„Mluví k vám skutečný Zatracenec…“ Antonin Artaud by se dožil 121 let

Email Tisk PDF


Artaud foto bnfRežisér, divadelní teoretik, básník, malíř a herec Antonin Artaud by měl 4. září 121. narozeniny. Jeho dílo ovlivnilo mnohé, například frontmana skupiny The Doors Jima Morrisona.

 

 

 

 

Na počátku bylo laudánum
Antonin Artaud (4. 9. 1896- 4. 3. 1948) v pěti letech onemocní meningitidou, ta trvale poškozuje jeho nervovou soustavu. Díky projevům psychické poruchy je nucen nastoupit na dlouhodobé léčení v sanatoriích. Tady mu podávají laudánum, což zřejmě zapříčiní jeho celoživotní závislost na drogách.


Surrealisté
V roce 1920 se usazuje v Paříži, přidává se k surrealistům. O tři roky později vychází jeho první básnická sbírka „Hrátky nebes“. Hraje v několika filmech, mezi ty nejznámější patří třeba antonin-artaud-self-portraitUtrpení panny Orleánské“. V roce 1926 se se surrealisty rozchází, kvůli odlišným politickým názorům. Artaud se totiž odmítá  přidat do komunistické strany.


Divadlo Alfreda Jarryho a Kruté divadlo
Po odchodu ze surrealistické skupiny zakládá Divadlo Alfreda Jarryho. To se však potýká s finančními problémy a po dvou sezónách zkrachuje. V roce 1935 zakládá Kruté divadlo, premiéra končí skandálem a zklamaný Artaud odjíždí do Mexika.


Cesta do Mexika
V Mexiku mimo jiné zkoumá rituály mexických indiánů kmene Tarahumara. Hledá živé divadlo, toto přání se mu plní- rituály kmene označuje za nejkrásnější podobu divadla. Nic v jejich rituálech totiž není „jenom jako“.  Seznamuje se také s kaktusem peyote. V roce 1937 vychází kniha napsána na základě těchto zážitků: „Cesta do kraje Tarahumara“.

 
Návrat do Francie
V roce 1937 se také vrací do Francie. Po okolí svého bydliště chodí s holí, o které tvrdí, že patřila Ježíšovi, Luciferovi a sv. Patrikovi. Odjíždí ji vrátit poslednímu ze jmenovaných do Irska. Na místě se však není schopen domluvit (nemluví anglicky), takže téměř neopouští hotelový pokoj. Na ten posléze nemá peníze. Při zpáteční cestě napadá dva členy posádky, jelikož si myslí, že ho chtějí zabít. Po návratu do Francie je internován v psychiatrické léčebně. Stráví tu devět let.


Konec
Propustí ho v roce 1946 díky úsilí několika přátel. Začíná zase pracovat, ale na začátku roku 1948 mu diagnostikují rakovinu tlustého střeva. Umírá 4. března 1948 v Paříži po předávkování drogami.


„Mluví k vám skutečný Zatracenec…“
Vzpomínám si, že jsem rámcově znal příběh Antonina Artauda dřív, než jsem přečetl cokoliv, co napsal. Když jsem pak otevřel jednu jeho knihu, oči mi padly na slova: „Mluví k vám skutečný Zatracenec, který poznal štěstí být na světě až nyní, když tento svět opustil a naprosto se od něj odtrhl….“ Příběh se naplnil.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 31 Srpen 2017 09:05 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB