25. (pánské) Ceny Thálie



 

Thálie 25 let logoProfesní odborová organizace českých výkonných umělců, tedy Herecká asociace, rozdala v sobotu večer v Národním divadle po dvacáté páté ocenění jevištní výkony – z osmi výročních Thálií ve čtyřech kategoriích připadly tři zahraničním umělcům. Tahle „mezinárodnost“ (nebo snad „světovost“?) národních cen ale není nic nového ani nepochopitelného (nominováni mohou být umělci jakékoli národnosti, kteří v předcházejícím roce účinkovali v představení nastudovaném ve zdejších divadlech) – v minulém ročníku to dopadlo stejně; mezi vítězi byl slovenský činoherec Milan Kňažko, rakouský pěvec Thomas Weinhappel a japonská baletka Yui Kyotani…

 

 

Co ještě zůstalo při starém – a co bylo jinak?

 

Začnu novotami. Vedle toho, že má Herecká asociace od loňského jara nového prezidenta (Jiřího Hromadu vystřídal Ondřej Kepka), ubylo především sponzorských peněz (takže se – mimo jiné – poprvé v historii CT nekonalo poslavnostní setkání s laureáty čili raut). To mi připadá s ohledem na soutěžní obory i utěšenou hospodářskou situaci zvláštní; kdo jiný (vedle sportovců, řekněme) by měl přilákat movité zájemce o prvotřídní, noblesní propagaci (nejhonosnější možné dějiště a mj. – jako vždy – přímý přenos ceremoniálu v hlavním vysílacím čase na ČT1) než herci (a zpěváci - o pěvcích a tanečnících nemluvme)!? Nová byla scénografie (úsporné, ale efektní „létající“ židle) a také pojetí obrazových vizitek kandidátů a laureátů (tentokrát doprovázely jevištní fotografie či záběry komentáře od divadelních kolegů – řekl bych, že zejména herci mluvící zde za sebe nedosahovali v těchto promluvách úrovně režisérů, dramaturgů apod. – inu, výkonní umělci…), což souviselo i s novým režisérem programu i přenosu, jímž se stal po Ivanu Pokorném Roman Petrenko. A konečně: nový byl i průvodce slavností – po loňské „kontrastní“ dvojici Taťjana Medvecká – Jan Cina (a předcházející mnohaletém kralování Antonína Procházky) se nelehkého úkolu ujala moderátorská hvězda ČT a specialista na politické debaty, Václav Moravec (žeby přehozená kariérní výhybka?). Premiéru zvládl (ovšem vděční laureáti mu práci nijak nekomplikovali) – až na jednu situaci, kdy se k mikrofonu dostal čerstvý držitel Ceny Kolegia pro udílení Cen Thálie, zakladatel Černého divadla Jiří Srnec. Ten se po převzetí darů košatě rozpovídal, jak je mu vlastní, byl k nezastavení a – mistr Moravec v nedbalkách, protože ke křehkému 86letému maestrovi si nemohl dovolit to, co k obdobně rozvláčným politikům…

 

Jiná, jak už právě jmenovaný laureát naznačuje, byla i řada umělců odměňovaných takříkajíc „za celoživotní mistrovství“ – letošní ročník byl totiž oproti Thálie 25 let udílení cen foto Jan Plachetkaloňskému pánský. (Bůhvíproč se Herecká asociace už před lety rozhodla gratulovat v lichých ročnících zasloužilým pánům a v sudých dámám.)

 

A na poslední chvíli přibyla nová cena – za televizní podporu divadelnímu umění; premiérově ji obdržel vyhlášený režisér František Filip. Tradiční „celoživotky“ dostali Petr Kostka (činohra), Bohuslav Šulc (loutkářství), Miroslav Švejda (opera), Richard Böhm (balet) a – Jiří Korn (muzikál); ve svých 68 letech sice působil mezi ostatními jaksi nepatřičně mladě, ale zaplaťpámbu, že cenu dostal už letos. Za odvedené dílo si ji zaslouží a mohl si pro ni vystoupat na jeviště křepkým krokem (a taky byl vyslyšen hlas řady muzikálových nominantů z minulých let, kteří na otázku, komu by takové ocenění přáli, uváděli právě Korna).

 

Rovněž Cena Thálie pro činoherce do 33 let, udělovaná stejně jako ty výše uvedené prezidiem Herecké asociace, připadla muži – Ivanu Dejmalovi ze souboru Národního divadla moravskoslezského. Ostrava měla – obdobně jako loni a i v předcházejících letech – výrazné zastoupení i mezi adepty na další Thálie…  

 

Tím se dostávám k výročním cenám ve čtyřech kategoriích, u nichž se teprve na poslední chvíli vyjevuje, kdo si krásné skleněné masky z Ajeto Lindava (podle návrhu Bořka Šípka) odnese. (Oborové poroty vybírají do finále vždy tři ženy a tři muži – a mezi nimi pak rozhoduje devítičlenné Kolegium, které musí během posledního čtvrtroku zhlédnout všech 24 finalistů při výkonu v určené roli. Členové Kolegia hlasují tajně, písemně – a obálky s jejich verdikty otevírá – a hlasy sčítá – notář teprve dvě hodiny před začátkem vyhlášení.)

 

V činohře byli tentokrát tři zástupci pražské divadelní „velearmády“ a po jednom reprezentantu Ostravy, Ústí nad Labem a Mladé Boleslavi (minule kandidovali vedle tří Pražanů dva Brňané a jeden Ostravan) – vavříny připadly Terezy Dočkalové z pražského Divadla pod Palmovkou za Ibsenovu Noru a Danielu Bambasovi z boleslavského divadla za ztvárnění Edwarda Kynastona v inscenaci Krás/k/a na scéně. Loni slavila Praha (v osobě Slováka Kňažka, ovšem) a Brno…

 

Také v oboru tanečním (a pantomimickém) měla Praha tři želízka, Ostrava dvě a jedno Liberec (minule 2x Praha a Plzeň a 1x Brno a Olomouc). Obě nominace proměnili ve vítězství tanečníci z pražského Národního divadla – Nikola Márová a Ondřej Vinklát (oba za výkon ve Svěcení jara – a pro oba už druhá Thálie). Neuspěl ani jeden ze tři nominovaných zahraničních umělců (Francouzka, Turek ani Australan). Loni vyhrál mim Vizváry coby Pražan a Japonka Kyotani reprezentující Olomouc.

 

Mezi šesti operními finalisty byli dva z brněnských představení a po jednom z Liberce, Ostravy a Českých Budějovic (minule: 2x Ostrava, 2x Opava a 1x Brno a Plzeň). Uspěla německá pěvkyně Maida Hundeling (díky Desdemoně z Verdiho Otella) a Svatopluk Sem coby Germont v budějovické inscenaci Traviaty. Loni připadly vavříny pěvkyni z brněnského představení a Rakušanu Weinhappelovi, jenž zazářil v Ostravě…

 

Konečně v muzikálově-operetní kategorii letos aspirovali na cenu tři zpěvoherci za Prahu a po jednom za Brno, Ostravu a Plzeň (minule byli dva finalisté z Ostravy a po jednom z představení premiérovaných v Praze, Brně, Liberci – a na Karlštejně). Obě Thálie připadly slovenským umělcům – Katarína Hasprová uspěla díky výkonu v ostravské Rebecce a Peter Pecha jako Rocky ve stejnojmenném muzikálu uvedeném Dark style agency v pražském Kongresovém centru. (Loňští laureáti hráli a zpívali rovněž v Ostravě, respektive v Praze.)

 

Tak to jsou veškeré tháliové novinky...  

    

Při starém zůstala žel náplň takřka dvouhodinového ceremoniálu; kromě představení kandidátů a laureátů (a předávajících/gratulujících celebrit) a jejich rozličně dlouhých a vkusných děkovaček (Jiří Srnec tentokrát nesporně stanovil těžko překonatelný rekord v délce) už nic, jen představení sponzorů a několik bonmotů moderátora. Vzhledem k tomu, že jde o slavnost divadelních umělců, a ne sportovců, vědců či podnikatelů, čekal bych a přál bych si (jako divák) nějaké pěvecké, taneční a herecké zpestření. Ovšem, to už by byl večer notně dlouhý – leč zábavnější...

 

 

 Fotografie oceněných:

BambasDockalovaMarova

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

HundelingVinklátKorn

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 FilipKostka

 

 

 

 

 

 

 

 

SrnecŠulc

 

 

 

 

 

 

 

 

 Popisky

1/ a 2/ Nejlepší herecké výkony v činoherních inscenacích Daniel Bambas, Tereza Dočkalová

3/ Nikola Márová převzala cenu Thálie v kategorii balet ženy

4/ Thálii za operní výkony si odnesla Maida Hundelingová

5/ Baletní kategorii ovládl Ondřej Vinklát

6/ Jiří Korn obdržel cenu za celoživotní mistrovství v oboru muzikál

7/ Zvláštní cena od prezidia Herecké asociace za propagaci divadla v televizi předána režiséru Františku Filipovi

8/ Herec Petr Kostka převzal ocenění za celoživotní mistrovství v oboru činohra

9/ Zvláštní cena Kolegia pro udělování cen Thálie předána Jiřímu Srncovi (režisérovi, výtvarníku, hudebnímu skladateli, scénografovi a herci, zakladateli Černého divadla)

10/ Bohuslav Šulc (loutkové divadlo) získal cenu za celoživotní dílo

 

Foto: Jan Plachetka

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 27 Březen 2018 06:34 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB