Rozbor filmu Radomíra D. Kokeše – Chcete se naučit rozumět filmu?



Rozbor filmuMáte pocit, že kvalitní film je umění, pro které člověk talent buď má nebo nemá? Považujete filmové řemeslo za mimovolnou samozřejmost, nebo naopak věříte, že točit dobré filmy se dá naučit?

 

 

 Na trhu se objevila kniha, která přemosťuje vzdálenost mezi amatérskými filmovými nadšenci a vědci z akademické půdy. Napsal ji autor, jehož komentáře můžete znát z Československé filmové databáze pod podpisem Douglas či z blogu Douglasovy poznámky. Na přihlouplé otázky uvedené v perexu se odborný asistent katedry Filmové vědy a spoluzakladatel brněnského naratologického kroužku Radomír Douglas Kokeš samozřejmě neptá, ale přitom na ně stejně pomáhá bezděky odpovědět. Před čtenáře/diváka pečlivě a přehledně vyskládává základní nástroje, které ho mohou dovést k lepšímu porozumění skoro nekonečně rozmanitým postupům filmových vyprávění. Douglas nabízí způsoby, jimiž se divák sám sebe během sledování filmu může ptát, aby pochopil, jak je film „konstruován“.

 

 Když někoho pohyblivé obrazy na plátně doopravdy hodně dojímají, možná začne chtít vědět jak a proč se mu to děje. Kniha Radomíra Douglase Kokeše takovému člověku skvěle pomůže. Rozbor filmu je souhrnným úvodem do nadšeneckého zkoumání - ukazuje, čeho všeho si můžeme všímat, chceme-li si film „rozebrat“ a zkusit si představit, jak vznikal. Východiskem je hollywoodské paradigma jako nejrozšířenější a obecně nejsrozumitelnější filmový jazyk na světě, jímž filmaři usilují o udržení divácké pozornosti. Kniha ale drží široký a obrovsky erudovaný záběr, a úplně stejně tak uvažuje možnosti analýzy jakýchkoli autorských netradičních filmů, které vyžadují vlastní způsob zkoumání. Douglasův text v prvním plánu odhaluje, že dobré filmy jsou mnohem promyšlenější, než se zdá, protože snaha o udržení divácké pozornosti se opírá o více či méně komplikované systémy prostupující film jako celkem. Abychom tyto systémy uviděli, musíme nejdřív vědět, že je můžeme hledat. Osvojování znalostí hollywoodského paradigmatu nám v tom pomáhá proto, že si často nejprve všímáme odchylek on něj, protože jsme navyklí ho považovat za standard. Skvělé na knize je, že přestože naznačuje jak zkoumat filmy skrze schemata, nepůsobí ani v náznaku dogmaticky a křečovitě. Douglasova citlivost vůči každému jednotlivému filmu pravděpodobně vychází z obrovských diváckých zkušeností. Vyhledávání schémat po celou dobu pomáhá, ale uvažování o filmu nijak neoklešťuje, jak se někdy v méně kvalitních příručkách opírajících se o schémata stává.

 

A potom, co čtenářům Douglas pomůže rozebrat film na základní analytické složky, rozhodl se ještě jako bonus vysvětlit, jak postupovat, chceme-li své poznatky zachytit v textu. Tuto jeho službu čtenářům si troufám označit za malou bombu (v pozitivním slova smyslu). V tomto momentě totiž kniha na chvíli přestává sloužit pouze milovníkům filmu, ale poskytuje jednoduše a přesně popsaný, přitom stručný návod, jak sestavit srozumitelný a čtivý text. Tady se ozývají zřejmě nejen Douglasovy dlouholeté osobní zkušenosti s psaním, ale také jeho pedagogická praxe. Se studenty prý konzultoval i srozumitelnost této knihy, která bude výtečně fungovat jako výchozí příručka pro nadšené filmové diváky, začínající filmaře, i jako vysokoškolská skripta pro studující filmové vědce. Její přehlednost a konstruktivnost nabízeného myšlení může ale podle mne pomoci s lepší metodou třídění myšlenek o filmu úplně všem, i těm zkušenějším z oboru.

 

Radomír D. Kokeš: ROZBOR FILMU
Brno: MuniPRESS, 2015, ISBN 978-80-210-7756-0.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 30 Červen 2015 08:02 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB