Sedmdesátka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně

Email Tisk PDF

JAMU logo12. září 1947 byla založena Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Prvním rektorem se stal prof. PhDr. Ludvík Kundera, žák Leoše Janáčka. Ten zřízení hudební akademie v metropoli Moravy inspiroval. Geniální skladatel, který většinu tvůrčího období prožil v Brně, své úsilí naplnil jen částečně založením varhanní školy, na něž navázalo zřízení konzervatoře v roce 1919. Janáček byl jejím prvním uměleckým ředitelem.

 


JAMU měla zprvu obory hudební a dramatický, k rozdělení na fakultu hudební a divadelní došlo v roce 1951, toto členění však bylo v roce 1959 zrušeno. Ke znovuobnovení fakult došlo v roce 1990 za rektorky prof. Aleny Štěpánkové-Veselé. Obnovená Divadelní fakulta se formovala pod vedením PhDr. Josefa Kovalčuka.
Začátky před sedmdesáti lety, se čtrnácti vyučujícími a dvaceti třemi studenty nelze s dnešní vysokou školu snad ani porovnávat. Na dvou fakultách se dnes více než sedm set studentů divadelních a hudebních oborů připravuje na budoucí uměleckou dráhu.
Hudební fakultě náleží budova někdejšího německého gymnázia na dnešním Komenského náměstí. Před lety tu studovali třeba T. G. Masaryk, Alfons Mucha či Adolf Loos. Budova je dílem architektů Eduarda van der Nülla a Agusta Siccarda von Siccardburga jejichž podpis nese i slavná vídeňská Staatsoper. Divadelní fakulta má sídlo v impozantní secesní budově na Mozartově ulici. Současná JAMU využívá šest budov v centru města a má své vlastní divadelní scény. První divadlem se v roce 1952 stala Marta na Bayerově ulici, která je dlouholetým centrem budoucích činoherců. Po úpravách a rekonstrukcích si zachovává svou stálouJAMU Brno osobitou působivou atmosféru. Tehdy na začátku při stavebních úpravách budoucího divadelního studia se činily mnohé později známé osobnosti českého divadla. Za všechny alespoň dvě jména někdejších studentů: Vladimír Menšík a Alois Hajda. Druhý, ne tak obecně známý jako slavný herec a vyprávěč, je významným režisérem. Na JAMU také vyučoval, byl zde i rektorem. V roce 2012 byla otevřena nová moderní scéna, všestranně špičkově vybavená, včetně nahrávacího studia. Studentské Divadlo na Orlí ve středu města slouží především hudebnímu divadlu: opeře a muzikálu.
V porovnání s dávnými začátky se výrazně rozšířil počet studijních oborů, některé z nich jsou v rámci republiky unikátní či prioritní. Pozoruhodný je např. ateliér zaměřený na dramatickou výchovu neslyšících. Jako pedagožka tu uplatňuje a předává své citlivé režijní vedení a um Zoja Mikotová, též absolventka JAMU. V ateliérech muzikálového herectví vyrůstají budoucí hvězdy hudebních divadel, často nové posily Hudební scény Městského divadla Brno. Ředitel úspěšného divadla Stanislav Moša, též někdejší student JAMU. Studijní obory se zaměřují také např. k televizním a rozhlasovým žánrům, audiovizuální tvorbě atd.
Janáčkova akademie múzických umění spolupůsobí při významných kulturních a uměleckých událostech a sama tradičně uvádí a organizuje akce mezinárodního významu. Světovou prestiž má každoroční jarní SETKÁNÍ / ENCOUNTER, mezinárodní festival divadelních škol. Široké uznání dobyly letní hudební Mezinárodní interpretační kurzy a Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka v Brně konaná na podzim. O JAMU se ví, že není uměleckou školou sevřenou místem a regionem, ale akademií otevřenou světu.
Brno si samozřejmě považuje výrazných uměleckých osobností světa hudby a divadla, absolventů, zdejší vysoké školy, kteří setrvali, zůstali místu věrni. Bylo by na místě jmenovat dlouhou řadu. Režiséry, dramaturgy, herce a další, kteří vytvářeli třeba slavnou éru šedesátých let Mahenovy činohry, či ty z doby Husy (Divadla) na provázku, doslova zjevení na pozadí šedých normalizačních let, ale celou řadu dalších, pokračovat až k výrazným osobnostem dnešních brněnských divadelních scén a hudebních pódií. Za všechny jméno Boleslava Polívky, mimořádně všestranně nadaného. Už v mládí získal renomé snad v celém světě, doma na Moravě, v Čechách, i na Slovensku ho berou jak svého, k městu však neodmyslitelně patří. Připomenutí by jistě zasloužili i ti, kteří, co si osvojili, za studijních let vypilovali, pak posluchačům a divákům poctivě odevzdávali na pódiích a scénách ne tak velkých, jak ve větších městech.
Marná sláva, ze všech profesí a v kumštu asi vůbec, nejvíc známosti a největší popularity se dočkají ti, co vystupují na prknech, která znamenají svět. – Herci. O některých většina diváků ví či tuší, že přišli až z Brna. Třeba o Miroslavu Donutilovi, Arnoštu Goldflamovi či Tomáši Matonohovi, kteří „stopově" v Brně setrvávají a často se vracejí.
Připomeňme však namátkou a neuspořádaně několik jmen někdejších absolventů brněnské JAMU. Některá možná překvapí. – Miroslav Krobot, Vladimír Javorský, Jana Švandová, Jiří Bartoška, Jitka Čvančarová, Věra Galatíková, Pavel Liška, Dagmar Veškrnová, Pavel Zedníček, Ladislav Županič, Jana Plodková, Zuzana Slavíková, Jiří Štědroň, Eduard Cupák, Daniela Šinkorová, Radim Fiala, Vlasta Chramostová, Igor Bareš, Karel Heřmánek Hana Zagorová, Květa Fialová, Blanka Bohdanová...
V rámci oslav sedmdesátin, vlastně již úctyhodné dámy – Janáčkovy akademie múzických umění, jistě bude vzpomenuto všech jmen, která se do mého textu vtěsnat nemohla, i když bych nejedno rád dodal. Stane se tak nepochybně 12. září při křtu knihy „70 let JAMU" o historii a absolventech školy.

 

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB