluma a Rowlingovou. A taky na Facebook či taiči, které už na konci Niro necvičí sám, ale se šéfkou. Inu, dejme tomu! A film jako takový?
Bezchybně funguje i jako ta největší reklama na americký důchodový systém.

 


Stážista. Scénář a režie a produkce Nancy Meyersová. Hrají Robert De Niro, Anne Hathawayová, Rene Russoová, Drena De Niro, UDA 2015. 121 minut

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

Zaujalo vás

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB