Žil kapitán Kloss?

Email Tisk PDF

 

Mikulski StanislawPolský televizní seriál S nasazením života, v originále Stawka wieksza niż zycie, může s odstupem let – natočen byl v roce 1968 – připadat někomu nudný, naivní či pomalý. To jsou charakteristiky, které najdete v diskusi na tuzemské filmové databázi.

 

 

Je to ovšem úděl všech podobných produktů populární kultury, že stárnou příliš rychle. A přesto pro mnoho diváků všech generací je příběh o kapitánu Klossovi, nebo chcete-li o agentu J-23, tím, čemu se říká kultovní dílo. Byl to seriál, který změnil podobu polské televize, Když byl na programu, ulice polských měst se vylidňovaly - stejně jako u nás při uvádění některých Dietlových seriálů.

Tvůrci seriálu se prostě strefili do momentálních chutí publika, což je i mnoha kritikům dodnes podivné. „Fenomén Kloss je největší záhadou masové kultury Polské lidové republiky,“ napsal před časem v měsíčníku Film kritik Wojciech Orliński, „ jakým zázrakem si národ, který toho tolik vytrpěl od hitlerovských i sovětských lotrů, vybral za idol sovětského agenta v nacistické uniformě“.

Ale špioni byli v druhé polovině šedesátých let také v módě. V Británii se zrodila filmová série o Bondovi, na východě se začalo mluvit o takových postavách jako byl doktor Sorge... Seriál o kapitánu Klossovi do tohoto trendu dobře zapadl, navíc mel dobře napsaný scénář (pod pseudonymem Andrzej Zbych ho psali Andrzej Szypulski a Zbigniew Safjan, inspirováni prvním filmem o 007, tedy filmem Doktor No.), dobré režiséry – Andrzeje Konice, ale zejména zkušeného Janusze Morgensterna, a – to v neposlední řadě – sympatického představitele titulní role Stanisława Mikulského. Díky nim se z kapitána Klosse stal svého druhu superman minulé epochy.

Kapitán Kloss se ovšem ještě před známým televizním seriálem objevil jako série představení na scéně tzv. Televizního divadla, Teatru Telewizji, které působí dodnes. Představení se vysílala ze studia naživo, doplněna jen několika archivními záběry.

Některé postavy seriálu byly napsány podle zcela reálných vzorů - platí to zejména o Klossových protihráčích z řad nacistů. Kde se ale vzal ten nápad,Klamstvo přebal stvořit postavu Poláka, který pracuje pro sovětskou rozvědku v nacistické uniformě? Na to se snaží odpovědět kniha polského reportéra Macieje Replewicze, kterou letos na podzim pod názvem odkazujícím k originálnímu názvu seriálu Stawka większa niż kłamstwo varšavské nakladatelství Fronda.

Replewicz už na prvních stránkách připomíná rozhovor, který před léty vedl s režisérem Januszem Morgensternem. Ten uvedl, že vzorem pro Klosse nebyla „konkrétní postava, ale spíše detaily osudů několika reálných osob byly shrnuty do jedné postavy.“

Mezi těmi reálnými postavami je třeba jmenovat zejména Nikolaje Kuzněcova, sovětského špiona, který za války působil na Ukrajině jako poručík wehrmachtu Paul Siebert. Zorganizoval několik úspěšných atentátů na vysoce postavené úředníky nacistické správy

Jiným prototypem Klosse mohl být Artur Ritter-Jastrzębski, předválečný polský komunista, který patrně už ve třicátých letech spolupracoval se sovětskou tajnou službou. Za války vystupoval jako německý občan, vytvořil si ve Varšavě vlastní síť agentů a získával informace i z gestapa. Po válce působil jako důstojník polské armády, v šedesátých letech dokonce jako vojenský přidělenec v Římě. Sám se veřejně označoval za předobraz Klosse.

Ovšem scénáristé Safjan a Szypulski se patrně inspirovali ještě nějakým jiným reálným osudem. Když vznikal scénář seriálu, byl ještě na živu polský odbojář, který působil na německé straně a jako krytí používal uniformu generála wehrmachtu. Kazimierz Leski, předválečný inženýr, který se podílel na vývoji polských ponorek „Orzeł“ a „Sep“. Za války působil v odboji pod krycím jménem Bradl. Jeho organizace hledala způsob, jak se spojit s londýnskou vládou. Ten nejšílenější nápad se nakonec ukázal být nejefektivnější. Leski si nechal ušít uniformu německého poručíka a s falešnými doklady jel vlakem z Varšavy do Berlína a odtud do Paříže. Mise, která trvala 36 hodin, byla úspěšná. „tehdy jsem se rozhodl stát se generálem,“ vzpomínal později Leski. Tak se zrodil odborník na fortifikaci, generál Julius von Hallman z ženijních vojsk. Příště jen do Paříže vojenským vlakem a dokonce se přihlásil na vojenském velitelství s falešnými dokumenty a byl ubytován v jednom pařížském hotelu, který sloužil wehrmachtu. Podařilo se mu získat i německé tajné dokumenty o Atlantickém valu.

Za Varšavského povstání velel jednomu ze štábů. Po válce byl ovšem zatčen a obviněn ze spolupráce s britskou rozvědkou i s nacisty. Z vězení vyšel až v roce 1955 a pak pracoval ve Státních technických nakladatelstvích. Roku 1957 byl rehabilitován, vrátil se k práci projektanta a později pracoval v Akademii věd. Byl autorem víc než 150 odborných prací. Zemřel roku 2007. Na domě č. 2 na varšavské ulici Nowy Świat byla už pět let před jeho smrtí odhalena pamětní deska, která připomíná jeho válečné činy.

Reálného „Bradla“ spojuje s mýtickým Klossem nejen uniforma německého oberleutnanta, v níž Leski odjel na první misi, a v níž se J-23 objeví v prvním díle seriálu. Kloss, podobně jako „Bradl”, získává tajné plány Atlantického valu. A také je spojuje vzdělání, oba dokončili technická studia.

„Příliš často se zdůrazňuje, že Klossovy příhody jsou nepravděpodobné, že je to pohádka, ale všechno, co vidíme v jednotlivých dílech, vychází z autentických událostí,“ prohlásil při schvalování seriálu spoluautor scénáře Zbigniew Safjan. A právě ty reálné stopy ve fiktivních příbězích mapuje knihy Stawka większa niż kłamstwo.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Sobota, 07 Listopad 2015 09:39 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz