Kauza O. Frljić – II.: Kontroverzní civilizační inscenace s Kristem a muslimkou v Brně



 

Frlić Naše násilí vaše násilíOliver Frljić nenechává nikoho klidným, ani ve svém rodném Chorvatsku. Proti jeho představení „Naše násilí a vaše násilí“ se strhla vlna kritiky tedy nejen v Polsku, ale hned i ve Splitu, kde došlo k demonstraci před Chorvatským národním divadlem.

 

Související: O jeho šat metali los

 

Oč ve hře běží a co chce touto hrou autor pospat? Podle většiny chorvatským médií se jedná o takzvaně autorský projekt inspirovaný stým výročím narozením „multiumělce“ Petera Weisse jeho posledním třídílným románem „Estetika odporu“. Inscenace má „problematizovat vztah evropsko-americké politiky vůči Blízkému východu, kdy se soustřeďuje na problematiku vztahu islámu a válečných utečenců. Problém je promítán do roviny náboženské, geopolitické, ekonomické a konečně historické. Oliver Frljić se snaží poukázat na falešnou solidaritu a evropskou licoměrnost.“

 

Hra měla svoji premiéru před dvěma roky v květnu na festivalu Wiener Festwochen, což je jeden z nejprestižnější evropských divadelních festivalů, a potom následovalo půlroční evropské turné, kdy se hra představila v Polsku, Rumunsku, Srbsku a Bosně. Nyní se 26.května představí u nás na divadelní přehlídce „Festival divadelní svět Brno 2018“ (navíc zde bude představen i podruhé varšavským divadlem Powszechny Teatr rovněž s kontroverzní hrou „Prokletí“). V inscenaci ve ztvárnění samotného autora se mají v Brně diváci na co těšit, když režie je založená na komunikaci jeviště a hlediště. Herci během představení se Frlić naše násilí vaše násilí foto 2snaží diváky urážet, vsugerovat jim pocit viny a pak poukazují na necitlivost diváků, obviňují je za bolest, smrt a strádání uprchlíků. Jde o devět herců Chorvatského národního divadla Ivana pl. Zajca z Rijeky a Slovinského divadla mládeže z Lublaně. Herci se představují jako muslimové žijící v různých evropských zemích a vysvětlují, proč se inscenace účastní. Po minutě ticha za oběti teroristických útoků v Paříži, Bruselu a Německu, herci vyzvou k minutě ticha za čtyři miliony obětí zabitých za posledních dvacet na Blízkém východu. K často kritizovaným scénám – např. Kristus znásilňuje muslimku a vytahuje prapor skrytý pod její vaginou – dochází v druhé polovině představení, a tojako dramatické jakési vyvrcholení všeho, kdy to má vybudit silné pocity u diváků.

 

Účelem podle chorvatských divadelních kritiků, mnozí z nich na hře nevidí nic kontroverzního, je přání Olivera Frljiće představit křesťanství jako nejmocnější evropské náboženství, které se v posledních desetiletích dopouští násilí na muslimech. Tuto autorovu výzvu obsahuje název představení „Naše násilí a vaše násilí“. Dramaturgyně Chorvatského národního divadla Ivana pl. Zajca z Rijeky Jelana Kovačevićová uvádí: „Inscenace je na jednu stranu agresivní, přímá, brutální a otřesná, ale na straně druhé je poetická. To je důležitý okamžik, kdy před nás staví otázky, kdy my Evropané bychom se jimi měli zabývat.“

 

Představení v uvedených zemích vyvolalo bouřlivé reakce a nejvíce v Polsku. Často při nich asistovala policie. Dokonce na jednom divadelním festivalu v Bosně padlo rozhodnutí, že hra se nesměla hrát veřejně, ale pouze interně pro členy poroty.

 

Chorvatské ministerstvo kultury po negativní reakci chorvatské katolické církve vydalo prohlášení: „Je nutné ctít uměleckou, estetickou svobodu a přístup každého umělce, ale stejně tak se domníváme, že je nutné v rámci umělecké tvorby ctít a mít na vědomí náboženské a národní myšlení, jako jsou základní lidská práva jednotlivce i společenských skupin.

 

 

K brněnskému představení se již dopředu ozvaly hlasy

„Já mám dojem, že je čas zajít se poptat pana primátora Vokřála a zastupitelů Brna, jak je to myšleno? Protože Divadlo Husa na Provázku a celý DSB je městský "podnik", platíme jej z veřejného rozpočtu (= z našich daní). Že nad kulturou v Brně bdí Matěj Hollan, to všichni víme, a proto chci věřit, že je to jen nějaký úlet,“ píše jedna brněnská blogerka.

 

Náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL) se pokoušel prosadit zákaz hostování na jednání rady města, kde nepochodil, následně napsal otevřený dopis řediteli Národního divadla v Brně Martinu Glaserovi. Ten mu, mino jiné, odepsal: „Je zcela legitimní, že současné umění vyvolává diskusi k nejkontroverznějším otázkám současnosti. Postoje tvůrců pak mohou vzbudit - jak píšete - negativní emoce, nebo dokonce názorově rozdělovat společnost. To je ovšem, podle mne, znakem demokracie.“ Celá odpověď ZDE

 

 

Na Olivera Frljiće jsme ale v Čechách již zvyklí, neboť se zde objevuje se svým některým představením potřetí.

Poprvé to bylo v březnu 2017 v rámci divadelního Festivalu Bazaar v pražském Studiu hrdinů, kde byla uvedena jeho hra „Černá zem pohltí toho, kdo odstoupí zrádně!“. V inscenaci se explicitně vyrovnává s válkou v bývalé Jugoslávii. K tomu Frljić říká: „Inflace smrti, neustálé opakování neopakovatelného, jen slouží ke zdůraznění divadelních mechanismů. A ty jsou jen reprezentací nějaké vnější skutečnosti. Já se ovšem se svou nutkavou snahou inscenovat kolektivní smrt snažím ukázat, kam až mohu při scénickém ztvárnění smrti a v divadelní reprezentaci obecně zajít.“ V témže roce 2017 se podruhé objevuje, tentokrát v Olomouci na Divadelní floře a byl zde s kontroverzním představením Prokletí v podání polského divadla Teatr Powszechny Warszawa. Ani tentokrát nechyběla kritika. „Frljiće považuji za zkušeného politika. Ne ovšem za takového, který přichází s neotřelými náhledy, ale spíš za charismatického narcise, jenž dokáže zaujmout dobře čitelný a viditelný postoj k těm nejpalčivějším politickým tématům, aniž by měl potřebu přitom příliš přemýšlet. (Ve výsledku je proto jeho přístup doopravdy srozumitelný jen ohraničené skupině lidí.) Také ovládá vyjadřovací řemeslo: bravurně používá (již dvě desetiletí zavedené a populární!) výrazové prostředky tzv. německého politického divadla. Neposouvá je ale do nové myšlenkové roviny,“ píše ve své recenzi B. Etlíková .

 

Nejlepší bude, kdo má množnost, přímo na představení zajít a posoudit.

 

 

Oliver Frljić je jedním z nejuznávanějších režisérů ze zemí bývalé Jugoslávie. Působí jako divadelní teoretik, performer, herec a za svou práci obdržel řadu ocenění. Studoval teologii a filozofii, absolvoval režii na záhřebské Akademii Dramske Umjetnosti. Upoutal na sebe pozornost řadou autorských projektů a radikálních nových interpretací klasických her. Se svými provokativními inscenacemi boduje u publika od Lublaně přes Bělehrad, Düsseldorf, Krakov až po Vídeň. Podařilo se mu probudit vzrušenou debatu o současné divadelní cenzuře v Chorvatsku, ve Slovinsku otevřel bolestivé téma tzv. Izbrisani, obyvatel bez občanství, a v Polsku rozvířil diskuzi o podílu Poláků na holocaustu. V letech 2014–2016 byl ředitelem chorvatského Národního divadla Ivana pl. Zajce v Rijece, které vedl s důrazem na aktivní reflexi sociální reality, ve které divadlo působí.

 

Video - trailer

 

 

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 30 Květen 2018 13:55 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB