Namísto zakřiknuté víly pokřikující harpyje



 

Chemické divadlo logoDo divadel, jako je Venuše ve Švehlovce, diváci jistě nemíří za tradiční podívanou. O těch, kteří mají zkušenost s produkcí souboru nesoucího název Chemické divadlo (vlevo logo divadla), to pak platí dvojnásob. Přesto si troufám tvrdit, že inscenace Do tmy nejednoho návštěvníka dokázala překvapit – a pokud mám hovořit za sebe, bylo to bohužel překvapení nemilé.

 

 

 

ČTĚTE: Recenze inscenace Šumava láska (Chemické divadlo, premiéra 27. 9. 2017)

 

 

Na premiéru jsem ve středu 6. června vyrazil pln očekávání. Řadím se totiž k okouzleným čtenářům románu Anny Bolavé Do tmy (Odeon 2015) – a právě volně na motivy dotyčné knihy (a „dalších pramenů“, podle obsahu programu patrně cílkovsko-bylinkářského charakteru), oceněné v roce 2016 cenou Magnesia Litera za prózu, vznikla stejnojmenná inscenace, jejímž autorem je (samozřejmě s nutným podílem Bolavé) Ondřej Novotný (*1984), spjatý především s Divadlem X10, a režisérem Vojtěch Bárta (*1985), principál Chemického divadla. Pro své zpracování příběhu Anny Bartákové, sběračky léčivých bylin hledající a nenacházející útočiště na jihočeském venkově, zvolili tvůrci formu monodramatu a do role Anny obsadili osmatřicetiletou herečku Terezu Hofovou, známou například z oceňované inscenace režisérky Kamily Polívkové Skugga Baldur, česko-islandského projektu na motivy stejnojmenného Sjónova románu uváděného ve Studiu Hrdinů.

 

Inscenace Do tmy spoléhá nejen na bezesporu kvalitní herecký výkon Hofové, ale zpočátku též na neobvyklou práci s divákem, jenž se ihned po příchodu do sálu ocitá v podstatě na jevišti, kterým se alespoň po určitou dobu stává celý dotyčný prostor. Divácký úžas ovšem brzy vyprchá a není zdaleka jisté, že následně přejde v nadšení, neboť vedle zážitku z intimní blízkosti hrdinky (její představitelka se pohybuje mezi přítomnými a v přímé interakci s nimi) s sebou zvolený inscenační krok přináší i řadu úskalí – počínaje narušením soustředění a zhoršenou viditelností konče. Publikum se zkrátka při všem tom ohlížení, uhýbání a přeskupování uvnitř děje paradoxně ocitá jaksi vně inscenace jako takové, která se do jisté míry stává pouhou atrakcí.   

 

Zdroj dalšího překvapení – a pro mne i zklamání – pak představuje samotné pojetí postavy Anny. Namísto románové „víly“ stranící se lidské společnosti je divák konfrontován s bytostí, která svým divokým vzhledem, provokativním chováním a vulgárním slovníkem připomíná spíše harpyji. Přestože tragika jejího osudu zůstává zachována, zbavena něžnosti, naivity a optimismu své knižní předlohy, vzbuzuje tato postava jen pramálo soucitu, neřku-li dokonce sympatií. Divadelní verze jejího příběhu, převyprávěného příliš zkratkovitě v pouhých 45 minutách, nevykresluje dostatečně hrdinčin konflikt s okolím a postrádá i původní magickou atmosféru. Obeznámenost s knihou Anny Bolavé se pro úplné pochopení dějové mozaiky ukazuje být značnou výhodou, ne-li přímo nutností.

 

Co je platné všechno neotřelé nakládání s hudbou, světlem či rekvizitami (včetně kostýmu), potažmo herecké i fyzické nasazení Terezy Hofové, když není divákovi dopřáno nechat se pohltit dějem, inscenátory již tak neúnosně zredukovaným? Ale možná je můj soud až přehnaně příkrý a jiní diváci – zvláště ti, kteří knihu Do tmy nečetli – si budou z představení odnášet dojem nevšedního divadelního zážitku. Chválou ostatně po premiéře nešetřila ani sama autorka knižní předlohy. Z mého pohledu se však inscenace Do tmy se stejnojmenným románem dalece míjí a Anna v podání Terezy Hofové není tou, jejíž pohnutý osud mi při čtení knihy nedával vydechnout.

 

Fotografie z představení (Michaela Škvrňáková):

 

Do-tmy-1---foto-Michaela-ŠkvrňákováDo-tmy-2---foto-Michaela-ŠkvrňákováDo-tmy-3---foto-Michaela-Škvrňáková

 

 

 

 

 

 

 

 

Do tmy / Chemické divadlo (Venuše ve Švehlovce)

Premiéra: 6. 6. 2018

Autor: Ondřej Novotný / Anna Bolavá

Režie: Vojtěch Bárta

Dramaturgie: Ondřej Novotný

Výprava: Jana Hauskrechtová

Dramaturgická spolupráce a asistence: Aneta Fodorová

Lightdesign a světlo: Lukáš Večerka

Sounddesign: Adam Boháč

Zvuk: Tomina

Produkce: Martina Dobiášová, Anna Volná

Hrají: Tereza Hofová

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 03 Červenec 2018 08:26 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB